„Čeští gayové občas zapomínají, jaké mají vlastně štěstí,“ tvrdí Adrián Back, slovenský kreativec, který se nově stěhuje do Prahy
Rozhovor
Zdroj: Adrián Back / publikováno se svolením
<Path>

„Čeští gayové občas zapomínají, jaké mají vlastně štěstí,“ tvrdí Adrián Back, slovenský kreativec, který se nově stěhuje do Prahy

Kdybychom vám řekli, že se Adrián Back chystá přesídlit do Prahy po rozpadu vztahu, který trval osm a půl roku, přičemž v Trnavě nechává svoji úspěšně rozjetou marketingovou agenturu, nejspíš byste se dost divili, že jde o ročník 1996. Sedmadvacetiletý gay, který se nepovažuje za influencera, třebaže ho sleduje přes 21 000 lidí, a dokonce se mu rýsuje charitativní spolupráce s rakouskou královskou rodinou, v přátelském rozhovoru přiblížil, jak se mladým LGBT lidem žije na Slovensku – a proč si jako svůj nový domov vybral právě stověžatou českou metropoli.
Veronika Košťálková Autor
24. 9. 2024

Adriáne, kdybys měl srovnat obě hlavní města očima mladého gaye – jak si stojí Bratislava oproti Praze?

Každý, kdo sleduje aktuální politickou situaci na Slovensku, ví, že zde narůstá populismus a že se situace pro LGBT lidi zhoršuje. V rámci Slovenska je Bratislava, myslím, to nejtolerantnější město, kde může gay žít, ale když to porovnám s Prahou, bratislavské možnosti jsou pořád hodně omezené. Zdá se mi, že v Praze je mnohem nižší pravděpodobnost, že se gayové setkají s projevy nenávisti, když si na ulici dají pusu nebo se chytnou za ruce. Myslím, že gayové v Bratislavě často nedávají svoji náklonnost k partnerovi najevo veřejně, aby předešli případnému konfliktu.

Máš ty sám osobní zkušenosti s homofobií na Slovensku?

Je to smutné, ale bohužel ano. Setkal jsem se s urážkami, se slovní agresí… Když jsem ještě žil s partnerem, na veřejnosti jsme si lásku radši nedávali najevo, nechtěli jsme zažít nic nepříjemného. Jelikož pocházím z malého města na východě Slovenska, na základní i střední škole jsem byl za svoji odlišnost šikanovaný. Ale naštěstí se vždycky našel někdo, kdo se mě zastal.

<Path> Michal Matějka (21): Češi jsou oproti Američanům plní předsudků a příliš lpí na minulostiZdroj: Jan Witek

Jak vzpomínáš na svůj coming out?

Za to, že jsem gay, jsem se nikdy nestyděl, vždycky jsem byl sám sebou. Ale otevřeně jsem o svojí identitě začal mluvit až na vysoké škole, když jsem se přestěhoval do západní části Slovenska. Rodičům jsem se svěřil ještě později, ve dvaadvaceti letech, kdy už jsem s expartnerem chodil třetím rokem a vnímal ten vztah jako opravdu vážný. Mám to štěstí, že je celá moje rodina akceptující a podporuje mě. Sami vytušili, že jsem gay.

Vystudoval jsi žurnalistiku v Nitře, poté jsi nějakou dobu žil i v Trnavě. Jak se ti povedlo vybudovat vlastní marketingovou agenturu ještě před třicítkou?

Už při studiu jsem pracoval jako marketingový manažer pro značku s výživovými doplňky. Poté jsem měl coby jako koordinátor influencerů na starosti spolupráce se známými lidmi... Načež jsem si řekl, že si vyzkouším pracovat jako jednočlenná marketingová agentura, najdu si vlastní klienty a budu jim poskytovat konzultace nebo tvořit obsah na sociální sítě. Pracovat jako živnostník není úplně jednoduché, člověku přibude pár šedivých vlasů. (smích) Ale je to i úžasná zkušenost. Teď jde moje podnikání trochu do pozadí a rád bych v pražských firmách nasbíral zkušenosti jako řadový zaměstnanec. Pořád jsem ještě mladý a práce marketéra vyžaduje, aby se člověk pořád vzdělával.

Tipy redakce

Na svém instagramovém účtu máš přes 21 tisíc sledujících. Bereš už sám sebe jako influencera?

Určitě ne, i když nějaké komerční spolupráce mám. V něčem je to příjemné, když víc lidí zajímá tvůj názor. Ta sledovanost přišla sama, organicky.

Co bys rád svým followerům předal?

Sleduje mě spousta gayů, proto se snažím vyjadřovat i k politickým věcem. Je velmi smutné, jakým směrem se Slovensko ubírá. Spíš se uzavírá, než aby se otevíralo – a LGBT problematiku zametá pod koberec, nebo ji používá jako strategii k odvádění pozornosti. Přitom jsme součástí Evropské unie a Slováci jsou velmi tolerantní národ. Bohužel ale Slovensko pořád ještě trápí nefungující zdravotnictví, školství, nízké platy oproti západní Evropě. Většinová společnost chce prioritně vyřešit tyto věci a práva menšin jdou do pozadí, nebo jsou dokonce vnímána negativně. Asi je v tom určitá nespokojenost ve stylu: „Proč by se tito lidé měli cítit lépe, když my se cítíme špatně?“ Jako by nám stále říkali: „Počkejte ještě.“

Brzy uplynou dva roky od vraždy Juraje a Matúše před LGBT+ klubem Tepláreň. Jak tato událost z tvého pohledu ovlivnila život gayů na Slovensku?

Vnímám obrovskou snahu lidí, kteří se věnují LGBT aktivismu, aby se na Slovensku něco změnilo k lepšímu. Ale bohužel to nebude stačit, dokud politici na nejvyšších pozicích nepochopí, že si gayové a lesby zaslouží rovná práva jako heterosexuálové. Spousta z nich skrývá svoji identitu ze strachu, že budou odsuzování, ale mají pro společnost svoji přidanou hodnotu – pracují, platí daně. Svoji sexuální orientaci paradoxně skrývá i spousta slovenských celebrit a vlivných lidí, kteří by měli tu moc posunout Slovensko kupředu. Myslím, že si Češi občas ani neuvědomují, jaké mají vlastně štěstí. Úplně rozumím tomu, že chtějí rovné manželství, ale my Slováci si v aktuální situaci můžeme nechat zdát i o uzákonění stejnopohlavních partnerství.

Proč sis jako svoje nové bydliště vybral právě Prahu?

Myslím, že mentalita Pražáků je mnohem otevřenější vůči lidem, kteří jsou jakkoli odlišní. Obecně v České republice převládá západnější myšlení, bližší třeba Německu. Navíc Praha nabízí spoustu možností, nejspíš ji celou nestihne prozkoumat ani ten, kdo v ní žije od malička.

Z čerstvého výzkumu přesto vyplynulo, že 50 % slovenské queer komunity žijící v Čechách trápí časté pocity osamělosti...

Podle mě je to pochopitelné. V Praze jsem od své rodiny 800 kilometrů daleko a i mě trápí strach ze selhání nebo osamělost, ale nechci se těmi pocity nechat odradit. Myslím, že spousta queer lidí je nucená odejít od své rodiny, protože chtějí žít plnohodnotný život – tak jako heterosexuální lidé. A leckdy to znamená opustit i město, které jinak mají velmi rádi, kde se narodili. To se děje queer lidem po celém světě.

Pojďme skončit trochu veselejším tématem… I když mají Češi a Slováci společný kus historie, setkáváš se s tím, že Čechům přijde tvůj původ atraktivní?

Ano, mnohokrát jsem si vyslechl, že slovenština je sexy (smích). Ale když trávím čas s českými kamarády, táhne mě to k češtině. Pak mluvím česko-slovensky jako Andrea Verešová. Nebo jako Andrej Babiš (smích)!

Zdroj: Redakce / respondent (Adrián Back)

Populární
články

Jsem to já?
TĚLO & MYSL

„Takhle (hrozně) přece nevypadám!“ Proč se na fotkách sami sobě nelíbíme, má svůj důvod. Je jím „expoziční efekt“

Autor: Mirka Dobešová
Virální trendy se v posledních měsících točí kolem Římského impéria – v (homoerotických) kontextech, jaké byste nečekali
AKTUALITY

Jak se naučit být mužem? Pánové mají jasno – k získání chlapáctví pomůže římská praxe „ručníkových chlapců“

Autor: Veronika Košťálková
„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává
LIDÉ

„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává

Autor: Irena Piloušková
Nová studie popisuje, jak klíčovou roli hrají ženy v udržování sociálních vazeb mužů. Obráceně to však už neplatí
LIDÉ

Muže trápí epidemie samoty. Bez ženské asistence se často „nevyvenčí“, tvrdí nová studie. Na vině je i mužský strach z nálepky gaye

Autor: Veronika Košťálková
Takzvaní „cleanfluenceři“ mohou být zdrojem inspirace i motivace, ale také velmi nerealistických představ o tom, jak má vypadat „správný“ úklid
TRENDY

Perfektní domácnost? Miliony lidí propadají vášni zvané CleanTok. Úklidové „pohádky“ ale mohou škodit zdraví

Autor: Veronika Košťálková
Jak se naše chování a myšlení změní, až budeme mít v 60 letech ještě půlku života před sebou? Podle expertů se dají očekávat dopady společenské, ekonomické i globální
TĚLO & MYSL

Jaké chování bude „přiměřené“ věku 70 let, až se všichni dožijeme 120? „Éra dlouhověkosti může přijít už v roce 2034,“ tvrdí expert

Autor: Veronika Košťálková
Robert Čapek je přesvědčený, že naše děti nečeká ve škole nic dobrého. Proto se již mnoho let snaží o zásadní změny celého systému, školením učitelů počínaje
LIDÉ

„I když bude výuka o LGBTQ+ tématech ve školách povinná, většina učitelů to bude stejně ignorovat,“ říká „Líný učitel“ Robert Čapek

Autor: Michal Černý
Viliam Poltikovič – český dokumentarista, režisér, cestovatel, fotograf a spisovatel, který přes 30 let „nutí“ naši společnost zamýšlet se nad otázkami života a smrti
LIDÉ

„Smrt je zásadní téma, které v naší společnosti velmi chybí. Vyprchala z nás přirozená spiritualita,“ říká režisér Viliam Poltikovič

Autor: Michal Černý
Roman Horešovský se mezi společensky vysoce postavenými lidmi pohybuje už odmalička, takže spolupráce s nimi mu vždy byla přirozeně blízká
LUI BUSINESS

„LGBT lidé vynikají svou pracovitostí, pro firmy jsou hodnotným přínosem,“ říká Roman Horešovský, spoluzakladatel marketingové agentury

Autor: Michal Černý
Festival Queer Eye i letos přiveze zajímavé ženské hlasy: třeba berlínskou zpěvačku MADANII.
KULTURA

Blíží se Queer Eye. Pestrý festival, kde můžete tančit, besedovat, skládat hudbu, trénovat sebeobranu… Nebo klidně jen ležet!

Autor: Veronika Košťálková

E-Shop