Bezdomovec nemusí smrdět, žebrat a může být i hezky oblečený, pokud skutečně chce, říká speciální pražský průvodce Karel
Reportáž
Zdroj: Pragulic/Se svolením

Bezdomovec nemusí smrdět, žebrat a může být i hezky oblečený, pokud skutečně chce, říká speciální pražský průvodce Karel

O drtivé většině věcí v životě lidském se dá poměrně s jistotou říct, že dokud je nezažijeme na vlastní kůži, nemáme vůbec tušení, o co kráčí. Jednou z nich je bezpochyby život na ulici. Pokud vás zajímá osud člověka bez domova, máte dnes dvě možnosti: buď se jednoduše zeptáte náhodného bezdomovce, nebo se zúčastníte prohlídky města skrze sociální podnik Pragulic, který těmto lidem dává možnost výměnou za připravený výklad postavit se zpět na nohy. No a já si zvolil tu druhou možnost.
Michal Černý Autor
15. 1. 2025

Možná se ptáte, v čem se tyto dvě možnosti liší. Inu, ta první se sice zdá být jednodušší, avšak taky skýtá až moc velikou míru nejistoty. Náhodně vybraný bezdomovec může být pod vlivem jakýchkoliv látek a spolehlivost jeho informací tak není úplně vysoká. Taktéž není vůbec nijak prověřený, což se může ve zlé obrátit, protože když vám takový člověk nabídne, že vás vezme na zajímavá místa, může se stát spousta velmi nepříjemných věcí. 

Když ale zvolíte Pragulic, všechna rizika klesají na minimum. Lidé-průvodci jsou zde speciálně vyškoleni na slušný kontakt s klienty, ale též jsou i zaměstnáni, což jim přináší jak sebevědomí, tak i nějaké pravidelné finance, což je myslím dostatečná motivace nesebrat první výplatu, nebo dýško, „zrušit se“ někde v parku a pak už nepřijít. Byť i to se samozřejmě může kdykoliv stát. Přeci jen, myšlení člověka, který žije na ulici mnoho let, nezměníte nijak snadno. A v neposlední řadě, zakoupením prohlídky (lístek stojí 350 Kč) podporujete celý projekt a všechny ostatní průvodce, ne jen vámi vybraného člověka. Takže pokud by vás jakkoliv zklamal, můžete odcházet aspoň s dobrým pocitem, že jste přinejmenším pomohli někomu jinému, kdo si toho skutečně váží.

Ale dost už vysvětlování, jdeme za Karlem!

Kdo to je? Na první pohled byste minimálně neřekli, že bezdomovec. Ono technicky vzato, ani jím úplně není. Pokud mu, podle jeho slov, vyjdou plány, přestěhuje se prý se svým přítelem do nějakého pronájmu. Aktuálně totiž přebývají ve squatu na kraji Prahy. Svůj domov tedy v rámci možností má, rozhodně se ale v jeho případě nedá mluvit o klasickém přespávání pod mostem nebo na lavičce. 

Co se toho prvního pohledu týká, pak klasický bezdomovec určitě nemá čisté oblečení, není čerstvě oholený a umytý, dokonce nemá ani ostříhané nehty. Karel tohle všechno měl. 

Naše prohlídka začala v sedm večer na Karlově náměstí před Faustovým domem. A hned na úvod musím říct, že mě překvapila hojná účast. Se mnou tam bylo dalších šest lidí, což jsem při mínusové venkovní teplotě úplně nečekal. Karel přišel, na nic nečekal a rovnou nás vedl k prvnímu vyprávěcímu spotu jen o pár metrů dál. 

Tady připojím dost důležitou poznámku. Nevím, jestli si Karel vybírá stále stejná místa, ale pokud ano, bude to chtít určitě změnu. Nemluví totiž úplně nahlas, docela šumluje, a vzhledem k tomu, že si vybral úsek, kde skřípou tramvaje do zatáčky, dokážu si představit, že to někomu zkazí zážitek hned na začátku. Nebo si případně při vlastní prohlídce zkuste k němu stoupnout co nejblíže. 

<Path> Prostituce – Legalizovat, či ne? A jedná se vůbec o klasickou práci?Zdroj: pirati.cz, ohchr.org

Ale zpět k jeho příběhu. Hned v první větě začal tím, že je gay, ale že tohle označení nemá rád. Prý je radši, když se mu říká buzno či jakkoliv jinak. Pak prohodil ještě jeden vtípek, čímž hned na začátku všechny odboural a nějakým zvláštním způsobem nás k sobě připoutal. To mu pak člověk odpustil i téměř 45minutové stání na jednom místě v mrazu. Ano, první zastávka trvala takhle dlouho, poněvadž nám zde vyprávěl v podstatě celý svůj příběh. Většinou docela poutavě. 

Tipy redakce

Jak vystudoval střední školu, jak absolvoval 2 roky na vojně, a i když celou dobu znal svou orientaci, coming out udělal až po ní. Jak si užíval sex, večírky a drogy, a jak poté vyzkoušel i prostituci a natáčení porna. A jak začal chlastat, což ho přivedlo až do léčebny, kde to ale nevydržel, a protože kvůli drogám přišel o práci a bydlení, skončil na ulici. Není to tedy žádný výjimečný příběh o tom, jak nevinný člověk k bezdomovectví přišel, ale Karel jej umí celkem pěkně podat. 

Svůj příběh prokládal i různými zajímavostmi, mimopražským např. vysvětloval, jak se Karlovo náměstí razantně proměnilo za posledních 30 let. Na přelomu 80. a 90. let, a poté ještě v jejich průběhu, bylo toto náměstí vyhlášené jako drogové doupě a ráj (gay) prostituce. Nebyl problém tu za bílého dne koupit cokoliv, stejně tak ve křoví narazit na sexuální radovánky. Což je dnes prakticky nemožné. 

Poté jsme přešli jen o pár desítek metrů dál, kde nám Karel ukázal speciální schránku na použité injekční stříkačky a obecně vysvětlil, jak dnes funguje práce s narkomany. Ani tady nezapomněl zmínit, že ještě „pár“ let zpátky byla Praha stříkačkami na určitých místech doslova posetá.

Tím návštěva náměstí pomalu končila. Karel ještě povyprávěl o jednom z prvních gay klubů jménem „Oáza“, kde se nacházel přímo u tramvajové zastávky a výprava pokračovala směrem na Národní třídu.

Po cestě se Karla mohl každý ptát na cokoliv, takže ten vesele odpovídal na všetečné dotazy zejména ohledně života na ulici obecně. Mě zajímalo, zda někdo z Pragulicu před prohlídkou kontroluje průvodce, jestli nejsou pod vlivem, ale prý ne. Čili jsem pochopil, že je to každého zodpovědnost. Nebo jsem se ptal na to, zda dostává od lidí i nějaká dýška mimo toho, že si zakoupili vstupenku. Prý je to různé, ale on že si o ně neříká, že tomu zkrátka nechává volný průběh.  Dobře si to pamatujte, tento detail ještě bude za chvíli důležitý.  

<Path> „Nejsme auta ani psi, abychom se registrovali. Až se změní v ČR zákony, pak do toho s partnerem praštíme,” říká tanečník Filip JankovičZdroj: Autorem rozhovoru je Martin Bísek

Dalším stanovištěm byl prostor před Café Louvre, kde se hned vedle nacházel legendární T-Club, jedno z ikonických LGBT míst především 90. let. Tady nám Karel povyprávěl o filmu Mandragora, jenž pojednává o dětské gay prostituci, a kde se dokonce mihnul i v kratičké roli. Podle webu Pragulicu Karel dokonce zná osobně lidi, podle kterých se snímek točil, ale pokud si pamatuji, nikoho takového nezmínil. 

Nicméně tady, a též i po  cestě sem, se začínalo ukazovat, že Karel by možná mohl zvolit trochu jiný koncept prohlídky. Téměř všechny informace nám totiž podal během první hodiny, a kromě několika detailů v podstatě stále dokola opakoval totéž, jen lehce jinými slovy. Mnohem lepší by bylo přeci to, kdyby nám na začátku během půl hodiny shrnul svůj příběh a veškeré detailní a související informace by si nechal příznačně až k jednotlivým místům. 

V létě je to nejspíše jedno, člověk má aspoň čas si všechno v hlavě pomalu promítat a představovat, avšak v zimě je každá minuta venku celkem vzácná. 

Cestou na posledním stanoviště, tedy Hlavnímu nádraží, jsem prošli kolem Duplexu a hotelů Evropa a Jalta, protože tato místa bývala důležitými body (nejen) pro LGBTQ+ komunitu, ale téměř všechny, kteří se jakkoliv odlišovali. 

Na nádraží se Karel vyznal z „nenávisti“ k žebrajícím bezdomovcům. Žebrání pro něj vždy prý byla nepřekročitelná linie, kterou podle jeho názoru bezdomovci vůbec nepotřebují, protože pokud skutečně chtějí pomoct, existuje minimálně v Praze mnoho příležitostí, jak žít na ulici důstojně. A pak se rozvyprávěl o všech organizacích, které tu pro bezdomovce jsou a které mohou na denní bázi využívat. Od sprch přes ubytování až po stravu. Podle něj bezdomovec, pokud se sebou chce něco dělat, vůbec nemusí smrdět, pít, a dokonce může být i hezky oblečený. Každý zdevastovaný bezdomovec tak dle něj nemá zájem o jakoukoliv změnu. 

<Path> Měl vést rodinný cirkus, ale skončil jako bezdomovec. Dnes je Marek spolumajitelem malé IT firmy a příkladem pro ty, kteří se cítí na dněZdroj: Redakce/Respondent (Marek)

Zde v parku ještě jednou stručně převyprávěl vše, co jsme se dozvěděli za poslední dvě hodiny a u denního nízkoprahového centra nevládní organizace Naděje, nacházejícího se u zastávky tramvaje hned vedle parku, se s námi rozloučil. A tu přišel velmi zvláštní okamžik. Ačkoliv před hodinou říkal, že si o dýška za prohlídku nikdy neříká, teď nás celkem třikrát požádal o nějaký ten drobák, samozřejmě pokud se nám prohlídka líbila.

Lidé se po sobě nezvykle podívali, poněvadž takový „nátlak“ nikdo nečekal, přesto obdržel pár kováků, dokonce i já jsem mu přispěl rovnou do kapsy, ale jen proto, že jsem se tak rozhodl už na začátku prohlídky. Byl to celkem nepříjemný moment, kdy se nikomu nechtělo jen tak jít, protože by to vypadalo jako neúcta ke člověku, který s vámi poslední dvě a půl hodiny chodil po Praze a něco vám vyprávěl, ale nechtěl ani zůstat. Byla zima, půl desáté večer a začlo sněžit.

Ale i přes tuto dramatickou tečku rád prohlídku s Karlem doporučím, případně i s dalšími průvodci. Jedná se o celkem edukativní a přínosnou záležitost, která je vhodná i pro děti, aby si poslechly, jaký život může být a kam by se nikdy neměly dostat. 

Ty dvě hodiny času za to skutečně stojí. 

Zdroj: Redakce (Michal Černý), Karel

Populární
články

Yvonne celých 63 let bojuje o to, aby byla uznána jako žena
LIDÉ

„Nutili mě být muž. Otec mě chytil za genitálie a dokazoval mi, že jsem kluk,“ vzpomíná intersexuální Yvonne. O svou identitu bojuje 63 let

Autor: Mirka Dobešová
hraběnka Sonata Mondscheinová
LIDÉ

Přežil nacismus, léčbu homosexuality a bavil jako hraběnka Sonata Mondscheinová. Životní příběh Oty Tasinata, průkopníka českého dragu

Autor: Redakce LUI
Adam Pavlovčin umí zaujmout nejen svým hlasem, ale také nepřehlédnutelnou vizuální prezentací
KULTURA

Zpěvák Adonxs představil „drzou baladu“, s níž chce dobýt letošní Eurovizi. „Česko si jde pro vítězství!“ reagují zahraniční posluchači

Autor: Veronika Košťálková
Příběh podvodnice, která si výživou „vyléčila“ falešnou smrtelnou pomoc, inspiroval Netflix k novému krimi dramatu z nablýskaného světa dokonalé péče o zdraví
KULTURA

True crime ze světa zdravé výživy? V éře wellness podvodníků a „ezo“ dezinformací by si seriál Jablečný ocet měl pustit každý

Autor: Veronika Košťálková
„Táta mi řekl, že jela do speciálních lázní,“ vypráví muž o maminčině odchodu. Rodičům milosrdné lži s odstupem nezazlívá
LIDÉ

„Táta mi řekl, že jela do speciálních lázní,“ vypráví muž o maminčině odchodu. Rodičům milosrdné lži s odstupem nezazlívá

Autor: Irena Piloušková
S blížícím se pátkem často zaznívá věta: „Sejdeme se v klubu!“ Páry s velkým věkovým rozdílem by k ní nejspíš dodaly: není klub jako klub
LIDÉ

„Máma mi říká, že jsem gerontofilka,“ tvrdí mladá žena – a vysvětluje, proč vždy randí s výrazně staršími muži

Autor: Veronika Košťálková
Že cesta k dítěti za pomoci náhradní matky může být nejen trnitá, ale i plná radosti, ukazuje Kevin Bennett na svém kanálu na YouTube
LIDÉ

„Není to teta, ale je to rodina,“ říká gay o náhradní matce svého dítěte. Díky této „bojovnici“ se s mužem stali rodiči po 20 letech vztahu

Autor: Veronika Košťálková
Homosexuální cesty jsou nevyzpytatelné a nikdy nevíte, kdy vás přepadne láska ke stejnému pohlaví
LIDÉ

Homosexuály nenáviděl, dnes chystá svatbu se svým přítelem. Za Petrovou proměnou stojí i fyzické násilí ve vztazích s ženami

Autor: Michal Černý
Proteinové koktejly jsou příjemnou alternativou, když nemáme čas si připravit normální jídlo. Neměly by se však stát jeho každodenní náhradou
TĚLO & MYSL

Skrytá pravda za koktejly, které mají nahrazovat jídlo

Autor: Michal Černý
Javorina dbá na využití přírodních materiálů a také udržitelnost
Living 2/24

Revoluce v domácím fitness: „Naši zákazníci častěji pracují a aktivně žijí v domácím prostředí,” vysvětluje obchodní ředitelka Javorina GYM

Autor: Redakce LUI

E-Shop