Hltáte sexy lidi na internetu – v reálu vás ale nepřitahuje nikdo? Změňte svůj „vizuální jídelníček“, radí odborníci

Filmová Barbie? S bídou sedmička, hodnotí muži

Co vnímáme jako přitažlivé, pochopitelně neovlivňuje jenom biologie – svou roli hraje i kulturní prostředí, včetně ideálů krásy, jaké nám předkládají média. Oproti dřívějším dobám, kdy jsme měli živoucí sexsymboly na očích jen výjimečně (v časopisech nebo na stříbrném plátně), se nám teď ve velkém „cpou“ do zorného pole skrze chytré telefony a sociální sítě.

Na internetu se pak objevují zarážející nešvary – muži známkují krásu slavných žen, a nejsou zrovna shovívaví. Herečka Sydney Sweeney, známá ze seriálu Euphoria, si vysloužila hodnocení „průměr“, zatímco její kolegyni Margot Robbie pánové udělili sedm bodů z deseti. Univerzální stupnice krásy už zjevně není, co bývala – a nejde zdaleka o jednorázový virální „úlet“.

Hlídejte si „vizuální jídelníček“

Ze studie, kterou v roce 2014 provedla Carlota Batres, odborná asistentka psychologie na Franklin & Marshall College, lidé s přístupem k internetu dávají přednost maskulinnějším mužům a štíhlejším, více feminniním ženám. „Internet ovlivňuje naše vnímání toho, co považujeme za atraktivní,“ uvedla pro magazín Dazed. Tuto teorii autorka později podpořila ještě jednou studií – zjistila, že náš „vizuální jídelníček“ (neboli tváře, které nejčastěji vídáme v online i offline prostředí) utváří naše subjektivní vnímání toho, co je krásné.

Nemůžeme se pak divit, že dochází k disonanci, když opustíme nablýskanou digitální říši a vypravíme se do skutečného světa, kde na všechny místo lichotivých kruhových světel svítí kancelářské zářivky (a kde vám lidé nemohou ukazovat svůj obličej jen z jednoho slušivého úhlu). 

Seznamování? Už bývalo lepší

Názor, že nás „vizuální jídelníček“ silně ovlivňuje, magazínu Dazed potvrdila i psycholožka a výzkumnice Michelle Drouin: „V současné době jsme si zvykli na obrázky, jaké vídáme na internetu, a myslíme si, že to je naše realita... Fyzická přitažlivost je to, co někoho přiměje přejít přes místnost kvůli někomu jinému. A pokud nemáte tu prvotní [přitažlivost], protože jste si zvykli na všechny ty krásné, dokonalé obrázky, které vidíte na internetu, co je pak tím spouštěčem, který vás přiměje přejít přes místnost?“

Podle nedávné studie více než polovina dospělých v USA tvrdí, že se seznamování za posledních deset let zhoršilo. Stížností se od respondentů sešlo více, ale randící „klima“, kdy se vizuálně nikdo nikomu nezdá dost dobrý, protože na internetu (a na Tinderu) „visí“ tisíce hezčích tváří i těl, novým láskám moc neprospívá.

Prokletí „porno vdov“ trvá

Když celý problém posuneme do intimnější roviny, může se stát, že „hltače“ bezchybné krásy nezaujme přirozený vzhled ani uprostřed romantické chvilky bez oblečení. O fenoménu takzvaných „porno vdov”, které se potýkají s tím, že jejich partner visí na pornografických stránkách místo toho, aby se věnoval párovému sexu, se v britském Cosmopolitanu psalo už před osmi lety.

Rob Weiss, klinický lékař specializující se na intimitu v digitálním věku, vysvětluje: „Jeden z problémů, který řešíme s muži, co jsou extrémně sexuálně kompulzivní s pornem, takže se na něj dívají znovu a znovu a znovu – a mám na mysli mladší muže – je ten, že se nevzruší, když jsou se skutečnou ženou... Ať už definuji krásu jakkoli, skutečný svět mi nebude připadat tak zajímavý, když se super podnět stane normou.“

„Zblázněné“ detektory krásy mohou postihnout kohokoli, teoreticky jsou ale k tomuto nešvaru náchylnější heterosexuální muži. Hovoří pro to všudypřítomný „male gaze“, který ženy objektifikuje, a mezi „přitěžující okolnosti” můžeme přidat i evolučně vyšší sklony k zájmu o fyzickou atraktivitu nebo statistiky konzumování porno obsahu.

Slibný trend sexy hlodavců a „taťků“

Heterosexuální ženy by v tomto ohledu možná mohly jít mužům příkladem. V posledních letech odstartovaly trend „hot rodent boyfriend“, který vyzdvihoval kouzlo mužů, co (spíš než klasický macho ideál) připomínají hlodavce… A podobně sympaticky působí i adorace „dad bods“, tedy mužských těl, která postrádají vyrýsovaný sixpack, a naopak mohou vlivem mírné nadváhy připomínat „taťkovské“ proporce.

Když už se na nás má lidská krása valit ve velkém, ať aspoň není unifikovaná, ale co nejrozmanitější a nejpravdivější. Pak se možná přestanou dít bizarní momenty, kdy se oslnivá žena typu Margot Robbie zdá mužům v zásadě „tuctová“.