Pašování rohů nosorožců i výroba „masoxu“ z kostí tygrů. „Odhalení těchto zločinů je těžké a tresty nízké,“ říkají pražští členové týmu ENVIRO
Environmentální kriminalita je vážný problém, který ohrožuje nejen konkrétní druhy zvířat a rostlin, ale i celkové zdraví našich ekosystémů. Nelegální obchod s chráněnými živočichy a rostlinami se týká pašování slonoviny a rohoviny nosorožců, nebo výroby produktů, jako je například vývar z kostí tygrů.
Tyto aktivity mají ničivý dopad na biologickou rozmanitost a představují závažné etické i ekologické otázky. Jak se tedy proti těmto zločinům bojuje? Odpovědí je například pracovní skupina ENVIRO, která vznikla v rámci Policie České republiky a zaměřuje se na vyšetřování a prevenci těchto specifických druhů trestné činnosti. Tato specializovaná skupina využívá moderní metody a technologie a spolupracuje se zahraničními partnery, jako jsou Europol a Interpol, aby pomohla chránit ohrožené druhy a zastavila organizované zločinecké sítě.
Jedním z klíčových nástrojů v boji proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy je mezinárodní dohoda CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora), známá také jako Washingtonská úmluva. Tato úmluva stanovuje pravidla pro obchod s ohroženými druhy zvířat a rostlin, aby se zabránilo jejich vyhubení. Česká republika, jako jeden ze signatářů CITES, implementovala řadu právních opatření, která umožňují efektivní prosazování této dohody. Patří sem zákony a nařízení týkající se obchodování s ohroženými druhy, stejně jako specifická ustanovení v trestním zákoníku, která stanovují sankce za neoprávněné nakládání s chráněnými druhy. Tyto zákony vytvářejí právní rámec, který umožňuje policii a dalším institucím zasáhnout proti těm, kteří se dopouštějí environmentální kriminality.
Tolik na úvod, nyní se pusťme do samotného rozhovoru.
Můžete nám přiblížit některé z nejvýznamnějších případů, které jste vyšetřovali v oblasti nelegálního obchodu s tygry a slonovinou?
Velmi známými a medializovanými případy jsou nelegální chovy kočkovitých šelem ze strany několika známých osobností z oblasti sportu či showbyznysu. Dále případ nelegálního nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy, kde docházelo k usmrcování těchto živočichů, zejména tygrů, za účelem výroby masoxu z tygřích kostí. Pražská policie však v minulosti vyšetřovala rozsáhlé pašování a obchod s nosorožčími rohy, které se zapsaly do světového měřítka pod názvy operace RHINO a OSSEUS. Dokonce se o tyto případy stále zajímají zahraniční policejní sbory, ale i různí světoví žurnalisté, kteří o těchto případech natáčejí dokumenty.
Jaké metody a techniky používáte k monitorování a odhalování nelegálního obchodu se zvířaty?
V tomto ohledu se nebudeme z taktických důvodů blíže vyjadřovat. Využíváme všechny zákonné kriminalistické metody a techniky. Snažíme se udržovat stále krok i s moderními technologiemi.
Jak probíhá typické vyšetřování takového případu od prvotního oznámení až po konečné uzavření?
V těchto případech vede policejní orgán standardní trestní řízení. Hlavním vyšetřovatelem je specialista zaměřený na danou problematiku. V rámci trestního řízení může policejní orgán přistoupit k zajištění důkazů ve formě živých či neživých exemplářů chráněných živočichů či rostlin, nebo jejich částí a výrobků z nich. V těchto případech se jedná o předměty trestné činnosti a tyto jsou následně převedeny do kompetence České inspekce životního prostředí, které vede o jejich zabavení samostatné řízení. V případě živých zvířat či rostlin tento orgán musí zajistit odbornou péči a umístění. V tomto ohledu je situace velmi komplikovaná, neboť péče o chráněné druhy živočichů je velmi nákladná a stát disponuje pouze omezenými kapacitami.
Jakým způsobem spolupracujete s dalšími mezinárodními organizacemi a jinými státy při vyšetřování?
Policie České republiky standardně spolupracuje se zahraničními policejními sbory cestou mezinárodní policejní spolupráce, justiční spolupráce, cestou styčných důstojníků, formou Europolu, Interpolu, a v oblasti wildlife crime (environmentální kriminalita, pozn.red.) je zapojena do operačního akčního plánu Environmental crime 2024-2025.
Jakou roli hraje pracovní skupina ENVIRO ve vašich operacích a jaké jsou její hlavní cíle a úspěchy?
Pracovní skupina ENVIRO vznikla začátkem loňského roku a její působnost je v rámci Krajského ředitelství police hlavního města Prahy. Mezi hlavní úkoly skupiny patří koordinace a spolupráce při prověřování a odhalování trestné činnosti na úseku environmentální kriminality a ostatní kriminality páchané na úseku životního prostředí, především na případy kvalifikované a specializované trestné činnosti v dané oblasti, dále sjednocení postupů při jejím objasňování, a v neposlední řadě také efektivní výměna informací o nových trendech a nových postupech při vyšetřování případů spojených se životním prostředím. Pracovní skupina ENVIRO tak svým členům nabízí vyšší míru vzájemné komunikace a pomoc při řešení případů, které zpracovávají jednotliví její členové. Účastní se školení, která pořádá jak Policie České republiky, tak i Celní správa, Justiční akademie, Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva CEPOL a Centrum environmentálních forenzních věd Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Zabíjení zvířat už se promítlo i do dalších závislostí, nakládáním tygřích koťat do alkoholu se totiž vyrábí i tygří víno Foto: Dominika Formanová
Členové skupiny jsou zařazeni na odděleních Služby kriminální policie a vyšetřování v rámci jednotlivých Obvodních ředitelství, kde kromě kriminality proti životnímu prostředí, na kterou jsou specializováni, řeší i ostatní trestnou činnost, kterou dané oddělení běžně zpracovává. Není to tedy tak, že by řešili případy pouze v dané problematice, což by bylo jistě přínosem, ale vzhledem k množství trestných činů, které Policie České republiky zpracovává, to v současné době není reálné. Cílem skupiny je postupná specializace a vyšší míra vyhledávání této trestné činnosti, která se vyznačuje zejména vysokou latencí. Právě kriminalita na úseku CITES tvoří poměrně malé procento prověřovaných trestních kauz, což ale nelze přičítat tomu, že by nedocházelo k jejímu páchání. Naopak jsme si vědomi právě vysoké míry její latence a zde je prostor pro vyhledávání vlastními prostředky.
Abychom byli konkrétní, v oblasti CITES jsou řešeny zejména případy neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, chovy zvířat v nevhodných podmínkách a týrání zvířat. Pro úplnost je na místě uvést rozmáhající se kriminalitu na úseku odpadového hospodářství, kde v současné době hraje zásadní roli azbest a nakládání s ním při odstraňování staveb.
Jaká jsou hlavní legislativní opatření, která Česká republika přijala k prosazování pravidel CITES?
V trestní rovině je wildlife crime upravena v trestním zákoníku například trestnými činy neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami dle § 299 trestního zákoníku, trestný čin neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti dle § 300 trestního zákoníku. V rámci této trestné činnosti se pachatelé ale často dopouští také trestného činu týrání zvířat dle § 302 trestního zákoníku, nebo trestného činu pytláctví dle § 304 trestního zákoníku. Dále problematiku upravuje Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Washingtonská úmluva), Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Dále zákon č. 100/2004 Sb., zákon o obchodování s ohroženými druhy, a pokud se jedná o chráněné druhy živočichů a rostlin v České republice, pak také zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
Jaké jsou hlavní výzvy, kterým čelíte při potírání nelegálního obchodu se zvířaty?
Hlavní výzvou je zcela určitě efektivnější boj proti organizované trestné činnosti v oblasti wildlife crime v rámci České republiky, ale také v rámci mezinárodní spolupráce.
Jaké další zdroje nebo nástroje byste potřebovali k efektivnějšímu boji proti tomuto druhu kriminality?
Rozhodně bychom uvítali možnost ukládání přísnějších trestů za tuto trestnou činnost, neboť zaznamenáváme velkou recidivu pachatelů. Je zřejmé, že se tato trestná činnost vyplácí, neboť pachatel nese poměrně malé riziko a zisk je přitom významný. Když uvážíme, jakou škodu pachatelé touto trestnou činností reálně způsobují, a ještě zvyšující rizika šíření onemocnění přenosných mezi zvířaty i na člověka, pak nejsou trestní sazby adekvátní. Navíc stát nese náklady na péči a umístění zajištěných živých zvířat a dlouhodobě čelí nedostatku kapacit ve svých zařízeních. Tento stav je neudržitelný, neboť tento druh trestné činnosti má vzestupnou tendenci a právě pašování živých zvířat, zejména jako „domácích mazlíčků“ či za účelem dalšího chovu, tvoří jeho významnou část.
Pozorujete v posledních letech nějaké nové trendy v nelegálním obchodu se zvířaty, například změny v metodách pašování nebo cílových trzích?
Nelegální obchod s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami se samozřejmě neustále vyvíjí, reaguje na poptávku po těchto komoditách a případně ji dokáže poměrně efektivně vyvolat. Typickým příkladem je rohovina nosorožců, šupiny luskouna či vývar z kostí tygrů, které jsou hojně využívány v rámci tradiční asijské medicíny. Léčivé účinky u těchto a mnohých dalších živočišných či rostlinných produktů nebyly nikdy vědecky prokázány, ale zájem o ně je udržován prostřednictvím legend o zázračných lécích. A když jedna legenda přestane fungovat, překupníci rozšíří jinou legendu, např. o zaručených účincích nosorožčí rohoviny při léčbě rakoviny.
Může to znít až absurdně, ale opravdu to funguje a cena mnohých zejména živočišných produktů se na černém trhu vyšplhá výše než cena zlata. Tento nelegální obchod také samozřejmě ovlivňují další trendy ve společnosti, např. poptávka po kůžích, kožešinách či vlně pro zpracování v módním průmyslu či poptávka po exotickém dřevu z chráněných druhů stromů. Trendy se proměňují v čase, a co je vzácné, to je žádané, přestože je to drahé. Tohoto vývoje ve společnosti také zločinecké struktury využívají, neboť za environmentální trestnou činnost hrozí velmi malé tresty a často je velmi obtížně odhalitelná.
Navíc wildlife crime, jak upozorňují přední světové odborníci, patří mezi nejvýnosnější nelegální činnosti na světě, a proto je často pachateli kombinována s jinou trestnou činností, např. s obchodem se zbraněmi nebo drogami, dokonce tvoří významný finanční zdroj pro některé teroristické organizace v Africe.
Jakým způsobem využíváte analýzy a data ke zlepšení vašich strategií v boji proti environmentálním zločinům?
Z těchto dat sledujeme aktuální vývoj ve společnosti, na základě toho se zaměřujeme na konkrétní oblasti a způsoby provedení. Rovněž využíváme takto zjištěné skutečnosti k dalšímu vzdělávání našich policistů.
