Jak vypadá sexuální život handicapovaného queer člověka? Příběh aktivisty Andrewa Gurzy, který boří tabu a učí nás vnímat potřeby handicapovaných
Odhodlaně „proti zdi“
Andrew se narodil s mozkovou obrnou a už od dětství si velmi dobře uvědomoval, že jeho život bude jiný než život většiny vrstevníků. Fyzické omezení ale nebylo to, co ho zraňovalo nejvíc. Spíše jej trápilo, jak na něj lidé pohlíželi – často ho vnímali jen skrze jeho vzhled a specifické postižení, zatímco jeho sny, ambice a pohled na život přehlíželi.
Andrew, který se hrdě identifikuje jako „queer postižený“ a používá zájmena oni/on, vnímal tento stav velmi bolestně. Dlouholeté zkušenosti ho nakonec přiměly k tomu, aby se zasadil o změnu ve vnímání lidí s postižením a ukázal, že jejich životy jsou mnohem pestřejší, než jsou si lidé schopni či ochotni představit.
V dospívání začal vnímat další bariéry. Zatímco ostatní zažívali první lásky, intimní chvíle a vztahy, Andrew stál v pozadí a vše mohl jen mlčky sledovat, aniž by si o svém strádání mohl popovídat s kamarády. Sexualita a intimita lidí s postižením byla tématem, o kterém společnost většinou mlčela. To vedlo Andrewa k rozhodnutí, že o sexualitě a intimních potřebách handicapovaných začne mluvit nahlas, protože věděl, že pokud to neudělá on, nikdo jiný se o to ani nepokusí.
V roce 2016 proto vznikl podcast Disability After Dark. Ten se stal velmi rychle populárním a získal si široké publikum díky své autentičnosti a odvaze otevírat zajímavá, lidmi veřejně nediskutovaná témata. Andrew dal hlas mnoha jedincům, kteří se cítili přehlíženi, a ukázal, že sexualita a intimita jsou stejně důležité pro úplně každého, bez ohledu na jeho fyzický či mentální stav.
Ale Andrew nezakotvil jen v „podcastových vodách“. Vzhledem k tomu, že na trhu v té době chyběly i sexuální pomůcky uzpůsobené handicapovaným lidem, založil společně s týmem odborníků firmu Bump’n, která se specializuje na vývoj přesně takových pomůcek. Cílem Bump‘n není podle Andrewových slov jen uspokojit sexuální touhy, ale také posílit sebevědomí a pocit nezávislosti. Což se evidentně daří, neboť i tento projekt se stal velmi úspěšným.
Andrewova práce samozřejmě nezůstala bez povšimnutí. Jeho životní příběh se objevil v prestižní médiích jako BBC či Gay Times, v roce 2017 se stal hlavní postavou dokumentu „Picture This“, který sleduje Andrewův život a snahu změnit pohled společnosti na sexualitu lidí s postižením. Kritici ocenili film za to, jak poukazuje na problémy, které tito lidé zažívají, například pocit neviditelnosti nebo stigmatizaci jejich sexuality, což jsou klíčové aspekty, o kterých Andrew veřejně nejvíce diskutuje.
Dnes je Andrew kromě své práce na poli sexuálních pomůcek a podcastů také velmi aktivní na sociálních sítích. Jedním z jeho (opět úspěšných) projektů je kampaň #DisabledPeopleAreHot, která povzbuzuje lidi s postižením, aby ukázali, že se cítí dobře ve svém těle a že mají právo být vnímáni jako atraktivní. Tato iniciativa se rychle stala virálním hitem a pomohla změnit pohled mnoha lidí na to, co znamená být v dnešní době krásný a sebevědomý.
Kromě osvěty v digitálním světě pracuje Andrew i jako konzultant pomáhající firmám lépe porozumět potřebám lidí s postižením. Známý je poslední dobou i díky své přednáškové činnosti. Účastní se mnoha konferencí po celém světě, kde otevřeně a bez zábran hovoří o tom, co znamená být, dle jeho slov, „queer mrzákem“, a jaké výzvy to přináší v oblasti intimity a vztahů.
Podle dostupných statistik lidé s postižením opravdu často čelí výrazným bariérám v otázkách sexuality. Studie ukazují, že jsou mnohem častěji považováni za asexuální, což není vždy pravda. Výzkumy též možná překvapivě ukazují, že lidé s postižením jsou dvakrát až desetkrát častěji oběťmi sexuálního násilí než osoby bez postižení, což má bezpochyby taktéž silný dopad na jejich vztah k intimitě obecně.
Nejen tyto skutečnosti dokazují, jak zásadní je práce „sexuálních aktivistů“, jako je Andrew Gurza. Ten nejenže otevírá diskuzi o sexualitě lidí s postižením, ale také pomáhá měnit společenské vnímání těchto osob z mnoha dalších stránek. Díky jeho snaze se leckteré bariéry začínají pomalu bourat a handicapovaní získávají prostor, aby o svých potřebách a právech mohli konečně naplno otevřeně mluvit.
