Jak se vám líbí vývoj češtiny, milé čtenářstvo? Nebinární jazyk vytváří nové spory i mezi jazykovědci

Jazyková neutralita se v české společnosti stává stále aktuálnějším tématem, a to zejména v posledních letech, kdy se pozornost více zaměřuje na otázky genderové rovnosti a inkluze nebinárních osob. Podle průzkumu True Name společnosti Mastercard se přibližně 3,3 % české populace identifikuje jako nebinární, což představuje více než 300 000 osob. Tento počet převyšuje globální průměr, který činí 2,8 %, což dokazuje, že v České republice je tato komunita velmi silně zastoupená. 

Zajímavým zjištěním je také to, že 12 % Čechů preferuje pracovat pro společnosti, které přijímají nebinární osoby, a 8 % dává přednost nákupu od firem, které tyto osoby zahrnují ve svých obchodních strategiích. Tyto statistiky potvrzují, že v české společnosti roste povědomí o potřebách nebinární komunity a že existuje prostor pro změny nejen v obchodní praxi, ale i v jazyce, který by měl lépe reflektovat různé genderové identity.

V nedávném rozhovoru pro Český rozhlas diskutovali na téma jazykové neutrality dva odborníci, jazykovědec Karel Oliva a filolog Vít Kolek, kteří se zaměřili na otázku, zda a jak by měla čeština reagovat na požadavky genderové neutrality.

Karel Oliva se k vytváření nových, genderově neutrálních výrazů staví spíše skepticky. Podle něj jsou výrazy jako „diváctvo“ nebo „přátelstvo“ uměle zkonstruovan a domnívá se, že je zbytečné nahrazovat tradiční výrazy, které jsou již zavedené a srozumitelné. „Čeho je moc, toho je příliš. V češtině existují určité jazykové normy a zvyklosti. To, že se v nich někdo nenajde, neznamená, že musíme měnit vyjadřování deseti milionů lidí,“ uvedl Oliva. Podle něj by bylo lepší, kdyby se jazyk přirozeně vyvíjel bez zásahů, které mohou narazit na odpor širší veřejnosti.

Naopak Vít Kolek obhajuje jazykové experimentování a vytváření nových výrazů, které by lépe vyhovovaly potřebám nebinární komunity. Kolek tvrdí, že nová slova mohou být zpočátku vnímána jako nepřirozená, ale že si na ně společnost časem zvykne, podobně jako tomu bylo s novotvary zavedenými během národního obrození. „Čím častěji se s nimi budeme setkávat, tím přirozeněji budou znít,“ řekl Kolek. Zdůraznil také, že by měla probíhat veřejná diskuse, která umožní otestovat, které jazykové strategie jsou vhodné a které se mohou udržet v praxi.

Kolek také argumentuje, že nebinární komunita hledá způsoby, jak se v jazyce vyjádřit, protože tradiční rodové koncovky pro ně nejsou vhodné. Tato potřeba reflektuje širší společenské změny, které postupně mění způsob, jakým jazyk používáme a chápeme.

Když se vrátíme ke statistikám společnosti Mastercard, pochopíme, že česká společnost je relativně otevřená změnám směrem k větší jazykové inkluzi nebinárních osob. Ačkoli přijetí jazykové neutrality není samozřejmě zaručeno, je vysoce pravděpodobné, že s rostoucím povědomím a diskusí na toto téma by některé navrhované jazykové změny mohly v češtině najít své místo, pokud budou široce podporovány a vnímány jako užitečné.

Porovnáme-li tuto situaci se zahraničními zkušenostmi, vidíme, že například ve Švédsku bylo genderově neutrální zájmeno „hen“ zpočátku přijímáno s opatrností a vyvolávalo kontroverze, zejména ve veřejné debatě. Toto zájmeno bylo poprvé navrženo v roce 1966, ale skutečnou pozornost získalo až na začátku 21. století, když se začalo používat v rámci queer komunity a bylo popularizováno díky dětské knize Kivi och Monsterhund vydané v roce 2012. Navzdory počátečním negativním reakcím, například ve školství, se „hen“ postupem času etablovalo a v roce 2015 bylo zahrnuto do oficiálního švédského slovníku (SAOL).

Podobně se v angličtině rozšířilo používání zájmena „they“ pro jednotné číslo a je nyní přijímáno jako genderově neutrální možnost. Tyto příklady ukazují, že jazykové změny mohou být úspěšné, pokud jsou podporovány komunitou, kterou zastupují, a pokud se na ně společnost postupně adaptuje.

V Česku může být klíčové, jakým způsobem bude probíhat na toto téma veřejná debata. Pokud budou nová jazyková řešení dobře vysvětlena a odůvodněna, je šance, že si některé z nich najdou své místo v každodenním používání. Celkově tedy lze očekávat, že český jazyk by se mohl v oblasti genderové neutrality postupně vyvíjet, i když tato cesta nebude bez překážek. Ostatně jako se vším, co se týká LGBTQ+ komunity.