Mělo by být otcům zakázáno přivádět své dcery k oltáři? Z hlediska genderové rovnosti to prý dává smysl
Švédsko, známé svým pokrokovým přístupem k genderové rovnosti v mnoha oblastech života, čelí v současnosti sporu ohledně svatebního zvyku, který se dostal na výslunní zejména díky globálním vlivům. Zatímco největší švédská církev, „Církev Švédska“ (Svenska kyrkan), známá také jako luteránská církev, od 19. století umožňuje, aby nevěsta a ženich kráčeli k oltáři společně, v posledních letech roste zájem o anglosaskou praxi, kdy nevěstu k oltáři doprovází její otec.
Za rozmach této nové zvyklosti může zejména svatba švédské korunní princezny Victorie z roku 2010, která byla před oltář částečně doprovázena svým otcem, králem Karlem Gustafem, čímž inspirovala další nevěsty. Trend se pak navíc rozmohl i pod vlivem hollywoodských filmů a mezinárodních médií.
Aktuálně byl však na podzimní schůzi Církve Švédska vznesen návrh na zákaz tohoto netradičního zvyku. Navrhli jej Sara Waldenfors, pastorka z Göteborgu, spolu se svým kolegou Jesperem Enerothem. Waldenfors tvrdí, že tato současná praxe má patriarchální konotace, které jsou v rozporu s moderními hodnotami rovnosti. „I když to může vypadat romanticky, symbolika tohoto aktu je značně problematická,“ vysvětluje. Podle jejího názoru tento zvyk symbolizuje staromódní představy o vlastnictví a hierarchii, které by v současné moderní společnosti neměly mít místo.
Debaty o genderové rovnosti nejsou v Církvi Švédska nové. Zejména v 90. letech 20. století čelila církev složitým diskuzím o přijetí žen do kněžských funkcí nebo legalizaci sňatků stejnopohlavních párů, což nakonec vyvrcholilo jejich přijetím v roce 2009.
Na druhé straně někteří členové církve, jako Henrik Lööv z farnosti Jönköping, se domnívají, že tento zvyk není nutně patriarchální, ale spíše vyjadřuje význam rodinného zapojení do obřadu. „Předání nevěsty se stalo populárním kvůli vlivu Hollywoodu a svatbě princezny Victorie. I když má tento zvyk určitý emocionální náboj, podíl na celkovém počtu svateb je relativně malý,“ říká Lööv. Podle něj tento zvyk primárně slouží k emocionálnímu vyjádření a symbolizuje důležitost rodiny v rámci obřadu.
Přestože počet svateb v zemi klesá – loni se oženilo 44 190 párů, zatímco v roce 2012 to bylo 56 240 – otázka, jakým způsobem by měly být svatební obřady prováděny, nadále vyvolává silné emoce.