
„Není to teta, ale je to rodina,“ říká gay o náhradní matce svého dítěte. Díky této „bojovnici“ se s mužem stali rodiči po 20 letech vztahu
Dva přírůstky do rodiny – dcera a náhradní matka
„Nemůžu uvěřit, že teď zůstane s námi,“ říká Kevin o dvouapůlměsíční dceři, kterou s manželem Michaelem nedávno přivítali ve svém životě. Náhradní matku na YouTube popisuje jako „bojovnici“ a váží si její obětavosti o to víc, že se vhodnou „adeptku“ zdaleka nepovedlo najít napoprvé.
„Skutečnost, že se rozhodla to pro nás udělat, je prostě výjimečná,“ říká na adresu ženy, která bude mít v životě holčičky vyhrazené speciální místo. „Je to zvláštní druh vztahu, který nemá jméno. Není to sestra, teta ani sestřenice, ale je to rodina. Jsme pravidelně v kontaktu,“ přibližuje vzájemné pouto.
Shánění informací? Jen pro trpělivé
K založení tematického youtubového kanálu Kevina inspiroval především fakt, že s Michaelem poměrně těžko sháněli informace o tom, co surogátní mateřství v praxi obnáší. „Knihy neexistují a online podpora je omezená. Abyste našli, co potřebujete, musíte si někde zařídit členství nebo procházet příručky,“ popsal situaci, jaká teď panuje ve Spojeném království.
Gay páru se osvědčila platforma Surrogacy UK, kterou Kevin popisuje jako „Facebook pro náhradní matky a pro lidi, kteří chtějí náhradní matky“. Než se obě strany vzájemně „oťukají“, obvykle to trvá aspoň tři měsíce. „Veškerou moc má náhradní matka. Ona si vybírá, jak chce pomáhat, je to altruistická záležitost. Má pokryté všechny své náklady – a víc nic,“ připomíná Kevin základní etické pravidlo, tedy že surogátní matka v žádném případě nesmí odnosit dítě za úplatu.
Nouze o surogátní matky trvá
Podle Helen Prosser, spoluzakladatelky Brilliant Beginnings, tedy první organizace ve Spojeném království, která nabízí plně řízenou cestu k náhradnímu mateřství, rodiče musí počítat s tím, že složitosti nekončí ani narozením dítěte – po porodu musí ještě šest až devět měsíců řešit potřebné právní kroky (Kevin s Michaelem proto nyní čekají, než je soud oficiálně uzná jako otce holčičky). Celý proces náhradního mateřství v britských poměrech zabere dva až tři roky – a zájemci musí počítat s „masivním nedostatkem“ žen, které jsou ochotné se stát surogátní matkou. A jak vypadá situace v našich končinách?
Právní úprava v Česku? Stále v procesu
Přestože v Česku žijí heterosexuální i stejnopohlavní páry, které už institut náhradní matky využily k založení rodiny, stále zde chybí právní úprava, která by celou tuto problematiku ošetřovala. V praxi to znamená, že je surogátní matka po porodu dítěte zapsána do jeho rodného listu, posléze se novorozeněte vzdá a po uplynutí šestinedělí dá souhlas k adopci. Dohodu s párem, jemuž potomka odnosila, si tak kdykoli může rozmyslet – a její splnění není nijak vymahatelné.
Na přípravě zákona, který by náhradnímu mateřství stanovil jasné meze, a vyňal ho tak z právní šedé zóny, pracuje ministerstvo spravedlnosti už od roku 2023, a to ve spolupráci s resortem zdravotnictví. Norma pravděpodobně bude stanovena velmi přísně, aby prošla i přes konzervativní poslance, jimž se celý institut náhradního mateřství příčí (v loňském roce dokonce padaly i seriózní návrhy, ať se tyto dohody postaví mimo zákon – jako odnož „obchodu s dětmi“).
Slibovaná restriktivnost by se bohužel měla dotknout i stejnopohlavních párů – aby byla zákonná úprava takzvaně „průchozí“, náhradní mateřství bude bráno jako legitimní nástroj pouze pro heterosexuální páry.