Alkohol lidi utlumuje a otupuje, psychedelika naopak pomáhají na cestě za sebepoznáním. Přesto je alkohol legální a psychedelika zakázaná. Není tu něco špatně?

Duše, otevři se

Droga, to je termín, při jehož vyslovení se mnozí chytají za hlavu a jsou přesvědčeni, že přináší jen zmar a zkázu. Samozřejmě, že drogová závislost může být zničující, ovšem mezi „drogami“ je přece jen nutné rozlišovat – minimálně tedy mezi těmi tzv. měkkými a tvrdými. Nejspíš se totiž shodneme na tom, že je rozdíl, pokud někdo užívá tabák, alkohol , ale třeba i marihuanu, nebo heroin či kokain. Stejně tak je namístě zaměřit se na konkrétní účinky, neboť zrovna látky z kategorie psychedelik mohou být člověku (a jeho duševnímu stavu) nápomocné. Psychedelika již ze své podstaty definici tvrdé drogy nenaplňují – nejsou toxická, jejich užívání nevede k závislosti a mají i léčebné využití. Samo označení „psychedelika“ v původní řecké podobě odkazuje k „otevírání duše“. Po jejich požití tedy mohou následovat změněné stavy vědomí, halucinace a také tzv. odosobnění, tedy odstranění hranic vnímání vlastního ega. Protože se řadí mezi halucinogeny, pomáhají také se zpracováváním dávno vytěsněných emocí či hluboko zasutých vzpomínek. 

Snaha o navození změny vědomí je přitom lidem vlastní odnepaměti. Psychedelika se užívala v rámci náboženských obřadů a rituálů již v dávné minulosti a byla považována za pomyslného prostředníka ke spojení s bohem (ať už jakýmkoliv). „Lidstvo od svého počátku mění své vědomí psychoaktivním látkami. Psychoaktivní látky – a psychedelika obzvlášť – jsou součástí téměř každé náboženské tradice,“ potvrzuje Christian Greer, přední odborník na psychedelickou spiritualitu na Yaleské univerzitě.  

Spiritualita

Ačkoliv v dnešní době lidé v civilizovaném světě neprovozují rituální praktiky, jež byly v předchozích kulturách běžné, neznamená to, že by psychedelika pozbyla na významu. Není nutné vyznávat konkrétní náboženství, aby člověk mohl pozitivních účinků těchto látek využít. Možná že zrovna dnešní moderní a uspěchaná doba psychedelika potřebuje „jako sůl“ – kvůli duchovnímu aspektu a takříkajíc „mystickému zážitku“. Ano, právě o něm mnozí uživatelé (zejména vyšších dávek) často hovoří – a studie dokládají, že tato zkušenost může mít skutečně (v pozitivním slova smyslu) hluboký a trvalý vliv na lidské chování a postoje. Ne náhodou tedy ti, kteří si tímto prožitkem prošli, nakonec radikálně změnili své vztahy s blízkými, sebou samými a věřící také s bohem.  

Foto: Adobe Stock

Drogová zkáza, nebo pomoc?

Vedle duchovní roviny však nelze v souvislosti s psychedeliky opomenout ani jejich léčebný potenciál. I když ale různých studií, které dokazují, že psychedelika mohou být nápomocna např. při léčbě chronických depresí, posttraumatické stresové poruchy apod., přibývá, stále jsou tyto látky onálepkovány negativně. „Největší mylná představa, kterou lidé o psychedelikách mají, je, že jsou to drogy, ze kterých se člověk zblázní. Ano, někdy se to stává, ale máme důkazy, že jsou to i drogy, které mohou naopak člověka přivést k rozumu,“ tvrdí Michael Pollan, autor knihy pojednávající o účincích psychedelik na lidskou psychiku.

Svůj podíl na odmítání psychedelik má nepochybně i fakt, že v USA byla koncem 60. let minulého století zakázána a úmluva OSN je od 70. let klasifikuje jako drogy bez léčebného využití – a tato klasifikace stále platí i v Česku. Přesto však řada zemí (Austrálie, Kanada, některé státy USA) užití psychedelik v různých typech léčby postupně legalizovala – a např. v Oregonu již ve specializovaných zařízeních umožňují i léčebné podávání psilocybinu, tedy látky, která je obsažena např. v lysohlávkách. Ani Česko ale nezůstává pozadu – terapeutickému využití psychedelik se věnuje klinika Psyon, což je první zařízení svého druhu v Evropě, které nabízí ketaminem asistovanou psychoterapii. 

Foto: Adobe Stock

Blíží-li se „doba psychedelická“, těžko říct. Pokud ale psychedelika mohou mít pro nás přínos v tolika ohledech, stát se psychonautem by možná stálo za to. Když už nic jiného, minimálně je to snazší než být kosmonautem a zkoumat vesmír. I když – vždyť právě díky psychedelikům lze nakonec celý nový vesmír objevit – ten svůj, vnitřní.