„Mladí potřebují vojnu jako sůl.“ Česká armáda zahajuje nábor i mezi teenagery. Povinná vojenská služba ale „mužství“ zrovna neposílí
Neveselá fakta
Evropské země si v posledních dekádách žily docela spokojeně a bezpečně, a tak se zdálo, že je možné dát povinné vojenské službě vale. Učinilo tak např. i Švédsko, historicky silná vojenská mocnost. Povinnou vojenskou službu tamní vláda zrušila v roce 2009. Ale zase ji obnovila. Jen letos tedy k odvodu vyzve na 100 tisíc teenagerů. A ti, kteří splní povinné testy, budou následně muset (bez ohledu na to, zda chtějí, nebo ne) narukovat. Jenže Švédsko není jediné. Právě po zdejším modelu odvodů pokukuje i řada dalších zemí, a to včetně Německa.
Stále palčivější otázkou je ale personální zajištění armády i v Česku. Podstavy jsou totiž realitou, armáda si navíc vytyčila mít ve svých řadách do roku 2035 na třicet tisíc žen a mužů ve zbrani. I když opětovné zavedení povinné vojenské služby není minimálně dle slov ministryně obrany Jany Černochové (ODS) na pořadu dne, armáda samozřejmě hledá cesty, jak nábor posílit a zefektivnit. V letošním roce tedy spustila nový pilotní výcvikový program určený žákům středních škol a jejich čerstvým absolventům. Po tom, co účastníci (a účastnice, kterých je okolo 20 %) programem projdou, stanou se také vojáky v záloze.
Ukažme „TO“ mladým!
V souvislosti se zavedením povinné vojenské služby ve veřejném prostoru čas od času zazněl nějaký „výkřik“ týkající se nutnosti mladé lidi zocelit, posílit a ukázat jim, jak být „chlap“ (o ženách v tomto případě nikdo moc nehovořil, ale i ony se nejspíš mohou touto optikou v armádě stát silnými ve všech směrech). A občas taková slova přišla také od osob veřejně činných. Např. jeden z představitelů olomouckého ANO, stávající poslanec Milan Brázdil, má v této věci zcela jasno. „Umět přežít, umět vůbec hygienu, někoho poslouchat, stravovací návyky. Prostě byl by to takový zotavovací kemp pro mladé lidi, kteří dnes často ani vztah k republice nemají,“ uvedl tak v souvislosti s možností zavedení povinné vojenské služby (snažit se jakkoliv blíže rozporovat chápání někdejší povinné vojenské služby jako „zotavovacího kempu“ snad ani nemá smysl…). Politik, který se rozhodně nebojí kontroverzí, pak také dodal, že „dnes je potřeba lidem ukázat, že život není jen virtuální,“ a proto prý musí něco vytrpět, pak jim totiž spadne hřebínek.
Jak vojna utváří mužství
I když možná „vztah“ k republice lze zkusit „budovat“ pomocí srážení hřebínku a trpěním, jen stěží to lze říci o budování mužství. Někdo by klidně mohl hovořit o „dojmologii“ a o tom, že vojenská služba muže chtě nechtě utuží. Jenže ani to není pravda. A prokázal to dokonce tuzemský výzkum z roku 2022. Dle něj se navíc muži ani mnoho nenaučili o obraně země (což by, paradoxně, mělo být klíčové). Největším přínosem povinné vojny byla totiž dle dotazovaných socializace a nutnost naučit se spolupracovat s různými a v mnoha ohledech odlišnými lidmi, a tedy i související schopnost mít určitou disciplínu. Což – jak se shodli sami účastníci výzkumu, kteří povinnou vojenskou službu absolvovali – lze zajistit např. i pobytem na zahraniční stáži/studijním pobytu či táboře (a to necháváme stranou běžnou mazáckou šikanu a řadu nepříliš přátelských vojenských praktik).
A mužství? Dnes hojně omílaná toxická maskulinity byla, ať se nám to líbí, nebo ne, historickým základem militarismu. Jen muž, který je odhodlaný vrhnout se do války, může být (a je) skutečným mužem, který tak zároveň vyjadřuje svou trvalou a přirozenou agresi. Tato základní východiska pak de facto podporují i již několikrát zmíněný mýtus, že vojenská služba je tím nejlepším vyjádřením mužnosti. Proto do armády také po dlouhá staletí nesměly vstupovat ženy – a válek se stále účastní minimálně. „Armáda je hypermaskulinní prostředí, což je v souladu s jejím mediálním zobrazením. Vojenská služba je obřadem mužnosti a konkrétně válka také definuje mužskou identitu,“ objasňuje tak psycholog James Asbrand, který je odborníkem na posttraumatickou stresovou poruchu.
Spojení armády a boje je pak ve společnosti zakořeněno natolik, že jednou z oblíbených hraček pro chlapce jsou zbraně. I ty dle odborníků slouží k tomu, že muži jejich prostřednictvím dávají na odiv svou mužnost.
Pokud by tedy někdo chtěl dávat mladým lidem lekci v disciplíně, skutečně bude lepší, když je pošle na stáž. Vojenská lekce mužnosti je totiž pro dospívající chlapce spíš medvědí službou (a hygienu a stravovací návyky snad již navzdory některým názorům ovládají)…
