Děti? Mladí mají jasno: děkuji, nechci. Příčiny bezdětnosti i její dopady na naplněnost života shrnuje nový výzkum. Výsledky překvapí
Nešťastní bezdětní dospělí?
Jen v USA vzrostl podíl bezdětných dospělých ve věku pod padesát let mezi lety 2018 a 2023 o 10 %. V Česku pak odborníci čekají, že generace stávajících třicátnic bude z 20 % bezdětná (což je ve srovnání s obdobím normalizace nárůst o 15 %). Právě v Americe se ale bezdětnost stala i tématem blížících se prezidentských voleb, jelikož demokratická kandidátka Kamala Harris děti nemá (resp. má jen nevlastní dceru). A stala se tak terčem posměchu ze strany republikánského tábora. Senátor J. D. Vance, potenciální viceprezident, totiž již v roce 2021 prohlásil, že „zemi řídí skupina bezdětných majitelek koček, které jsou na tom mizerně kvůli vlastním životům a rozhodnutím, a tak chtějí utrápit i zbytek země.“ Jak je to ale s onou „utrápeností“ ve skutečnosti?
Naplněný život v praxi
Minimálně v rámci zažitých (nezřídka nábožensky podpořených) stereotypů má teprve mateřství ženu celkově naplnit. Její role matky by měla být tou nejdůležitější – a bez ní snad jako by ani nebyla kompletní. Ať už se nám to líbí, nebo ne, na ženy je stále kladen jistý tlak z hlediska rodičovství. Ostatně, staré známé biologické hodiny jsou přece neúprosné (na rozdíl od těch, které tikají pod postelí mužům…) a když žena nemá děti, je jednoduše přinejmenším „divná“ (a pokud nemá ani muže, stává se z ní právě ona pověstná „cat lady“). Jednoduše řečeno, o bezdětných se toho říká a píše mnoho. I proto se tedy na tuto problematiku v odborné rovině zaměřilo i americké Pew Research Center. „Chtěli jsme se dozvědět více o důvodech, proč dnešní mladí dospělí nemají děti, ale také o jejich zkušenostech a o tom, jak bezdětnost ovlivňuje jejich vztahy,“ uvedla přímo výzkumná pracovnice Rachel Minkin.
Výzkum zahrnul více jak tři tisíce dospělých, kteří nemají děti a tvrdí, že je s vysokou pravděpodobností ani mít nebudou. Že by tito lidé měli pocit, že mají v životě nějaké „nezaplněné místo“? Cítili se „nekompletní“? Zdaleka ne. „Zjistili jsme, že to, zda člověk žije naplněný život, nemá mnoho společného s tím, zda má, nebo nemá děti,“ uvedla přímo Minkin. A problémy, na které bezdětní lidé narážejí, pak paradoxně nevypovídají nic moc o nich samotných, ale spíš o jejich okolí. Např. v zaměstnání je časté, že bezdětní dostávají víc práce navíc (když nemají ty děti, mohou přece pracovat více a déle…) – a pokud jde o společenské konverzace, cítí se bezdětní často v jistém slova smyslu vyloučení z diskusí probíhajících mezi kolegy, kteří děti mají. Zejména ženy pak čelí také řadě narážek ohledně mateřství (a když vysloví názor, že děti nechtějí, nezřídka se dočkají reakce typu: až potkáš toho pravého, budeš mluvit jinak…).
Proč nemít děti?
Jak výzkumníci zjistili, důvodů, proč lidé nemají děti, existuje nespočet. Nijak ale nesouvisejí se sobeckostí. Na předních příčkách nejčastějších příčin se totiž umístily obavy z nákladů spojených s výchovou dítěte, ale také neplodnost, obava o stav světa a životního prostředí… anebo tvrzení, že jednoduše „děti nepřišly“ (stejně jako vhodný protějšek).
Jeden z hojně zmiňovaných důvodů bezdětnosti je ale poměrně prozaický – bezdětní lidé prostě děti nechtějí, a tak je nemají. „Nechtít mít děti je zcela normální a validní,“ vysvětluje ale psycholožka dr. Linda Baggett. A proč je bezdětných lidí v dnešní době stále více? „Současné mladé generace mají větší volnost v tom, rozhodovat se dle vlastních preferencí. V minulosti měli lidé v mnoha případech děti kvůli společenským očekáváním, ale také kvůli ekonomickým a pracovním aspektům a nezřídka i kvůli náboženskému přesvědčení,“ dodala s tím, že to, že každý – a především ženy – chtějí mít děti, je jednoduše mýtus. Právě ženy přitom i dnes mnohem častěji na svých bedrech nesou tíhu rodičovství – a také si mnohem intenzivněji uvědomují rizika související s těhotenstvím a vlastní výchovou potomků.
Navíc bezdětnost má i své výhody. Konkrétně podle výzkumu z roku 2016 zaměřujícího se na pocit štěstí obyvatel 22 světových zemí jsou konkrétně v USA mnohem šťastnější ti, co děti nemají (ve srovnání s těmi, co je mají). A to do jisté míry potvrzují i aktuální zjištění: dotazovaní bezdětní totiž souhlasí s tím, že právě díky bezdětnosti si mohli dovolit dělat věci, které chtěli, mohli se věnovat svým koníčkům, ale také spořit na budoucnost. Také se mohli víc soustředit na kariéru a svůj společenský život.
Ne, nic z toho není projev sobeckosti. Protože pro dítě není nic horšího, než mít rodiče, kteří se rodiči stali jen kvůli tomu, že měli pocit, že by tuto roli měli naplnit. Naopak uvědomělá volba nemít děti se prizmatem dnešní doby může jevit jako zcela legitimní. Ať tak, či onak – bezdětných postupem času bude evidentně přibývat, a to bez ohledu na jakékoliv typy podpory porodnosti. Mít svobodu volby, a to i v případě rodičovství, je totiž to nejcennější, co nám dnešní společnost dopřává.
