Co je v sázce, pokud Donald Trump vyhraje volby? Práva LGBTQ+ komunity i nezávislost médií
Je stále zřetelnější, že výsledek amerických voleb může přinést zásadní změny, jaké Amerika nezažila za poslední desetiletí. Jejich význam překračuje rámec běžného politického střídání – jde o budoucí směřování země ve všech klíčových oblastech, od práv jednotlivců až po mezinárodní politiku. Výsledek by tak mohl zásadně ovlivnit postavení Spojených států na světové scéně.
Souboj mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harris zůstává velmi vyrovnaný, což zvyšuje napětí na obou stranách politického spektra. Průzkumy naznačují těsný výsledek, a sázky jsou vyšší než kdy jindy. Mnoho Američanů i pozorovatelů po celém světě si uvědomuje, že tyto volby mohou rozhodnout o podobě americké demokracie a její uplatňování ve světě na dlouhá léta dopředu.
Ohrožení práv LGBTQ+ komunity
Trumpova první vláda zavedla zákaz sloužit v armádě trans lidem, což bylo jasným signálem o jeho postojích. V případě druhého období plánuje ještě tvrdší opatření vůči LGBTQ+ komunitě. Slíbil, že všechny federální agentury budou instruovány, aby ukončily programy podporující genderovou změnu v jakémkoli věku, a chce zastavit financování nemocnic, které poskytují genderově potvrzující péči.
Trump také usiluje o federální zákon, který by zamezil právnímu uznání trans lidí. Tento krok by měl dalekosáhlé důsledky – ohrozil by práva trans osob v oblastech, jako je zaměstnání, zdravotní péče a ochrana před diskriminací. Projekt 2025, což je plán na jeho druhé funkční období, navíc zahrnuje podporu „tradičního manželství“ a hodnot „heterosexuální, stabilní rodiny“. Právníci varují, že manželství osob stejného pohlaví by mohlo být ohroženo, zejména pokud Trump bude mít příležitost jmenovat další konzervativní soudce.
Svoboda tisku pod tlakem
Svoboda tisku je dalším bodem, který by mohl být pod Trumpovým vedením ohrožen. V první vláde opakovaně napadal mainstreamová liberální média, která označoval za „nepřátele lidu“ a „falešné zprávy“, zatímco jeho politiku podporovala konzervativní či alternativní média. Nedávno požadoval, aby CBS News přišla o vysílací licenci kvůli upravenému rozhovoru s Kamalou Harris. Tento postoj vzbuzuje otázky, zda Trumpova druhá vláda nepovede k dalšímu omezení svobody tisku.
Zbraňová politika
Za vlády Joea Bidena byl přijat za poslední tři desetiletí první federální zákon na zajištění bezpečnosti zbraní. Pokud Trump vyhraje, očekává se, že se zasadí o uzavření Úřadu pro prevenci násilí střelnými zbraněmi a o prosazení vůdců vstřícných ke zbrojnímu průmyslu do klíčových funkcí. Obhájci bezpečnosti zbraní varují, že bude nutné „bojovat naplno“ za zachování základních opatření na bezpečnost zbraní.
Riziko zhoršení práv na potrat
Trumpovy plány zahrnují i rozsáhlá omezení potratů. V roce 2022 přijalo několik států přísné zákazy potratů, což vedlo k tomu, že mnoho žen ztratilo přístup k základní péči. Trump by mohl pomocí zákona Comstock Act z roku 1873 zamezit distribuci potratových pilulek, což by znamenalo vážné omezení pro zdravotnické služby po celé zemi. Ačkoli Trumpův postoj k celostátnímu zákazu potratů není zcela jasný, má prostředky k tomu, aby zásadně omezil přístup k této péči, a mohl by oslabit i zákony, které zajišťují potraty v případě naléhavé potřeby.
Riziko vojenského zásahu v amerických městech
Trump hrozí, že využije své pravomoci k tomu, aby převzal kontrolu nad městy vedenými demokraty, posílil deportace a zasáhl proti progresivním politikám ve věcech trestního práva. Slíbil, že do měst, kde „selhala bezpečnost a pořádek“, pošle národní gardu bez svolení místních představitelů. S tím souvisí i omezení práva na protest a riziko represí. Od smrti George Floyda se v několika republikánských státech zpřísnily zákony proti protestům, což odráží Trumpův přístup. Ve své kampani slíbil potlačit protesty a znovu zmínil, že do oblastí, kde „vládne chaos“, nasadí národní gardu. Tento krok by mohl znamenat další omezení práva na svobodné shromažďování a protest, což je základní princip demokracie.
Masové deportace jako klíčový bod jeho vize
Trump slíbil obnovit své kontroverzní imigrační politiky a zavést „největší deportační operaci v historii“. Tento plán by zahrnoval deportaci až 20 milionů lidí a použití amerických vojáků k zajištění bezpečnosti na hranicích. Organizace na podporu imigrantů a lidských práv se již připravují na právní bitvy, aby omezily škody, které by tato politika mohla způsobit.
Hrozby pro klimatickou politiku a ochranu přírody
Trumpovo odstoupení od Pařížské dohody byl jen začátek jeho plánů na zrušení environmentálních opatření. Projekt 2025 zahrnuje posílení fosilního průmyslu, což by vedlo ke zvýšení emisí skleníkových plynů, což je v době klimatické krize krok zpět. Trump rovněž plánuje snížit ochranu veřejných pozemků a povolit těžbu na chráněných územích.
Nestabilita ve vztazích se zahraničím
Trumpův přístup „America First“ přinesl nejistotu mezi spojence i oponenty. Členové NATO se obávají, že jeho politika by mohla oslabit koalici, zvlášť v době, kdy probíhají války na Blízkém východě a konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud by Trump opět zvítězil, hrozí, že by USA mohly vycouvat z NATO nebo jeho podporu omezit na nezbytné minimum.
