„Slaměný dům je moudré řešení, které svojí podstatou minimálně zatěžuje přírodu,“ říká stavitel a propagátor přírodního stavitelství Viktor Karlík
S Viktorem jsme se sešli u probíhající stavby nejnovějšího domu kousek za Prahou, neboť co je lepšího, než si o přírodním stavitelství popovídat přímo v obležení přírody.
Jaký je jeho názor na trend zelených domů? Jak vnímá dnešní architekturu? Jaký je dnes podle něj zájem o slaměné a hliněné domy v porovnání s minulostí? Když staví alternativní bydlení, žije sám alternativním životem? Dozvíte se v následujícím rozhovoru.
Poslední roky jsou v rámci udržitelného bydlení v kurzu tzv. zelené domy. Líbí se vám tenhle trend?
Nevím, co všechno do kategorie zelené domy aktuálně spadá. Za mě je to ale určitě směřování staveb k nízkoenergetickému až pasivnímu standardu. Dobře izolovat domy tak, aby na svůj provoz spotřebovávaly co nejméně energie na vytápění, provoz a chlazení. Žádoucí je taky maximální využívání zdravotně nezávadných a obnovitelných materiálů pro výstavbu na přírodní bázi s dobrou recyklovatelností.
V současné době je stavebnictví jedním z největších znečišťovatelů. Stále masivně využíváme materiály, které jsou neobnovitelné, špatně recyklovatelné, a jejich výroba či těžba je velmi energeticky náročná. Jsou to například polystyren, cement, štěrk, beton, hliník, železo, polyuretany a různé jiné. Pro zelené domy jsou důležité a smysluplné různé doplňkové technologie, jako je využití fotovoltaiky nebo rekuperace – řízené větrání, případně systémy pro šetrné hospodaření s vodou.
Co se týká zelených střech, ty podle mě mají smysl hlavně ve městech. U rodinného domu, jako je ten před námi, to spíš beru jako takovou třešničku na dortu. Já ji na svém domě také chtěl, ale nakonec jsem ji nezrealizoval. Navíc taková zelená střecha může stát 300-500 tisíc korun, což není vůbec zanedbatelná částka.
Když jsem za vámi jel, vyslechl jsem rozhovor dvou chlapců, kdy jeden říkal, že musí pomáhat otci na stavbě domu, ale vůbec se mu do toho nechce, protože se mu nelíbí jeho vzhled. Tak mě napadla otázka, jak vy vůbec vnímáte dnešní architekturu? Ptám se, protože vím, že u prvního hliněného domu, který jste viděl, vás zaujal právě design.
Já se úplně necítím na to jakkoliv hodnotit úroveň české nebo světové architektury. Sám se řídím našimi zkušenostmi a přáními našich klientů. Když jsme začínali, tak jsme byli všichni nadšení z různých organických tvarů přírodních staveb, ale postupně směřujeme spíše k funkcionalismu a modularitě. Ta nám totiž umožňuje výrazně zrychlit stavební proces. Což je i dobrá cesta k tomu, jak dostat slaměné domy k širší veřejnosti.
Původně totiž stavba slaměného domu trvala příliš dlouho. Začínali jsme tím, že se postavila dřevěná konstrukce, která se vyplnila slaměnými balíky, pak se to různě utěsňovalo a dělalo se spousta časově náročných detailů. Velmi náročné bylo zpracování hliněných omítek. Nyní dovedeme hliněné omítky provádět díky strojnímu zpracování velice efektivně a rychle. Směřujeme tedy spíše k jednoduchým tvarům a „organično“ dotváříme pomocí jednoduchých prvků, třeba omítkami, kde vytváříme prostor tzv. „selské křivosti“, což znamená, že děláme zakulacené rohy špelet oken a dveří. Z hlíny se zase dají vytvořit různé dekorační reliéfy. Do interiéru využíváme hodně dřevěných prvků. Některé necháme v jejich neořezané fraktální křivosti a z těch jsou pohledové nosné sloupy nebo police. To může potom vykouzlit velmi pěkné detaily. Každý dům ale řešíme individuálně v souladu s přáním zákazníků.
Jaký je podle vás dnes zájem o hliněné, slaměné a další stavby, dejme tomu v porovnání s dobou před deseti lety?
Já osobně jsem se k tématu slaměných domů dostal v roce 2007 a v té době existovaly v ČR pouze dva. Můj byl třetí. Dnes jsou jich stovky a dva z nich už dokonce vyhrály jakéhosi „ekologického Oscara“, kterého lze získat díky soutěži E.ON Energy Globe (jde o mezinárodní koncept, jenž funguje ve 187 zemích světa a kde se hodnotí nejlepší projekty, které myslí na životní prostředí a lepší zacházení s energiemi, pozn.red.). I přesto se mi zdá, že jde spíše pořád o okrajovou záležitost. Ale určitě jsme na tom mnohem lépe.
Viděl jsem, že kromě rychlosti stavby neustále inovujete i samotné komponenty. Jaký je váš nejnovější „vynález“?
Před čtyřmi lety jsme začali vyrábět slaměné panely – Baopanely, které vznikají na lince ve výrobní hale. S touto inovací se nám podařilo vyhrát i soutěž T-mobile rozjezdy, kde bylo 450 účastníků, a to dokonce ve čtyřech kategoriích, což se předtím v historii soutěže nikdy nikomu nepodařilo. Jde v podstatě o dřevěný rám z konstrukčního stavebního dřeva, do kterého je vlisovaná sláma na ideální míru stlačení 130 kg/metr čtvereční. Takto stlačená sláma nejlépe izoluje. Panely vyrábíme na míru podle projektu v šířkách 40, 30, nebo 20 cm. V minulém roce jsme začali vyrábět i podlahové a střešní panely, které dokážeme vyrábět v délce až 10 metrů. Takto jsme pak schopni smontovat hrubou stavbu rodinného domu za 5-10 dnů. Záleží na velikosti a složitosti stavby.
Naší vizí je to, že chceme začít dělat panely ve větších formátech, a to až 7x3 metry u stěnových panelů, a 12x3 metry u podlahových a střešních panelů, kdy budou vyhotoveny i s instalacemi a dalšími materiálovými skladbami, jako je opláštění dřevovláknitými deskami s tloušťkou 6 cm s provedením vápenné omítky pro exteriér a hliněnou omítkou pro interiér. To nám umožní ještě výrazně zrychlit výstavbu a minimalizovat čas montáže.
Co se týká materiálů, nejvíce tedy asi slámy, máte stálé dodavatele, nebo vždy hledáte nějakého lokálního prodejce?
Když jsme začínali, jedna z našich důležitých aktivit byla právě výroba malých slaměných balíků. Jeden rok jsme vyráběli balíky na 15 domů, což bylo asi 180 tun slámy, a zpracovat je s malým starým strojem nebyla žádná legrace. Dělali jsme to v horku a suchu v týmu asi 15 lidí. Bylo to velmi náročné.
Tuhle dřinu už jsme ale dávno opustili a necháváme to na velkých zemědělcích, kteří mají potřebnou techniku. Od nich pak balíky kupujeme. Co si budeme povídat, velký zemědělec je schopný se svojí moderní technikou ve dvou lidech v klimatizovaném voze vyrobit za den materiál na 50-100 domů. Nyní pro výrobu panelů používáme velké balíky o rozměrech 2,5x1,2x0,9 m , jejichž výroba a zpracování je mnohem efektivnější, než výroba malých balíků. Jsem tak rád, že se můžeme soustředit už jen přímo na samotnou stavbu.
Když si člověk řekne alternativní dům, může si představit i jakýsi alternativní život, jenž k tomu možná i trochu patří a který jde mnoha způsoby proti klasickému stylu života, zahrnujícího každodenní použití stále se vylepšujících technologií. Nicméně, jak vás poslouchám, tak vlastně moderní technologie s oblibou využíváte zprostředkovaně taky. Ovlivnila stavba alternativních domů nějakým výrazným způsobem váš osobní život?
Já nijak extra alternativně nežiju. Myslím si, že tahle přírodní stavitelská komunita se vždy spíše vyznačovala tím, že se ti lidé rádi sdružovali v rámci nějakých konferencí a přednášek a že jsou vždy ochotni mezi sebou sdílet nové poznatky. Například v ČR je ještě jedna firma, která staví ze slaměných panelů, ale jde spíše o spřátelenou konkurenci, navštěvujeme se, radíme si a fandíme si navzájem.
Slaměné panely jsou Viktorovou chloubouFoto: Viktor Karlík
Dnes je velikou otázkou cena bydlení. Jak je to s alternativními domy? Jsou sice většinou levnější, ale zase mi přijde, že jsou složitější na stavbu.
Cena slaměného domu může být výrazně levnější jen v případě, že si ho člověk staví do jisté míry svépomocí. Určitě doporučuji, aby lidé co nejvíce přikládali ruku k dílu, protože ceny materiálů a pozemků neustále rostou a běžný smrtelník už jen tak lehce nedosáhne na požadovanou sumu. My teď zrovna máme v plánu dvě stavby, kde budeme asistovat svépomocným stavebníkům. A naše Baopanely jsou vhodné i pro ně. Říkáme, že je to taková velká skládačka pro velké kluky a holky. Prostě vyrobíme panely a následnou montáž a provedení omítek vykonáme spolu s klienty, což jsou dva mladé a šikovné páry, které mají i šikovné kamarády. My dodáme specifické nářadí a know-how potřebné pro stavbu takovéhoto domu.
Chci se ještě zeptat na sdružení Baobaby. Co byl ten impuls přidělat si ke spoustě práce ještě další?
To bylo v roce 2007, kdy jsem se rozhodl postavit svůj první slaměný dům pro mě a moji rodinu. A protože kolem toho bylo strašně málo informací, tak mě napadlo založit sdružení, které se tématu bude věnovat naplno. Spojil jsem se tehdy s Danem Grmelou, který dodělával doktorandské studium na stavební fakultě v Brně, a výtvarnicí Lídou Temelovou. Musím říct, že to byla velmi dobrá sázka do loterie, protože Dan je dnes se svým ateliérem Slamák.info nejznámější a nejproduktivnější slaměný architekt v ČR. Lída Temelová nám pomohla vytvořit spoustu krásných výtvarných děl. Nyní už se ale věnuje vlasovému designu.
Se sdružením Baobaby jsme se zaměřovali hlavně na osvětu přírodního stavitelství a propojování odborníků z různých oborů – výtvarníků, architektů, projektantů, stavitelů a výzkumníků. Pořádali jsme přednášky, workshopy a tematický festival přírodního stavitelství – Baobabyfest. Takovým vrcholem našeho osvětářství byla konference Stavby z přírodních materiálů (Natural Homes Conference), kterou jsme pořádali jako víkendové mezinárodní setkání v Praze a ve své době byla pravděpodobně největší svého druhu v Evropě. Scházelo se na ní až 500 lidí. Uskutečnili jsme 7 ročníků v letech 2014-2020, vše ale ukončila pandemie koronaviru. Dva roky nebylo možné tuhle konferenci pořádat a já už pak neměl potřebu znovu vkládat tolik energie do uspořádání tak velké akce. Je ale možné, že se k ní ještě někdy vrátíme.
Zároveň se nám podařilo v roce 2020, jak už bylo řečeno, začít s výrobou Baopanelů. Po výhře v soutěži jsme sehnali naši první zákaznici, která v nás vložila plnou důvěru a poskytla zázemí pro zahájení výroby, což je prostor bývalého prasečáku v mé rodné vesnici Hostišová. Je vlastně ironií osudu, že v duchu archetypu pohádky o třech prasátkách jsme se usídlili s naší výrobou právě tam. V této pohádce bylo prasátko, které si postavilo dům ze slámy, tím nejhloupějším. My ale věříme, že naše slaměné domy jsou naopak příkladem velmi moudrého řešení, jak si zajistit dobře zateplený dům z přírodních materiálů a s velmi příjemným vnitřním klimatem, který svojí podstatou minimálně zatěžuje přírodu.
V Německu, Francii, Švýcarsku a Belgii už dokonce existují slaměné bytové domy. Myslíte, že je to jedna z cest i pro nás? A uvažoval jste někdy nad tím, že byste vy sám, či opět v nějakém uskupení, oslovil vysoké úředníky, aby na oblast bydlení dali větší důraz a více se v tomhle směru snažili o edukaci obyvatel?
Tyhle myšlenky mě napadaly a stále napadají, ale zatím jsem nebyl schopný dát něco do přehledného „balíčku“ a vyrazit s tím na úřady. Snad časem. Já se teď hlavně soustředím na to, abychom naši práci dostali k co nejvíce lidem, což samozřejmě následně pomůže i obecnému povědomí o dostupnosti a výhodách slaměných domů. Pokud nás osloví nějaký osvícený developer, nebo investor, že chce pomoci postavit větší bytovou jednotku na bázi dřeva, slámy a hlíny, tak mu s tím rádi pomůžeme. Věříme, že je to otázka času, kdy se něco takového podaří i v ČR.
