Muž, který „bojuje s Bohem“ aneb Jak známý konzervativní psycholog oklamal mladé muže, aby si mysleli, že je nejchytřejší na světě
Vím, že není příliš moudré tohle říkat na internetu, ale co už – Jordan Peterson mě vážně štve. Nejnovější příčinou mé frustrace je jeho 505stránková kniha My, kteří zápasíme s Bohem. Po jejím přečtení mě nejen bolí hlava, ale cítím, že mi z ní v paměti zůstala spíše jen směs pompézního žvanění a nevkusné misogynie než hlubší vhled do předestřeného tématu.
Kniha se snaží analyzovat příběhy Starého zákona a odhalit jejich údajný archetypální význam, na němž stojí západní civilizace. Peterson čtenáře vyzývá, aby „zápasili s Bohem“, a nabízí výklad, který údajně vysvětluje, jak tyto příběhy formují lidskou přirozenost. Od Adama a Evy jako archetypu otce a matky přes Kaina a Ábela až po Mojžíše – každá postava podle Petersona skrývá nadčasové ponaučení.
Pro koho je kniha vlastně určena?
Když se snažím prokousat archaickým jazykem a mnoha sebevědomými tvrzeními, narážím na otázku: Kdo má být cílovým čtenářem této knihy? Akademici těžko – Peterson není teolog, ale psycholog. Laikům zase bude překážet komplikovaný jazyk, plný zastaralých slov a nesrozumitelných vět. Například věta: „Velký Otec je apriorní strukturou hodnot, odvozenou z působení ducha, který dal vzniknout této struktuře,“ je skvělým příkladem, jak nenapsat populárně-naučnou knihu.
A vůbec celý Petersonův přístup k psaní se zdá být zvolený tak, aby čtenáře více zmátl než obohatil. Místo jasného a srozumitelného vyjadřování je text plný „slovního salátu“, který spíše vyvolává dojem nenaplněné intelektuální hloubky než skutečného obsahu.
Kontroverze a vzestup k moci
Petersonova cesta ke slávě začala v roce 2016, kdy se postavil proti kanadskému zákonu C-16, který zakazuje diskriminaci na základě genderové identity. Tento krok ho katapultoval mezi populární osobnosti zejména na YouTube, kde jeho názory přitáhly především mladé muže. Jeho kniha „Dvanáct pravidel pro život“ z roku 2018 se stala bestsellerem, ačkoli byla rovněž kritizována za pseudointelektualismus a misogynní podtóny.
Proč Peterson přitahuje mladé muže?
Peterson zkrátka nabízí jednoduché odpovědi na složité otázky. Jeho „pravidla“ o řádu, zodpovědnosti a hledání smyslu oslovují ty, kteří se cítí ztraceni ve světě neustále se měnících pravidel. Tato přitažlivost však často skrývá problematické pohledy na společnost, například tvrzení, že ženy mají hodnotu pouze jako matky, nebo obhajobu hierarchií, které upřednostňují muže.
Pod maskou intelektu
Jeho poslední kniha je tak zcela typickým příkladem jeho dlouhodobé strategie – promyšlený marketing, složité formulace a snaha působit chytřeji, než ve skutečnosti je. Místo přinášení nových pohledů na náboženství a morálku však spíše zamlžuje klíčové otázky. Naštěstí je pravděpodobné, že většina lidí si knihu nekoupí kvůli obsahu, ale spíše jako módní doplněk na poličku. A pokud si ji někdo skutečně přečte, může se mu stát, že místo duchovního obohacení získá jen frustraci a bolehlav.