Vědci vysvětlují, proč se s přibývajícím věkem zrychluje čas. Jak tento proces zpomalit?
Rok 2025 je za rohem, ať se mi to líbí, nebo ne. Čas si s námi pohrává – pandemie byla přece teprve před pár lety, ne? Olympijské hry v Londýně proběhly před pěti lety... nebo ne? A milénium? To bylo už před více než deseti lety!
Nejsem sám, kdo má pocit, že čas letí s každým rokem rychleji. Albert Einstein kdysi prohlásil, že čas je relativní – hodina strávená s někým, koho máte rádi, uteče jako nic, zatímco pár vteřin s rukou na rozpálené plotýnce se zdá nekonečná. Vědecké studie potvrzují, že naše vnímání času se s věkem skutečně mění. Například průzkum Liverpool John Moores University ukázal, že většina Britů má pocit, že Vánoce přicházejí každý rok rychleji. Podobný jev popsali i lidé v Iráku s obdobím ramadánu.
Profesor Adrian Bejan, autor knihy Time and Beauty: Why Time Flies and Beauty Never Dies (Čas a krása: Proč čas letí a krása nikdy neumírá), to shrnuje jednoduše: „Fyzikální čas není totéž co čas v naší mysli.“
Proč čas vnímáme jinak?
Jedním z hlavních důvodů je fyziologie našeho mozku. Jako děti jsme měli pocit, že letní prázdniny trvají věčně. Mozek tehdy zpracovával informace rychleji. S přibývajícím věkem se však nervové dráhy prodlužují a elektrické signály musí překonávat větší vzdálenosti. To vede k pomalejšímu zpracování informací a pocitu, že čas plyne rychleji. Je to jako když listujete knížkou s obrázky – čím méně obrázků máte, tím rychleji dojdete na konec.
Dalším důvodem je relativita času ve vztahu k délce našeho života. Pro čtyřleté dítě je rok obrovskou částí jeho života, zatímco pro čtyřicátníka je to jen zlomek.
Co můžeme udělat, abychom čas zpomalili?
Fyzické změny v mozku ovlivnit nemůžeme, ale existují způsoby, jak si čas zpomalit. Jedním z klíčů je vytvářet nové zážitky. V mládí je každý den plný nových podnětů – první školní den, první láska, první dovolená. Jak stárneme, máme tendenci upadat do rutiny a vyhýbat se novým zážitkům.
Pokud trávíme týdny a měsíce opakováním stejných činností, nemá náš mozek dostatek nových podnětů, které by si mohl zapamatovat. Výsledkem je, že čas splývá a jednotlivé roky se stávají nejasnou šmouhou.
Foto: Adobe Stock
Psycholožka Cindy Lustig z Michiganské univerzity k tomu dodává: „Období plná událostí si pamatujeme jako delší. Zdá se nám, že čas se protahuje.“
Jak prolomit rutinu?
Nepřítelem vnímání dlouhého času je rutina. Řešením je dělat věci jinak – zkusit nový koníček, změnit trasu do obchodu nebo si pustit hudbu z jiného žánru. I drobné změny mohou vytvořit nové vzpomínky a zpomalit vnímání času. Adrian Bejan doporučuje: „Zpomalte. Zkoušejte nové věci. Překvapte sami sebe. Vytvářejte. Smějte se. Buďte přítomní.“
Síla přítomného okamžiku
Dalším klíčem k prodloužení času je všímavost. Pokud si dokážeme vědomě užívat přítomný okamžik, místo abychom se utápěli v minulosti nebo se strachovali o budoucnost, můžeme čas prožívat intenzivněji. Jak říká Cindy Lustig: „Nikdo z nás neví, kolik času mu zbývá. Ale máme pod kontrolou, jak ho prožijeme.“
Život se děje právě teď. A pokud chceme, aby naše roky nebyly jen rychlým zábleskem v paměti, musíme se naučit být tady a teď.