„Co nemáte, nejen, že nemůžete ztratit. Podle mě to nemůžete ani najít,“ říká muž, kterého přítel nemiluje. Lásku prý nepoznal
Rozhovor
Zdroj: Adobe Stock
<Path>

„Co nemáte, nejen, že nemůžete ztratit. Podle mě to nemůžete ani najít,“ říká muž, kterého přítel nemiluje. Lásku prý nepoznal

Láska má mnoho podob. Muž, který mi nabídl vhled do svého soukromí, ji prý nezažil v žádné formě. Už jako dítě bojoval s odmítnutím a jinak tomu není ani v dospělosti.
Irena Piloušková Irena Piloušková Autor
10. 1. 2025

Náš rozhovor má být o lásce, o jejím hledání a o tom, jak nás ovlivňuje, pokud se už jako děti necítíme mezi blízkými vítáni. To jsou mimochodem vaše slova. Pojďme tedy do toho dětství. S kým jste vyrůstal?

Vyrůstal jsem s rodiči a dvěma sourozenci. Na první dobrou to zní jako normální rodina, ale my jsme byli přesně takové ty děti, se kterými si nikdo nechtěl hrát. Nerad to říkám, ale každá skupina, vesnice nebo ulice, která má nějakou partu dětí, zná taky ty „podivíny“, které nezve na společné aktivity. Nás nezval nikdo nikam. A jako malý jsem nechápal proč. Byl jsem neustále odmítaný vrstevníky i staršími dětmi. Občas jsem trávil čas s mladšími, ale ani toho nebylo moc.

Proč tomu tak bylo?

Jako dítě nevidíte, proč se některé věci dějí. Jen víte, že v mnoha ohledech máte míň, než mají ostatní. A že třeba máte starší věci – poděděné, z bazaru nebo z tržnice. Jako dítě jsem nezažil to, že by mi rodiče koupili něco nového. Většina hraček, co jsem měl, byla po bratrech. Stejně tak oblečení. Rád bych řekl, že to bylo jako z filmu, že rodiče neměli peníze, ale dávali nám, co mohli. Ale bylo to mnohem jednodušší. Otec byl alkoholik, jako spousta chlapů, které jsem jako dítě znal. Táta se bavil se sobě rovnými. A jako děti nás mamka často do hospody posílala tátu vyzvednout. Bylo to ponižující a nepříjemné. Dodnes nesnáším pach piva a cigaret. Když je tak někdo cítit, zvedá se mi žaludek.

A co maminka? S tou jste měl jaký vztah?

Skoro žádný. Mamka je asi hodně nešťastná ženská – alespoň se to tak snažím chápat a nedávat jí tolik viny. Ale mám pocit, jako by se věnovala jen svým starostem s tátou a s penězi a s lidmi okolo, ale my s bratry jsme byli něco navíc. Něco, co jí přidávalo jen povinnosti. Nikdy si s námi nezahrála nějakou hru, nikdy si s námi o ničem nepovídala… To bylo jen samé sekýrování. Lásku jsem tak vlastně nikdy nepoznal.

Dneska to vnímáte tak, že maminka byla unavená? Že to možná tak nechtěla, ale nezvládala si život uspořádat lépe?

Snažím se to nějak okecat, ale ve finále, když je člověk dospělý, měl by mít sílu se pro své děti změnit. A to ona neudělala. Nikdy tátu neopustila, hádají se celý život a celý život je doma dusno. A to si myslím, že v její moci bylo. Měli jsme babičku, mohli jsme i s mamkou jít tam, kdyby opravdu chtěla od táty odejít. Ale ona to neudělala, tudíž to udělat nechtěla. A to mám problém přijmout, protože vím, že to znamená, že jsem pro ni nikdy nebyl dostatečně důležitý. Ani já, ani bratři.

<Path> „Díval se na mě, jako bych byl cizí,“ vzpomíná Luboš na den, kdy ho otec vyhodil z domu. Teď se rodiče pokoušejí přivést syna zpětZdroj: Luboš, redakce

Nestabilní rodinné zázemí se projevovalo tedy i mezi vrstevníky. Jak dlouho jste žil v téhle prakticky až izolaci?

Takhle jsem žil celé dětství a dospívání. My jsme prostě „ti“ kluci Novákovi (smyšlené příjmení pro ochranu soukromí – pozn. red.). Ti trhani, divné děti, co rostou jako dříví v lese. Měli jsme i kázeňské problémy. Já naštěstí z bratrů nejmenší, protože jsem se vždycky bál. To byl asi jediný důvod, proč jsem neměl víc průšvihů – prostě jsem měl strach z následků. Vždycky mě děsilo, že se na mě někdo bude zlobit.

Jak dopadli bratři? Jak nyní žijí jako dospělí?

Žijí pořád na tom stejném městě, oba jsou rozvedení, jeden dokonce dvakrát. Své děti moc nevídají a na můj vkus dost pijí. Jsou si blízcí, ale já jsem z toho nějak vypadl. Oba dělají kontrolory kvality, což je vznešený název pro to, že hledají v hromadě věcí ty rozbité. Žádná práce pro myslitele. A přitom si nemyslím, že jsou hloupí, ale vzdali to. Už jako kluci. A teď se hloupě chovají, protože to jinak neumějí.

<Path> „S partnerem se chceme vzít v Americe. Láska se má slavit ve velkém,“ říká zamilovaný muž. Dodává ale, že s účastí rodičů nepočítáZdroj: Anonymní respondent, redakce

Vy jste šel jinou cestou?

Já jsem se nikdy neoženil, takže jsem se ani nerozvedl. To je první důležitý rozdíl. Ale asi tušíte, kde je zakopaný pes – respektive, že fena to určitě není. (smích) Já jsem se odstěhoval, protože když se o mně rozkřiklo, že jsem na kluky, bylo to ještě větší peklo než předtím. I bráchové si ze mě dělají legraci, táta mě vůbec nebere na zřetel, tak co bych tam dělal. Nemám s rodinou vlastně žádný vztah.

Říká se, že cos nikdy neměl, nemůžeš ztratit. Vnímáte to tak? Je to tak i s láskou?

Necítil jsem se nikdy milovaný, takže pro ně ani netruchlím. Ale vždycky jsem bojoval s tím, že jsem si připadal zbytečný. Dvakrát jsem se i rozhodl ukončit svůj život, ale nakonec jsem to nedotáhl, protože jsem se bál. Za tohle se nesnáším nejvíc – že jsem takový srab. Že se bojím všeho. Když už jsem si vztahy nacházel, nikdy mi nevyšly, protože se na lidi moc upínám. Tak moc se bojím, že odejdou, až je odeženu. Strach je vlastně moje nejběžnější emoce. A trápí mě to tolik, že často ani nevstanu z postele.

Tipy redakce

Ale nyní ve vztahu jste, že? Jak dlouho? A kde jste se seznámili?

Je to skoro rok a našli jsme se na seznamce. Byl to můj poslední pokus, to jsem si přísahal, protože do té doby jsem tam měl hroznou smůlu. Většinou to byly věci na jednu noc. Často jsem si připadal jako hadr na podlahu. A pak jsem poznal svého přítele.

Jste nyní konečně šťastný? Našel jste lásku?
Já se bojím, že co nemáte, nejen, že nemůžete ztratit. Podle mě to nemůžete ani najít, protože to vaše nikdy nebylo. Snažím se, ale každý den se bojím, co bude dál. Přítel má nějak nastavené hodnoty a mě to trápí.

Jaké hodnoty? Mluvili jste o tom?

Přítel miluje svého bývalého, který je ale už dávno v jiném vztahu, a dokonce bydlí v cizině. Řekl mi to rovnou. Občas mu pořád píše nebo se jednou za pár měsíců potkají. Dělám, že to nevidím, protože o něj nechci přijít.

Nechcete přijít o člověka, který miluje někoho jiného?

Je to složité. Je to poprvé, co se mnou někdo vydržel. Nechci být zase sám a on mi řekl na rovinu, že mě milovat nikdy nebude. Byl upřímný. S tím nic neudělám.

Vy milujete jeho?

Hrozně moc. Udělal bych pro něj všechno. Je to nejdůležitější člověk v mém životě a mám ho radši než sám sebe. Moc dobře to ví. Nemůžu od něj odejít.

Myslíte si, že vaše trable se vztahy mají kořeny v rodině?

Hodně jsem o tom četl a myslím si, že ano. Internet je dneska vlastně jako terapeut, najdete tam všechno. Já o sobě nemám dobré mínění. Vím, že jsem nic nevystudoval, nic neumím a nejsem ničím zajímavý. Nejsem ani nějak hezký nebo vysportovaný. Není na mně nic zvláštního. Jsem vděčný, že přítele mám. Aspoň nejsem úplně sám.

Zdroj: anonymní respondent, redakce

Populární
články

Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Helena Valtrová se do vedení hotelu Emblem dostala nezvykle klikatou cestou. Vystudovala práva na prestižní univerzitě ve Velké Británii, několik let působila na ministerstvu životního prostředí, kde měla na starosti evropské dotace. Její život ale postupně nasměroval do hotelnictví – a dnes je už téměř patnáct let ředitelkou nezávislého butikového hotelu v centru Prahy. Emblem pomáhala otevírat v roce 2013 a od té doby stojí za jeho vizí i každodenním chodem. Její přístup je postavený na důvěře, empatii, osobním kontaktu a důrazu na detail. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak těžké je skloubit vedení rodinné značky s mateřstvím, i o tom, proč luxus už dávno není o pozlátku, ale o lidech.
LIDÉ

„Luxus už není jen o posteli a mramoru. Host chce zážitek,“ říká Helena Valtrová, která řídí jeden z nejstylovějších hotelů v Praze

Autor: Šimon Hauser
Pornhub každoročně zveřejňuje přehled Pride Insights s daty o sledovanosti queer obsahu.
TRENDY

Kdo vládne gay filmům pro dospělé? Pornhub zveřejnil nejpopulárnější hvězdy roku 2025

Autor: Šimon Hauser
Jack Twist (Jake Gyllenhaal) a Ennis Del Mar (Heath Ledger) v jedné z klíčových scén filmu Brokeback Mountain (2005). Příběh o lásce dvou mužů, která vzniká na izolované pastvině ve Wyomingu, se stal symbolem queer reprezentace na filmovém plátně a změnil způsob, jakým Hollywood vypráví o intimitě, touze a vnitřním zápasu.
KULTURA

Nejslavnější gay romance všech dob znovu v kinech. Zkrocená hora zůstává jedním z největších příběhů queer kinematografie

Autor: Šimon Hauser
Politika podle něj není jen o sloganech, ale o konkrétních opatřeních. „Na rozdíl od jiných stran nabízíme řešení, která opravdu reagují na to, co mladou generaci trápí,“ říká.
LIDÉ

„V patnácti jsem chodil na plesy a politika šla mimo mě. Dnes vedu Mladé Pirátstvo a kandiduju do sněmovny,“ říká Kristián Sušer, trojka jihočeské kandidátky za Piráty

Autor: Šimon Hauser
Monika Pločová ví, jak vypadá závislost zevnitř. Dnes pomáhá lidem najít cestu zpátky k sobě i k životu bez útěků.
LIDÉ

„Při léčbě závislostí je klíčové, aby terapeut uměl odložit vlastní ego,“ říká žena, která závislost poznala na vlastní kůži a dnes lidem pomáhá skrze jedinečný léčebný program

Autor: Šimon Hauser
Polyamorní vztah může tvořit více než dvě osoby. Pro mnohé jde o naplněný partnerský model, nikoli o krátkodobé experimentování.
LIDÉ

„Polyamorie není o sexu s kýmkoli. Je to upřímnější než většina vztahů, které jsem zažil,“ říká muž, který má dvě partnerky

Autor: Šimon Hauser
Víra a identita se nemusí vylučovat – místo v lavici je pro každého.
LIVING

Co Bible opravdu říká o homosexualitě? Méně, než by si homofobové přáli

Autor: Šimon Hauser
Rodičovství zůstává pro mnohé naplněním života. Pro jiné ale není tou správnou cestou – a to je v pořádku.
TRENDY

„Když vidím, kam se svět řítí, připadá mi nefér přivádět na něj další bytost.“ Stále více lidí se rozhoduje pro život bez dětí i kvůli klimatické úzkosti

Autor: Šimon Hauser
Tomáš Rajchl ve své denní rutině nezačíná meetingy, ale meditací. „Vstávám v pět, cvičím, držím půsty. Ta struktura mi dává klid i energii tvořit.“
LIDÉ

„Každé pondělí nejím. A večer už většinou nezvedám telefon.“ Tomáš Rajchl o vnitřní hygieně a balancu mezi světem a sebou

Autor: Šimon Hauser

E-Shop