Je váš nadřízený psychopat? Zjistěte si to pomocí teorie temné triády

Termín „temná triáda“ je dílem dvojice vědců, Delroye Paulhuse a Kevina Williamse, kteří související aspekty popsali již v roce 2002. Konkrétně se jedná o kombinaci tří negativních osobnostních rysů, tedy narcisismu, machiavellismu a psychopatie.

V prvním případě jde o určitý pocit nadřazenosti plynoucí z přesvědčení o vlastní dokonalosti, obvykle je ale reálnou příčinou pravý opak. Machiavellismus je pak spojován s manipulativním chováním a cynismem a psychopatie se klasicky projevuje jako nedostatek empatie, ale také snaha extrémně riskovat. „U lidí, u nichž se tyto charakteristiky smísí, je zásadní jejich lhostejnost k druhým, schází jim soucit, empatie i morální kompas,“ popisuje psychoterapeut Paul Hokemeyer. Lidé, u nichž se skutečně temná triáda projevuje, tedy inklinují k vykořišťování druhých při cestě za svým cílem a v podstatě nepociťují žádnou lítost, pokud někomu ublíží.

Samozřejmě, že ne každý, kdo se jeví jako nepřátelský či necitlivý, je nutně tím, kdo naplňuje „parametry“ temné triády. Přesto je ale namístě zbystřit, pokud se u někoho objevují odpovídající vzorce chování. Je totiž velmi těžké říci, kolik lidí podobnou nepříznivou kombinací charakterových vlastností trpí – temná triáda totiž není oficiální diagnózou.

Pokud bychom ale měli najít konkrétní diagnózu, která je danému stavu nejblíže, byla by to asociální porucha osobnosti, která je známá také jako sociopatie. O lidech, kteří touto duševní poruchou trpí, je pak známo, že opakovaně ignorují všeobecně uznávaná (společenská) pravidla i pocity druhých – vlastně úplně stejně jako ti, u nichž se projevuje temná triáda, zcela postrádají jakoukoliv empatii. Ovšem i když tento popis může vzbudit pocit, že poznat sociopata je docela snadné, opak je pravdou.

Nač dát pozor?

Podle profesora psychologie Thomase G. Plantea je sice osobnost odpovídající charakteristikám temné triády poměrně běžná (až nečekaně!), ovšem je docela obtížné konkrétního člověka s těmito osobnostními vadami poznat – a to z docela prostého důvodu, tito lidé jsou totiž obvykle na první pohled velmi charismatičtí a okouzlující. „Jsou to mistři ve vyvolání pocitu v druhých, že jsou zvláštní a speciální v tom, že mají možnost se s nimi vůbec stýkat,“ popisuje pak Hokemeyer.

Tuto masku ale nelze udržet navždy – nakonec se jejich chování vždy „překlopí“ a oni v plné síle ukážou, jací vlastně jsou. A právě to je jedno z poznávacích znamení lidí z ranku temné triády – nejsou totiž schopni udržovat dlouhodobé vztahy. A to nejen ty partnerské, ale i rodinné, přátelské, kolegiální. Ty, kteří nakonec „prokouknou“, jak se věci mají, nekompromisně ze svého života odstřihnou.  

Psychologové se navíc shodují, že všichni ti, u nichž se temná triáda projevuje, ve vztazích bravurně (navenek) zvládají sehrávat roli oběti. Ačkoliv umění manipulace je jim vlastní, ne vždy svou hru umí dohrát – a jejich historky časem doznávají jistých trhlin. I nekonzistentnost různých vyprávění tedy může být minimálně varováním. Hlavním problémem ale je, že jako by tito lidé měli „radar“ na vyhledávání těch, kteří jsou zranitelní a snadno jim podlehnou. Právě určitá vyčerpanost (emoční, fyzická, ale finanční) tak na osoby, u nichž se temná triáda projevuje, působí doslova jako magnet.

Temná vs. světlá triáda

Ačkoliv samozřejmě nelze nijak zásadně sumarizovat, kdo přesně k temné triádě inklinuje více, podle jednoho ze souvisejících výzkumů, který mimochodem tematizuje také triádu světlou, se temná triáda častěji projevuje u mladších mužů, kteří touží po moci a úspěchu a sex využívají jako nástroj, jak dosáhnout svého. A tak asi není nijak překvapivé, že již vznikly také studie, které prokázaly, že na vedoucích pozicích minimálně trojnásobně roste pravděpodobnost ve srovnání se zbytkem populace, že daný post bude zastávat psychopat (a je možné, že tato pravděpodobnost je i vyšší, jak naznačily studie navazující), potažmo člověk s charakteristikami odpovídajícími temné triádě.

Naopak triáda světlá je pozitivní a je tvořena kantismem (důstojné jednání s lidmi, kteří již nejsou „prostředkem“ dosažení vlastních cílů), humanismem (ocenění hodnoty a důstojnosti druhých) a vírou v lidstvo. A světlá triáda je častější u starších žen s vyšší mírou religiozity, duchovnosti, spokojenosti se životem, přijetím druhých a přesvědčením, že ostatní jsou ze své podstaty dobří (samozřejmě ale nelze tvrdit, že by se temná triáda nemohla projevit u žen a ta světlá zase u mužů).

Šance na změnu?

Zatímco „časy“ se ve známé písni „mění“, u lidí to příliš neplatí. Doufat, že se člověk s osobnostními rysy temné triády změní, je podle psychologů poměrně naivní. „S lidmi, kteří mají osobnostní rysy temné triády, je nebezpečné udržovat jakékoliv vztahy – přátelské, intimní či obchodní,“ varuje přímo Hokemeyer s tím, že tito jedinci jsou v podstatě naprogramováni jen k vykořisťování, v němž budou pokračovat bez ohledu na cokoliv, jelikož popisované rysy jsou hluboce ukotveny v jejich psychice. Jsou navíc velmi vysoce odolní vůči snaze o změnu. „Nejlepší strategií je držet se od těchto lidí dál,“ uzavírá odborník.

Ačkoliv temná triáda začala vědce v posledních letech zaměstnávat čím dál více a stala se vlastně docela „trendy“ – a např. v Británii jedna související mediální kampaň tvrdila, že jeden z pěti generálních ředitelů velkých společností je psychopat (což do jisté míry odpovídá zjištěním vědců) a cílem bylo najít takového, který má i pozitivní vlastnosti – podle některých je související kategorizace lidí příliš povrchní a zjednodušuje osobnostní rysy. Jaký poznatek si tedy v souvislosti s temnou triádou odnést? To, že v každém z nás je kus něčeho dobrého, ale i špatného. A že po světě skutečně běhají tací, u nichž vše to negativní převažuje. A to bez ohledu na pohlaví i konkrétní pracovní pozici.