„S partnerem i po rozchodu žijeme spolu, náš vztah nikdy nebyl lepší,“ tvrdí Roman. Partnerství i manželství dle něj vztahy zabíjí
Rozhovor
Zdroj: AdobeStock
<Path>

„S partnerem i po rozchodu žijeme spolu, náš vztah nikdy nebyl lepší,“ tvrdí Roman. Partnerství i manželství dle něj vztahy zabíjí

O tom, jak by měl vypadat partnerský vztah, má samozřejmě každý svou vlastní představu. Není divu – každý člověk je jiný, a tak jsou odlišná i jeho očekávání, nároky, ale i vztahová dynamika. V obecné rovině jsou ale karty rozdány poměrně jasně: dva lidé, kteří se milují, spolu obvykle žijí v jedné domácnosti. A dle toho, co je jim legislativou umožněno, tento vztah stvrzují také formálně, před zákonem (či i bohem). Pak případně následuje založení rodiny… a jak je známo z české filmové klasiky, také sociální jistoty, nové auto a dovolená v Jugoslávii (je jen otázkou, zda chcete i dnes plánovat v „pětiletce“). Podle Romana je ale naplňování souvisejících očekávání (a podlehnutí jistému „nátlaku“ okolí v rovině toho, „jak by měl vztah vypadat“) spíše kontraproduktivní…
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
9. 1. 2025

Romane, vaše partnerské uspořádání by se mohlo zdát poměrně „netradiční“ – jak obecně na partnerské vztahy nahlížíte a procházel váš názor na ně nějakým vývojem?

To je samozřejmé, s tím, jak člověk nabírá roky a taky zkušenosti, jeho názory se mění. Dnes mi táhne na čtyřicet a rozhodně o partnerství uvažuju jinak, než když mi bylo dvacet. Tehdy byla mojí hlavní starostí zábava – chtěl jsem mít po svém boku někoho, kdo se mnou bude trávit volný čas, lítal jsem tehdy po všech čertech a po nocích, často se mnou bylo docela těžké držet krok. (smích) Můj první přítel – vydrželi jsme spolu asi tři měsíce – byl charakterově naprosto odlišný od muže, s nímž nyní žiju. Ale tehdy mi to vyhovovalo.

To, jaké partnery si vybíráte, se tedy změnilo – což je pochopitelné. Proměnilo se nějak i vaše hodnocení vztahů jako takových?

Rozhodně ano. Vyrůstal jsem v kompletní rodině, moji rodiče jsou spolu od svých dvaceti let dosud a myslím, že jejich manželství je pevné, i když nějaké ty problémy samozřejmě měli, vždycky je překonali. Já jsem tedy v mládí měl představu, že si najdu partnera a budeme spolu žít podobně šťastně. Nějak jsem ale nevzal v potaz, že doba se změnila. A hlavně jsem nepočítal s tím, že gay vztahy jsou často velmi odlišné – minimálně pokud pár tvoří opravdu mladí muži. Budování společné domácnosti a další plány třeba na rodinu, to mnoha mladým gayům zrovna vlastní není dnes a nebylo ani před těmi dvaceti lety. Já jsem se sice chtěl taky bavit, ale zároveň jsem chtěl společné nedělní obědy a hlavně nějakou vizi do budoucna. Té se mi ale nedostávalo.

Bylo by možné přikládat to faktu, že zrovna rodinná perspektiva před dvaceti lety gayům příliš na dosah nebyla?

Určitě, tehdy jsem si říkal, že rodinu mít nemůžeme – ale doufal jsem, že najdu muže, s nímž najdeme nějaké jiné „naplnění“, něco, na co se budeme soustředit a co společně budeme budovat. Věřil jsem taky, že by mi k tomu mohlo pomoci oficiální uznání našeho vztahu. Registrované partnerství mě zrovna nenadchlo, ale když skočím v čase, před osmi lety jsem do něj vstoupil.

Přinesla vám tedy registrace to, po čem jste toužil?

Bohužel ne, spíš si myslím, že můj vztah s partnerem to poznamenalo negativně. Nikdy mě nenapadlo, jak kus papíru může soužití dvou lidí ovlivnit. Zatímco předtím jsme pořád byli v určité „nejistotě“ a snažili jsme se vzájemně vztah udržet – možná i proto, že mezi gayi je ten partnerský život přece jen komplikovanější – po uzavření partnerství jsme po čase spadli do každodenní rutiny. Prostě jsme na sebe měli ten papír. Partner mě tak po čase podvedl, protože hledal nějaké povyražení, já jsem se mezitím užíral tím, že žiju v partnerské kleci. Postupem času se náš vztah začal úplně sypat, doma jsme se potkávali jen jako spolubydlící…

Podařilo se vám tuto krizi nějak vyřešit?

Rozešli jsme se. (smích) Myslím tím oficiálně. Partnerství jsme zrušili. A pak jsme se chystali pustit náš společný byt s tím, že si každý půjde po svých. Jenže asi po měsíci hledání se ukázalo, že bude docela problematické najít dva samostatné byty za nějaké přijatelné peníze. A protože jako ti spolubydlící jsme už vlastně žili – a nerozcházeli jsme se s nějakou nenávistí nebo odporem – dohodli jsme se, že minimálně na dobu dočasnou budeme bydlet dál spolu.

Byl takový model „soužití“ funkční?

Až překvapivě! Úplně přirozeně se náš vztah začal vracet do doby, kdy jsme byli pár – zajímali jsme se o sebe, ale nebyli jsme pro sebe „jistota“. Po návratu z práce jsme si dali skleničku, dívali se na film. Pak jsme úplně přirozeně vyrazili na procházku, na výlet. Náš vztah byl najednou zpět. A vlastně si myslím, že nikdy nebyl lepší.

Čemu to přikládáte? Je vaším „receptem“ na spokojený vztah pomyslná „volnost“?

Nemůžu to tvrdit univerzálně, každému jistě vyhovuje něco jiného. Ale mít na vztah potvrzení, to je podle mě zbytečné a nežádoucí. Můj vztah to „zabilo“. Stačí se podívat na to, kolik heteráků se po určité – a ne zrovna dlouhé – době rozvádí. Mohou za tím být různé problémy, ale já jsem přesvědčený o tom, že si taky zevšední. A stanou se „samozřejmostí“. Partnerství a manželství dle mého názoru vztahy prostě zabíjí. Možná by soužití s ex měli zkusit i ostatní (smích), třeba by se sami divili, jak osvěžující pro vztah rozchod, potažmo rozvod, může být!

Zdroj: Redakce/Respondent

Populární
články

Londýnská restaurace The Fair Pour chce upozornit na majetkové nerovnosti – i proto bude otevřena ve speciálně vybraném termínu
FUN

„Platím dvě piva a příplatek za vilu s bazénem!“ Jak to chodí v hospodě, která majetným schválně účtuje vyšší částky?

Autor: Veronika Košťálková
Nadnárodní firmy, které dříve ochotně slavily tzv. „pride month“ a otevřeně podporovaly LGBT+ menšinu, v důsledku změny politického klimatu „převlékají kabáty“
AKTUALITY

Přistiženy při pinkwashingu? Obří firmy ukazují LGBT+ lidem záda, duhové škrty dělá McDonald’s, Amazon i Meta

Autor: Veronika Košťálková
Ketamin, původně vyvinutý jako anestetikum, se v posledních letech dostává do popředí jako kontroverzní nástroj pro léčbu deprese
TĚLO & MYSL

„Bral jsem 3 gramy za noc“: Proč muži používají ketamin k léčbě deprese

Autor: Michal Černý
I když spal dvanáct hodin denně, stále byl vyčerpaný a nešťastný
LIDÉ

„Na vyhoření je nejhorší, že vám ho lidi nevěří,“ vypráví Daniel o dnech na dně. „U mě to odstartoval coming out,“ dodává

Autor: Irena Piloušková
Mnohé studie i mediální titulky líčí generaci Z jako „kutilsky neschopnou“. Často ale zapomínají na fakt, že pronajímatelé DIY projektům příliš nefandí – a s vlastním bydlením to mají „sněhové vločky“ těžší než generace jejich rodičů
LIDÉ

Každá pátá „sněhová vločka“ se bojí vyměnit žárovku. Důvody, proč generace Z radši volá na pomoc řemeslníky, vás pobaví i rozesmutní

Autor: Veronika Košťálková
Takzvaní „treatleři“ si hlasitě stěžují na dovážkové služby – často jim však nedochází, v jakých podmínkách kurýři pracují
TRENDY

Napůl zákazník, napůl Hitler. Tzv. „treatleři“ jsou postrachem kurýrů i sociálních sítí. Jak rozvážkové služby mění běžné lidi na tyrany?

Autor: Veronika Košťálková
Mladší generace se stále častěji vyhýbají nejen manželství, ale též i označování svého vztahu jakoukoliv oficiální nálepkou
TRENDY

Zapomeňte na manželství aneb Čeho se bojí moderní „vztahofobové“

Autor: Redakce LUI
Průvodce Karel, který si prošel mnoha pekelnými situacemi, ze kterých si dnes umí udělat legraci
LIDÉ

Bezdomovec nemusí smrdět, žebrat a může být i hezky oblečený, pokud skutečně chce, říká speciální pražský průvodce Karel

Autor: Michal Černý
I když některé studie říkají, že žádný gay gen neexistuje, ještě pořád zůstává poměrně velký prostor pro to, abychom zjistili opak
TĚLO & MYSL

Moje rodina je důkaz, že existuje „gay gen“, říká bisexuální TikToker Sam Williams. A není sám

Autor: Michal Černý
Daniel Krutý, zakladatel politické strany Hnutí Generace
LIDÉ

„LGBT lidé jsou součást společnosti, nemám v plánu házet je v jakémkoliv ohledu přes palubu,“ říká Daniel Krutý, zakladatel Hnutí Generace

Autor: Michal Černý

E-Shop