Jsem alkoholik a vím, proč „suchý leden“ může maskovat vážnou závislost na alkoholu
V roce 2013, kdy byl koncept suchého ledna představen jako iniciativa v oblasti veřejného zdraví organizací Alcohol Change UK, jsem byl již tři roky střízlivý jako člen Anonymních alkoholiků. Bylo mi pouhých 29 let a mezi svými vrstevníky jsem byl vyvrhelem. Od té doby jsem si na vyprávění o suchém lednu zvykl. „Tento měsíc mám suchý – a ty?“ ptají se mě přátelé, když si při setkání objednávají půllitr koly a ne půllitr vína. „Je to vlastně strašně jednoduché,“ vysvětlují jiní, když mi s vytřeštěnýma očima vyjmenovávají všechny výhody abstinence. „Možná budu pokračovat dál,“ říkají někteří, a zní to jako zjednodušená verze zásadního činu mého života.
Když jsem pil, znal jsem tyto výhody: lepší spánek, čistší pleť, úbytek váhy, lepší soustředění, vyrovnanější nálada. V nejtemnějších chvílích závislosti mi však abstinence odhalovala tyto přínosy způsobem, který působil spíše jako výčitka. Třeba když jsem mohl psát na klávesnici bez toho, aniž by se mi třásly ruce, nebo zvednout telefon, aniž bych musel lhát o tom, kde jsem.
Každé takové odhalení v sobě neslo nepříjemnou otázku: Jsem alkoholik, když dokážu přestat pít – třeba jen na den? Podle mé zkušenosti alkoholici občas dokážou na chvíli přestat, ale nejsou schopni přestat nadobro. Já sám jsem nikdy nevydržel abstinovat déle než pár dní v kuse, ale dokázal jsem se z posledních sil na chvíli zastavit. Vidíte? Nyní jsem v pořádku.
Období abstinence se v mysli závislého stávají nebezpečnými trofejemi, které ho na dlouhá léta připoutají k určitým vzorcům závislosti. Tato skutečnost je však v rozporu se společenskými předpoklady o alkoholismu, z nichž mnohé jsou směšně zastaralé. Řeknu vám jich několik – alkoholici jsou muži, kteří spí na lavičkách v parku, pijí každé ráno, nemají práci, děti ani společenský život. Zpochybnění těchto představ, zejména u žen, kterým těhotenství a mateřství přirozeně vnáší do života období abstinence, bude vyžadovat nepřetržitou snahu ze strany těch, kteří jsou ochotni vystoupit ze stínu své závislosti. Bohužel, v naší společnosti tento akt stále častěji vyvolává pocit ponížení než pochopení a soucit.
Suchý leden je již jedenáctým rokem považován za úspěšný projekt v oblasti veřejného zdraví a veřejné abstinenční kampaně jsou nyní běžné ve Velké Británii, Evropě i USA. Není to však úplně nová myšlenka – první kampaň „veřejné abstinence“ sahá až do roku 1942, kdy Finsko vyzvalo ke „střízlivému lednu“ (Raitis tamikuu), aby pomohlo válečnému úsilí proti Sovětskému svazu. V žalostném kontrastu k úspěchu suchého ledna je ale na druhé straně fakt, že celosvětová spotřeba alkoholu stále stoupá – podle časopisu Lancet se odhaduje, že mezi lety 1990 a 2017 vzrostla o 70 %. Navíc počet úmrtí na otravu alkoholem mezi ženami od covidové pandemie nadále roste rychleji než mezi muži.
Domnívám se, že obrovský rozdíl mezi podporou suchého ledna a těmito brutálními fakty spočívá v otázce síly vůle. Vůle: slovo, na které je většina závislých alergická právě z toho důvodu, že je jim předhazováno v době, kdy jsou na dně. Kdybych měl libru za každý případ, kdy mi někdo řekl, abych „sakra přestal“, když jsem byl v té nejhorší fázi závislosti, byl bych velmi bohatý. Jsem si jistý, že pro společenské příležitostné pijáky je to užitečné, ale pro závislé jsou veselé zkoušky pevné vůle, jako je suchý leden, irelevantní. Závisláci ostatně předvádějí úžasné výkony vůle neustále: zkuste si najít pití v půl šesté ráno nebo hledat uprostřed noci peníze v cizí peněžence v temném domě. Jestli tohle není síla vůle, pak nevím, co to je.
Suchý leden sice vykonal důležitou práci při zvyšování povědomí o rizicích konzumace alkoholu (nejen) v britské společnosti, ale pro alkoholiky zůstává vějičkou, která slouží k tomu, aby ostatní odradila od hnilobného pachu závislosti. Mnohem užitečnější by pro těžce závislé na alkoholu byl měsíc trvající program ve veřejných médiích, který by ukazoval, jak závislí skutečně vypadají. Mezitím se letos v lednu budu usmívat a povzbuzovat ty, kteří dočasně abstinují, a zároveň jim nabídnu něco lákavějšího než vlažný půllitr coly jako alternativu.
