„Nikdy se ani nesnažil“: Co dělat, když vaši přátelé nenávidí vašeho partnera
Nejlepší úmysly
Když někdo z našeho kruhu přátel přivede nového partnera, okamžitě se stává hlavním tématem hovoru. Jak se choval v hospodě? Je s naším kamarádem kompatibilní? A hlavně – je celkově dost dobrý? Často jsou to právě přátelé, kdo na nás má nejvyšší nároky, kdo nás nejlépe zná – a kdo se s námi a naším partnerem může potkávat na dovolených a oslavách po mnoho dalších let. Ale co když si naši přátelé a nový partner prostě nesednou?
34letá Keira tenhle problém zná až příliš dobře. „Jedna z mých dobrých kamarádek je se svým partnerem už roky, ale on se s námi nikdy nesnažil navázat žádný vztah,“ říká. „Kdykoli je s námi, sedí někde osamoceně se sluchátky v uších, aby se vyhnul konverzaci, nebo se vymlouvá na to, že sleduje sport na telefonu.“
Zpočátku měli Keira a její přátelé pochopení a mysleli si, že je jen stydlivý. „Jenže časem nám to začalo lézt na nervy a spíš to působilo jako obyčejná nezdvořilost,“ vysvětluje. Kamarádka si ho nakonec vzala, ale jeho chování se nezměnilo. „Je to celé zvláštní. Dokonce si vytvořil podivné nepřátelství se dvěma mými přáteli, kteří ji znají už dvacet let. Jako by se nad tím celým vznášel divný stín.“
Keiřin příběh je jedním z horších scénářů – nejde tu o toxický či násilnický vztah – ale i když se nový partner opravdu snaží, má to těžké. „Očekávání jsou vysoká,“ říká 32letá Jess. „Na partnery svých přátel kladu možná ještě vyšší nároky než oni sami – protože vidím, že to chce někoho opravdu výjimečného, aby byl na jejich úrovni.“
Ještě složitější je to ve skupinách, které jsou dlouholeté a pevně semknuté. „Existuje spousta vtipů, kterým rozumí jen zasvěcení, spousta narážek na něco, co se stalo před šesti lety a všichni se tomu smějí. A taky je tu určitá dynamika škádlení a popichování,“ dodává. Nový partner navíc musí najít rovnováhu mezi tím, aby byl dostatečně sebevědomý a hovorný, ale ne arogantní. „Chcete, aby byl milý a uvolněný, aby se zajímal o ostatní, ale zároveň uměl naslouchat. Je těžké trefit ten správný balanc.“
Podle Alivie Rose, zkušené psychoterapeutky, je pro nového partnera nejdůležitější rada: „Buďte sami sebou.“ Setkání s novou skupinou lidí může být stresující, ale snaha působit jinak, než jací ve skutečnosti jste, se může obrátit proti vám. „Lidé mají tendenci se přetvařovat, aby udělali dojem, ale nakonec to vede spíš k problémům – a taková hra se nedá udržet dlouhodobě,“ říká Rose. „Zachovejte klid a pamatujte, že i váš partner bude muset jednou poznat vaši přátelskou partu.“
Pokud si přátelé a nový partner nesednou, může to mít dlouhodobé následky. Stačí se podívat na Reddit, kde je plno zoufalých dotazů typu „Co mám dělat?“ od lidí, kteří nevědí, jak zvládnout vztah svého kamaráda s někým, koho nemůžou vystát. Důvody bývají různé – od povýšenosti a odlišných politických názorů až po to, že se někdo chlubí tím, jak rozbrečel svého terapeuta.
„Je to smutné,“ říká Jess. „Časem přestanete toho člověka zvát na společné akce a raději se vídáte jen s kamarády o samotě. A tím ztrácíte kontakt s velkou částí jeho života.“ Často také sleduje, jak se kamarádi v přítomnosti svých partnerů mění. „Není příjemné, když vidíte, že je někdo v napětí, nebo se snaží svého partnera omlouvat a uhlazovat situaci.“
I já jsem byla ve vztazích, kdy jsem se cítila trapně kvůli tomu, co partner řekl, nebo jsem byla frustrovaná, že se vůbec nesnažil zapadnout mezi mé přátele. Vědomí, že vaši přátelé nemají vašeho partnera rádi, je velmi nepříjemné.
Podle Rose někteří lidé cítí potřebu svého partnera „učit“, jak by se měl chovat. „Ale to bych nedoporučovala. Nechte ho být takového, jaký je. Jinak se může cítit kritizovaný a pod tlakem. S někým jste proto, že ho respektujete a věříte, že je dost dobrý takový, jaký je. A pokud to nefunguje, tak to prostě nefunguje.“ Doporučuje nechat věci plynout přirozeně a reagovat až na to, co se stane, místo snahy manipulovat situací. „Musíte věřit procesu.“
Keira si je jistá, že její kamarádka ví, jak její přátelé jejího manžela vnímají. „Dává si pozor, co o něm říká, protože ví, že mezi námi panuje napjatá atmosféra a že bychom na něj mohli mít kritický pohled.“
Není ale na škodu některé věci o partnerovi před přáteli zamlčet, zvlášť pokud jde o drobnosti. Málokdo sdílí intimní, vtipné nebo milé okamžiky, protože mohou působit jako vychloubání – zatímco stížnosti se snadno zapamatují. „Jsme mnohem pomalejší ve snaze odpustit partnerovi našeho kamaráda, protože slyšíme jen to špatné,“ říká Jess.
Podle Rose bychom měli být opatrní s tím, kolik negativních věcí o svém partnerovi říkáme přátelům. „Přátelé se pak ocitají v těžké situaci – když vám řeknou pravdu o tom, že vašeho partnera nemají rádi, mohou riskovat vaše přátelství nebo vás postavit do situace, kdy si budete muset vybrat mezi nimi a partnerem.“ Lepší je podle ní některé problémy řešit s terapeutem. „Terapeut by se vás zeptal, proč jste vůbec s někým, o kom mluvíte tak negativně, zatímco vaši přátelé si to spíš užijí jako obyčejný drb.“
Když se ale partner s přáteli sžije, je to dokonalé. „Je to skvělé, když si padnete do noty,“ říká Jess. „Jednoho přítele mého kamaráda mám vážně ráda – když jsem ho potkala, bylo to jako ‚Wow, nový kamarád pro mě!‘“ Nemusíme být nejlepšími přáteli s partnery našich přátel – koneckonců, randí s nimi oni, ne my – ale schopnost vydržet spolu u stolu a vést příjemný rozhovor je rozhodně přínosná. A někdy je potřeba i trocha trpělivosti. „Doufejme, že dobří přátelé budou velkorysí,“ říká Rose, „a projeví lásku a vlídnost k tomu, koho jste si vybrali.“
