„Každý chlap by měl být tak trochu gay, aby se o sebe uměl pořádně postarat a neshnil ve špíně,“ říká Tomáš, specialista na péči o krásu
Od „pouhého“ stříhání vlasů se Tomáš díky novým zkušenostem posunul i k úpravě vousů, speciálním masážím hlavy, manikúře a pedikúře. A protože se zkrášlování věnuje nejen pracovně, ale i výrazně ve svém volném čase, byla mužská krása, případně i krása obecně, naším hlavním tématem. Sám se ovšem ukázat nechtěl, není prý vůbec fotogenický a nerad se fotí.
Bylo pro něj náhlé stěhování do zahraničí těžké? Jak se podle něj u českých a francouzských mužů liší přístup ke vzhledu? Odmítl někdy vykonat požadavek svého klienta? A které úpravy lidského těla mu přijdou už přes čáru? Dozvíte se v našem rozhovoru.
Na začátek mi řekni, bylo pro tebe těžké se stěhovat do zahraničí? Patříš spíše k typu lidí, kteří se bez otázek chopí příležitosti a prostě vyrazí na cestu, nebo jsi naopak několik nocí pečlivě zvažoval plusy a mínusy a do poslední chvíle nevěděl, jak se rozhodnout?
No, upřímně, když ta nabídka přišla, tak jsem z toho byl fakt nadšený. Na jednu stranu jsem měl docela jasno, protože taková příležitost se prostě neodmítá, že jo. Na druhou stranu, je to docela velký krok, odstěhovat se do cizí země. Měl jsem pár nocí, kdy jsem si říkal, jestli to zvládnu, jak to bude s jazykem, s kulturou a tak. Ale nakonec mě možnost se takhle zajímavě profesně rozvíjet přece jen přemohla. A taky jsem už nějakou dobu chtěl změnit prostředí, přestěhovat se do jiného města. Jen mě nenapadlo, že by to mohlo být rovnou i v jiném státě. Takže asi jsem spíš ten typ, co se chopí příležitosti, i když si to potřebuje lehce promyslet. Ale v té době jsem neměl v Česku žádné závazky, děti nebo vztahy, měl jsem tu „jen“ milující a přející rodiče, se kterými se i tak vídám docela často.
Kromě profesního postupu a jakési touhy po novém životě, byl tam ještě nějaký jiný zásadní impuls?
Kromě toho mě hodně motivovala i touha po sebepoznání. Řekl jsem si, že když se přestěhuju do zahraničí, tak mě to donutí pořádně vykročit ze svojí komfortní zóny, což jsem nějak podvědomě potřeboval. Chtěl jsem zjistit, co dokážu úplně sám, zda si bez pomoci dokážu obhájit svůj život. Ty bariéry jazyka, musel jsem se tehdy naučit aspoň základy francouzštiny, a někdy dost odlišné zvyklosti v běžném životě i práci, mě donutily se plně soustředit na nové prostředí a nové úkoly. První dva měsíce jsem byl hrozně unavený. Když jsem nebyl v práci, buď jsem sledoval neustále videa o módě a péči o vzhled, nebo jsem obrážel skoro každý večer různé prezentace, konference a večírky, to vše zase spojené s prací. Prostě jsem chtěl mít přehled a umět toho co nejrychleji co nejvíc. Spal jsem maximálně 3 hodiny denně.
Na mojí práci to poznat nebylo, ale na mně bohužel jo. A tak jsem se jednoho rána podíval do zrcadla a uvědomil si, že tohle nemůže dál pokračovat. Nicméně jsem aspoň zjistil, a došlo tak vtipně i k tomu vytouženému sebepoznání, že i když nejsem úplně ve své kůži, dokážu svojí práci dát maximum. To mě potěšilo a dodalo i trochu sebevědomí. Takže jsem ubral na večerních zábavách a víc se ve volnu věnoval obyčejným procházkám po městě a sledování světa okolo, lidí a jejich chování, nasávání místního ducha.
Když mluvíš o sledování ldí, tak se přesunu k našemu tématu. Řekni mi, přijdou ti na pohled krásnější Češi nebo Francouzi? Pozoruješ mezi nimi vůbec nějaké zásadní rozdíly? A můžeš mi říct i něco, co je na obou národech v oblasti vzhledu nezaměnitelné a podle tebe zajímavé?
Úplně klasicky říkám, že krása je hodně subjektivní a záleží čistě na osobních preferencích a hodnotách, ale nějaké viditelné a jasné rozdíly tam určitě jsou. Češi mají takový přirozený půvab a hodně jich dbá na praktičnost a pohodlí. Jsou to chlapi, kteří se často nehrnou do nějakých extrémních módních výstřelků, ale když se umí upravit, tak mají svůj jedinečný styl, který je mi blízký. V Česku také vídám hodně mužů, kteří se o sebe starají, ale je to taková nenápadná péče – třeba upravené vousy, čisté a dobře padnoucí oblečení.
Francouzi, ti zase umí svou krásu hodně prodat. Jsou možná více sebevědomí, co se týče módy a celkového stylu. Mají rádi eleganci, často se nebojí experimentovat a vypadají prostě šik. V Paříži potkávám dost mužů, kteří si dávají záležet na detailech. Mají stylové doplňky, voňavky a dobře sladěné oblečení.
Když to shrnu, Češi jsou praktičtí, mají rádi funkční věci, které dobře vypadají, ale nejsou příliš extravagantní. Francouzi mají v sobě tu eleganci a šarm, který je přirozený a nepřehnaný, ale přesto velmi výrazný. Oba národy mají své kouzlo a jsou jedinečné svým způsobem.
Takže za tebe taková ta romantická legenda, že Francouzi jsou oproti Čechům za všech okolností bohy lásky a šarmantními akčními bytostmi typu Jean-Paula Belmonda v dobách jeho největší slávy, úplně neplatí?
Řekl bych, že ta romantická legenda má nějaký základ, ale skutečnost je vždycky trochu složitější. Francouzi mají určitě ten šarm a eleganci, což je často spojováno s romantikou a vášní. Umí se prezentovat, mají rádi módu a dbají na detaily, což může působit velmi přitažlivě. Češi zase mají své vlastní kouzlo. Možná nejsou tak okázalí ve své prezentaci, ale mají takový ten přirozený, nenucený půvab. Jsou v mnoha oblastech praktičtější a někdy méně formální, ale to neznamená, že by nemohli být stejně přitažliví. Je to prostě jiný styl. Na kráse je právě skvělé, že může být tak různorodá. Byť si myslím, že ne všechno, co lidi označí jako krásné, takové opravdu je.
Studuješ nějak hlouběji tyto různé podoby krásy? Mám na mysli to, zda ještě pořád sleduješ trendy v jednotlivých zemích, ať už se jedná o zkrášlování těla nebo módní doplňky. Zajímá tě to z čistě pracovního hlediska, abys byl pro zákazníky atraktivní, anebo jsi do toho skutečně zapálený a je to i tvůj koníček v soukromí?
Sleduju úplně všechno, baví mě to. Jen už to není hluboko do noci. (smích) Ale musím říct, že je to někdy dost vyčerpávající. Neustále se měnící móda a tlak na to být pořád „in“ je pro lidi docela stresující a to se pak přenáší i na mě. U spousty věcí by mi stačilo jen vědět, že jsou, ale jak říkáš, kvůli zákazníkům potřebuji někdy bohužel do detailu vědět, o čem je řeč. Ne všechny trendy jsou totiž podle mě praktické, esteticky přitažlivé, nebo dokonce zdravé.
Některé jsou vyloženě přehnané a zaměřené spíš na šokování než na skutečnou krásu. Taky mám pocit, že ve snaze následovat každý nový trend může člověk snadno ztratit svůj vlastní styl a autentičnost. Někteří zákazníci přijdou s konkrétní představou jen proto, že to viděli na sociálních sítích, ale ne vždy to k nim sedí. Je důležité, a taky hodně těžké, najít balanc mezi tím, co je moderní a tím, co opravdu vyjadřuje osobnost daného klienta.V práci se snažím najít hlubší hodnotu a pomoci lidem cítit se dobře sami se sebou, ne jen kopírovat to, co je právě trendy.
Můžeš být konkrétnější? Jaké úpravy těla a doplňky ti nesedí?
U mužů jsou to dlouhé nehty, obzvlášť pokud jsou ještě lakované, nedej bože výraznými barvami. To mi přijde nepřirozené a zbytečně okázalé. U žen mi zase vadí, když mají dlouhé nehty, které nejsou pěkně udržované. Každopádně to nejhorší jsou pro mě jakékoliv radikální úpravy obličeje. To jsou ty případy, kdy si lidé nechávají tvarovat obličej do nepřirozených forem, do podob různých celebrit, nebo si dělají takové ty velké díry do nosu nebo tváře, jakože novodobý piercing. Chápu, že každý má svůj způsob, jak vyjádřit svojí identitu, ale tohle už je fakt moc. A navíc to pak už zasahuje i do zdraví, což není nikdy dobře.
A pak se mi nelíbí extrémní a přehnané úpravy obočí. Některé trendy, jako úplně vyholené obočí nebo obočí tetované do tvaru, který vůbec neodpovídá přirozenému růstu a k žádnému obličeji se prostě nehodí, jsou strašné. Obočí je rám obličeje a když se s ním příliš experimentuje, může to působit opravdu odpudivě, ať si jejich majitel namlouvá cokoliv.
Už jsi někdy zákazníkovi odmítl poskytnout službu? Máš na to vůbec právo, nebo máte politiku – náš zákazník, náš pán?
V našem salonu se snažíme plnit každé přání zákazníka, ale vždy je chceme přesvědčit k tomu nejrozumnějšímu řešení. Chceme, aby odcházeli spokojení a vypadali co nejlépe, takže někdy musíme trochu korigovat jejich nápady. Stejně jako v každém dobrém salonu.
A ano, mám jeden příběh, kdy jsem řekl klientovi ne. Jednou přišel starší pán v elegantím oblečení s opravdu bizarním požadavkem. Chtěl si nechat udělat extrémně tenké obočí, skoro neviditelné, a k tomu vlasy nabarvené na svítivě stříbrnou s růžovými proužky. Plus ještě nějak celkově upravit účes. Na někom by to možná vypadalo dobře, ale v jeho případě by z toho byl opravdu příšerný výsledek, neměl na to vůbec obličej. Nevím, jestli to byl nějaký vtip, ale opravdu se rozčílil, když jsem ho odmítnul.
Zrovna v té chvíli byla v salonu i majitelka, která se do toho vložila a s úsměvem mu řekla, že tady je salon krásy, ne hrůzy. Naštvaně odešel a já o něm už nikdy neslyšel. Je to asi dva roky zpátky, těsně po covidu, a od té doby se mi nic podobného nestalo, i když podivných trendů, o které si člověk může říct, je víc než dost.
Kolik k vám vůbec chodí mužů? A zvedá se počet mužských klientů, nebo je to už dlouhá léta na stejné urovni?
Možná tě překvapím, ale zhruba polovina našich klientů jsou muži. Je to skvělý vývoj, protože když jsme začínali, většina našich zákazníků byly ženy. Podle mého názoru, i když ne všichni to chtějí přiznat, tvoří mužské návštěvy převážně gayové, ale čím dál více k nám chodí i heteráci, kteří si uvědomují důležitost péče o tělo a vzhled celkově. Gay klienti často přicházejí s jasnou představou o tom, co chtějí, a nebojí se experimentovat s novými trendy a styly. Rádi zkouší různé odstíny své oblíbené barvy vlasů, objevují nové střihy a upravují si vousy do zajímavých tvarů. Pro ně je návštěva salonu nejen o údržbě, ale i o sebevyjádření a zábavě.
Druh extrémního piercingu, kdy se vytváří velké díry do uší či tváří, nepovažuje Tomáš za nijak přínosný trendFoto: Adobe Stock
Heteráci jsou často více zaměření jen na tu údržbovou stránku věci. Přicházejí k nám spíše pro klasické jednoduché stříhání a lehkou úpravu vousů, ale už začínají hojně využívat i masáže hlavy, manikúru a pedikúru. A to se mi moc líbí. S tím se vlastně taky pojí jedna historka. Když jsme začínali, přišli k nám manželé, tedy žena se svým mužem. Slíbil jí k narozeninám, že s ní zajde do salonu a užijí si proceduru spolu. Vše bylo v pohodě do té chvíle, než jsem mu nabídl manikúru. On úplně zrudnul a skoro až nepřátelsky odpověděl, že to mě udělat nenechá, že je to už příliš gay. Než jsem stihl reagovat, vlítla na něj žena, že jí něco slíbil a že to potřebuje víc než pes drbání. A navíc dodala, že každý chlap by měl být tak trochu gay, aby se o sebe uměl pořádně postarat a neshnil ve špíně. A od té doby tohle rád říkám i dalším klientům. Docela se to chytlo.
Co bys doporučil obecně mužům v oblasti vnější krásy? Jak odhalit, odkrýt nebo najít tu nejlepší verzi sebe sama? A nakolik je vnější krása podle tebe odrazem té vnitřní?
Určitě chci říct, že není důvod se bát nebo stydět, hlavně když jste heterák, zajít do salonu krásy nebo třeba jen na pedikúru. Péče o tělo je normální a důležitá pro každého, bez ohledu na jakékoliv pohlaví. V dnešní době je úplně běžné, že i muži dbají na svůj vzhled nad rámec zcela základních potřeb a starají se o sebe. Zájem o vlastní tělo a jeho zkrášlení není dávno už jen výrazně ženská záležitost. A podle mě vlastně ani nikdy nebyla, jen se o tom tolik nemluvilo.
Myslím, že vnější krása je hodně odrazem té vnitřní. Když se člověk cítí dobře uvnitř, je to vidět i navenek. Sebevědomí, pozitivní přístup a spokojenost se sebou samým se projevují v tom, jak se nosíme, jak se usmíváme a jak komunikujeme s ostatními. Navíc, starost o tělo a vzhled je taky projevem toho, že si vážíme sami sebe. Když se o sebe staráme, dáváme tím najevo, že jsme pro sebe důležití a že se máme rádi. To všechno se pak samozřejmě odráží v tom, jak vypadá naše fasáda.
Na závěr mi řekni, jaké jsou z tvého pohledu nejčastější chyby, které muži dělají při péči o svůj vzhled?
Jednou z největších chyb je podceňování péče o pleť, jen opláchnout obličej vodou někdy nestačí. Je důležité používat přírodní čisticí prostředky a hydratační krémy, aby pleť byla zdravá a pružná. Dalším problémem jsou vousy. Nechat je růst bez jakékoliv úpravy je važně nechutné. Někteří taky zapomínají na správnou hydrataci a výživu svých rtů, balzám na rty by měl být povinný v každé pánské tašce, kapse, ledvince... co móda ráčí. (usmívá se) A pak samozřejmě dát pozor na detaily jako chloupky v nose a uších.
Kromě toho je důležité to nepřehánět s vůní. V tomhle případě je méně opravdu více. A nakonec je klíčové sebevědomí. Ať už vypadá chlap jakkoliv hrozně a je si toho vědom, vždy je nějaká cesta, jak to aspoň trochu přirozeně vylepšit a cítit se sám pro sebe lépe. Hlavní je tu cestu vyzkoušet, udělat prvních pár kroků, protože jedině tak se dá objevit ten správný směr a najít aspoň kousek toho sebevědomí, bez kterého jít dál je velmi těžké.
