„Máme málo odvážných politiků. Regulovaný trh je mnohem lepší než prohibice,“ říká o přístupu k návykovým látkám Jindřich Vobořil

Do konce roku by měl být projednán nový zákon týkající se legalizace marihuany, přičemž má existovat několik možných cest. Můžete je ve stručnosti přiblížit?

Na stole jsou dva zákonné návrhy. Jeden je z dílny ministerstva spravedlnosti a týká se pouze trestního zákoníku. V něm jde o depenalizování držení marihuany a vypěstování tří kytek konopí. Držet u sebe doma by člověk mohl až 50 gramů marihuany. Dával jsem k tomu protinávrh, okolo kterého se strhlo peklo. Chtěl jsem, aby se u všech drog v prvních třech odstavcích (část právního předpisu, která rozlišuje závažnost trestného činu a stanovuje příslušné trestní sazby, pozn. red.) snížily hranice trestů, protože už na druhém a třetím odstavci začínají sazby odnětí svobody za pěstování či držení na pěti až osmi letech. Chtěl jsem, ať tam je větší rozptyl, ať se dokáží rozlišit případy, kdy si někdo vypěstuje pár kytek v lese a prodá marihuanu čtyřem nebo deseti lidem, a kdy toho někdo prodává tuny po celé Evropě.

Ten druhý návrh, který jsem podával ještě z pozice národního koordinátora, říká, že potřebujeme implementovat všechny tři druhy dostupnosti konopí – samopěstování, delegaci pěstování na třetí osobu například pro imobilní lidi, kteří si sami nic vypěstovat nemohou, ideálně v podobě konopných klubů, a regulovaný trh, který je podle mého přesvědčení jedinou cestou, jak zabránit dopadům černého trhu. Nelegální trh je totiž mnohem horší než samotné užívání konopí, vzhledem k tomu, kam tečou peníze z nelegálních zdrojů.

Více v Galerii

Zdroje: Adobe Stock, Jindřich Vobořil/Se svolením

Který z těchto dvou návrhů podle vašeho názoru projde?

Ve hře je teď spíš jen to samopěstování. Já se ale nyní domlouvám s několika poslanci, že tu moji verzi někdo načte jako poslaneckou iniciativu. Bude to znít zvláštně, ale paradoxně to možná půjde lépe bez Pirátů ve vládě. Není to namířené proti nikomu jakkoliv osobně, ale i s nimi byla vlastně hrozně složitá debata. Nejen s lidovci, ale ani s Piráty jsem se pořád nemohl dohodnout, zda předložit celkový návrh včetně regulovaného trhu. V závěru neměli už vůbec žádnou energii a sílu na prosazení větších změn. Viděl jsem v nich dokonce i jakousi odevzdanost. Podpořili samopěstování, aby tu něco bylo, ale pro celkový návrh jsem podporu nedostal, protože se čekalo, že to budou řešit oni.

Takže nakonec je ještě vlastně nějaká šance, že se bude pracovat s tou mojí plnou verzí, ale uvidíme. Vstoupí do toho v listopadu ještě Němci se svojí ministerskou konferencí, kdy chtějí najít dostatečný počet zemí k tomu, aby se v tomhle ohledu mohly změnit zákony v celé EU. Jde o to, že by nám aktuálně mohla Evropská komise způsobit trápení, pokud bychom ten regulovaný trh spustili, a proto je potřeba v této oblasti změnit i evropskou legislativu.

Návrh, který se snažíte prosadit, je ideální forma toho, jak by to mělo podle vás celé vypadat?

Ano, je to v mnoha ohledech kompromisní řešení, protože návrh procházel rukama policie, státních zástupců a ministerských úředníků. I přesto se jedná o velmi slušný základ pro další kroky. Například abychom mohli vyřešit některé problémy s mezinárodními úmluvami a naší vnitřní kontrolou, tak je za mě potřeba dále přistoupit i k registraci uživatelů marihuany, pokud si budou chtít na regulovaném trhu něco nakupovat. Já vím, že to nikdo nechce, a chápu to, ale na druhé straně to musí být anonymizovaná registrace. Je nutno dodat, že ten registr nemusí provozovat stát. Zkrátka by například člověk dostal nějakou kartičku s čipem, kterou by mohl použít právě v konopném klubu. Obdobně to funguje i na některých místech ve Španělsku.

V něčem bych byl zkrátka přísnější a v něčem bych ponechal více svobody. Například bych neomezoval počet lidí v klubu nebo množství marihuany, které by mohl lidem denně či měsíčně vydávat. Je to podle mě úplně zbytečné.

Zahlédl jsem, že už teď existuje několik klubů, které chystají od příštího roku systém registrace členů, takže vašemu návrhu nejspíš docela věří…

Někdo mi v kampani přece musí pomoct! (smích) Pokud nakonec dojde k načtení ve Sněmovně, tak bude možnost obcházet jednotlivé poslance a řešit to s nimi, čili jak už jsem řekl, nějaká šance tu pořád je. I lidovci připouští, ačkoliv nemají rádi představu konopných klubů, že pouze samopěstování nestačí, a to hlavně u seniorů a lidí, kteří mají poruchu hybnosti nebo jsou na vozíku. Uznávají tedy, že by měla existovat nějaká forma delegace.

Jak by fungovalo samopěstování? Pokud si člověk bude moct vypěstovat kdekoliv tři kytky, nebude pak republika zaplavená konopím? A taky se nabízí otázka, jak se vlastně bude kontrolovat to, o kolik rostlin se doma člověk stará? Dá se tohle nějak uhlídat?

Na to nemá státní správa kapacity. I teď, když si někdo pěstuje a vletí na něj policie, tak to je většinou na udání. U nás obecně pěstuje konopí hodně lidí, protože do pěti kytek je to jen za pokutu, což jim za ten risk stojí. Co se týká zaplavení republiky konopím, měl bych jeden příklad. Před třemi lety v Thajsku povolili samopěstování s tím, že si člověk musí za 100 dolarů koupit licenci. Během dvou měsíců si ji pořídilo asi milion lidí. A kromě toho, že to přineslo státnímu rozpočtu hodně peněz, ukázalo se, že tak žhavé to zase není. Během krátké chvíle licencí zase velmi ubylo. Lidé si něco zkusili vypěstovat a spousta z nich zjistila, že to neumí, nebo je to nebaví. Nasušili si pár pytlíčků a dál už nic nepěstovali. U nás by to nebylo o moc jiné.

Podle mě není lepší řešení, než mít na tohle různé specializované obchody, jako jsou třeba coffee shopy v Nizozemsku. Fungují tam desítky let a žádné drama se nekoná. Blbé je akorát to, že nemají žádnou oficiální pěstební licenci, což ale nyní chtějí změnit.

Lidé, kteří legalizaci marihuany odmítají, argumentují tím, že např. přibude řidičů pod vlivem konopí, a tím pádem i nehod. Z čeho taková tvrzení vycházejí? 

Tohle téma se hodně řešilo v případě Colorada v USA, kde klesl počet uživatelů alkoholu a ve stejné míře se zvýšil počet uživatelů konopí. S tím klesl počet nehod pod vlivem alkoholu a stoupl počet nehod pod vlivem konopí. Dá se tedy říct, že na celkové číslo nehodovosti legalizace vliv neměla, jen se vystřídaly příčiny. Mimochodem, konopí nahrazuje alkohol velmi často.

Pak je tu třeba Kanada, kde se tvrdilo, že to bude stejné, ale nebylo. Tam sice na krátký čas vzrostl počet nehod pod vlivem konopí, ale v celkových číslech se nakonec překvapivě ukázalo, že jich obecně ubylo. Tím to ale nechci nijak podporovat, sedat za volant pod vlivem konopí určitě není dobře. Policie na zachycení takových situací bude mít své nástroje. Už dnes máme testy, které jsou schopny odhalit aktuální efekt konopí, nikoliv ten dlouhodobý. Konopí totiž dlouho zůstává v těle, těžko se odbourává, ale už druhý den nemá vliv na pozornost, jako tomu je přímo v okamžiku požití a několik hodin poté. Ale zákon bude řízení pod vlivem konopí zakazovat, stejně jako je to s alkoholem.

Spotřeba alkoholu sice klesá, ale platí to jen u mužů. U žen naopak jeho spotřeba mírně stoupla
Foto: Adobe Stock

Mimochodem, máme velkou nehodovost pod vlivem léčiv, ale vůbec se o tom nemluví. Je tu zhruba milion lidí, kteří užívají léky na spaní a na uklidnění, a když si otevřete příbalový leták, je tam doporučeno neřídit. Ale asi je nepředstavitelné brát jim kvůli tomu řidičáky.

Poslední roky si můžeme všimnout, že spotřeba alkoholu v Česku spíše klesá. Mezi lidmi panuje obecné přesvědčení, že tento stav je vyvážen právě přibýváním uživatelů marihuany a dalších drog. Je to skutečně tak?

V Evropě ano, u nás ne. Jsme jedna ze dvou zemí, kde jsme narazili na jakýsi strop, který je tedy nejvyšší ze všech, a poslední léta u nás užívání konopí trendově klesá. Ta druhá země je Itálie. Ohledně alkoholu, spotřeba se skutečně snížila, ale jen u mužů. U žen naopak mírně stoupla. Takže jsme v tomhle ohledu ještě stále na špici spolu s Francií a myslím i Litvou. Trh se ale rozděluje a lidé objevují i jiné látky, teď aktuálně například kratom.

Ten u nás vyvolal velké pozdvižení. Jak se k této problematice stavíte? Měl by se kratom regulovat podobně jako konopí?

Nedávno prošel Senátem i evropskou notifikací zákon o tzv. psychomodulačních látkách, který jsem osobně vypracoval s týmem při Úřadu vlády. V podstatě jsme vytvořili novou kategorii vedle jídla, léčiv a zakázaných látek, kde ty méně rizikové látky mohou být prodávány v kontrolovaném prostředí se zákazem prodeje nezletilým a jen ve specializovaných obchodech. Jsou tam nějaké kompromisy, ale princip je správný. Trvalo mi léta, než jsem pochopil, že regulovaný trh funguje lépe než prohibice.

I přesto, že je u nás dlouhodobě určitá společenská tolerance marihuany a různých psychedelických látek, podobné úpravy legislativy přichází až dnes. Jak je to možné? 

Paradoxně jsme na špici v pelotonu změn, drhne to úplně všude v EU i mimo ni. Je jen pár zemí, kterým se podařilo udělat v dané oblasti nějaké změny – Nizozemsko, Lucembursko, Malta a teď i Německo. Velikou roli v tom hraje souboj různých odvětví, přičemž ohromnou sílu má nelegální průmysl, který je obrovský a mocný a je napojený na některé totalitní státy. Taky funguje úplně stejně jako ten legální. Používá průzkumy trhu, mediální kampaně a dehonestaci lidí s návrhy, které by ho poškodily. Chová se konkurenčně úplně stejně jako některý farmaceutický či alkoholový průmysl.

Co se týká politiků, ti jsou vždy opatrnější než běžní voliči. Nechtějí se příliš pouštět do kontroverzních témat, takže i když si většina z nich něco myslí, nevezmou do ruky vlajku a nepůjdou na bojiště. Radši se pak například zdržují hlasování. Máme málo odvážných politiků. Jednou z mála výjimek byl senátor MUDr. Roman Kraus, který ale bohužel už není mezi námi.

Existuje nějaká statistika ohledně užívání drog v LGBTQ+ komunitě?

Velkým problémem, hlavně při mužském homosexuálním styku, je tzv. chemsex. S ním je často spojeno větší riziko přenosu některých pohlavních nemocí a není moc služeb, které by se v tomto ohledu specializovaly na prevenci či edukaci. Z pohledu státní politiky je toto téma u nás zatlačeno někam dozadu a mně se už bohužel nepodařilo dotáhnout do konce nějaké změny. Nicméně skrze svůj Think Tank Racionální politiky závislostí se budu snažit tohle téma více zviditelnit.

Nejoblíbenější nelegální drogou, když pominu konopí a kratom, je pak pervitin. Zajímavostí je, že mezi jeho nitrožilními uživateli takřka nemáme, jako jedni z mála na světě, výskyt HIV. Je to asi jedno promile. Hrozně nám ale uniká taneční scéna, kde je potřeba opravdu něco zásadního udělat. Musíme tohle téma nějak citlivě zviditelnit tak, aby lidé vnímali, že je potřeba i do této oblasti vložit část úsilí.