Česko na rozcestí: Pomůže nám k udržitelnému a dostupnému bydlení skandinávská cesta?
V posledních letech se bydlení (nejen) v Praze stává stále nedostupnějším. Nakonci minulého roku se hlavní město dokonce zařadilo mezi nejdražší města na světě, co se týká nákladů na bydlení. Průměrná cena za metr čtvereční zde dosáhla v průměru na 4896 eur (122 500 Kč), což ji řadí na 14. místo mezi nejdražšími evropskými městy. Tento stav je způsoben především nedostatkem nových staveb, vysokou poptávkou po nemovitostech a relativně malým množstvím dostupných bytů. Pro běžného občana to znamená, že na nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních potřebuje více než jedenáct ročních platů.
Nneí to ale jen o Praze, i naše další velká města se potýkají se stejným problémem a je načase ho začít smysluplně řešit. Tyto výzvy ale vyžadují zcela jednoznačně nové přístupy. Jednou z možností je inspirovat se v zemích, které jsou známé svými úspěšnými modely dostupného a udržitelného bydlení – v zemích Skandinávie.
Skandinávské udržitelné bydlení
Architektonická a technologická řešení
Skandinávské země, především pak Švédsko a Dánsko, jsou pionýry v používání ekologických materiálů a dřevostaveb. Tyto materiály jsou nejen šetrné k životnímu prostředí, ale také energeticky úsporné. Například ve Švédsku je běžné využívat dřevo jako hlavní stavební materiál, což nejenže snižuje ekologickou stopu, ale také zlepšuje energetickou účinnost budov.
Kromě dřeva existuje ve Skandinávii řada dalších ekologických materiálů a inovativních technologií, které jsou šetrné k životnímu prostředí a zároveň energeticky úsporné. Těmi jsou např. konopný beton (Hempcrete), který je lehký, má výborné izolační vlastnosti a je plně recyklovatelný, geopolymerní beton, což je alternativa k tradičnímu cementu, která využívá průmyslové odpady (popílek a struska) jako hlavní složky, přičemž tento typ betonu má nižší uhlíkovou stopu než tradiční beton a je velmi odolný vůči chemickým a fyzikálním vlivům, nebo ovčí vlna, jež se používá jako izolace, která má výborné tepelně izolační vlastnosti a je plně biologicky odbouratelná. Používá se k izolaci stěn, střech a podlah a je populární díky své šetrnosti k životnímu prostředí a schopnosti regulovat vlhkost.
Klíčovým prvkem skandinávského přístupu je energetická efektivita. Využívání obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely a tepelná čerpadla, je v těchto zemích standardem. Tyto technologie snižují provozní náklady budov a přispívají k udržitelnosti. Například v Dánsku se často využívají solární panely nejen pro výrobu elektřiny, ale i pro ohřev vody, což dále snižuje energetickou náročnost domů.
Sociální aspekty
Dalším důležitým aspektem skandinávského přístupu je zaměření na sociální aspekty bydlení. Modely tzv. cohousingu, které jsou populární například v Norsku, podporují komunitní bydlení a sociální soudržnost. Tyto modely zahrnují sdílené prostory a zařízení, což snižuje náklady na bydlení a zároveň posiluje komunitní vazby. V cohousingu mají obyvatelé vlastní byty, ale sdílejí společné prostory jako kuchyně, prádelny nebo zahrady, což podporuje interakci a spolupráci mezi sousedy.
V Česku se několik málo cohousingových projektů již realizuje, tedy na to, zda má u nás podobný koncept šanci na úspěch, si musíme ještě chvíli počkat.
Participativní plánování je dalším klíčovým prvkem. Místní komunity jsou aktivně zapojeny do rozhodování o nových projektech, což zajišťuje, že výstavba odpovídá potřebám obyvatel. Ve Švédsku například fungují místní rady, kde mohou obyvatelé diskutovat a ovlivňovat plány na rozvoj jejich čtvrtí. Tento přístup nejen zvyšuje kvalitu života, ale také posiluje pocit sounáležitosti a odpovědnosti za své okolí.
Finanční mechanismy pro dostupnější bydlení
Subvence a dotace
Vlády ve Skandinávii poskytují různé formy finanční podpory a dotací pro výstavbu a renovaci bytů. Například ve Švédsku existují programy, které podporují výstavbu cenově dostupných bytů prostřednictvím daňových úlev a přímých dotací. Tyto finanční mechanismy pomáhají snížit celkové náklady na výstavbu a zajišťují, že nové byty jsou dostupné i pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Dánská vláda rovněž poskytuje dotace na renovace stávajících bytů, aby byly energeticky účinnější a udržitelnější.
Spolupráce veřejného a soukromého sektoru
Veřejno-soukromá partnerství jsou dalším klíčovým prvkem. Tyto spolupráce umožňují realizaci velkých projektů dostupného bydlení, kde veřejný sektor poskytuje podporu a soukromý sektor realizuje výstavbu. V Norsku například funguje model, kde městské rady spolupracují s developerskými firmami na výstavbě bytových komplexů, které jsou částečně financovány z veřejných zdrojů. Tento model zajišťuje efektivní využití zdrojů a rychlejší realizaci projektů.
Udržitelný život ve městě
Zelená infrastruktura
Skandinávská města jsou známá integrací zelené infrastruktury, jako jsou parky, zelené střechy a komunitní zahrady, do městského prostředí. Tato opatření zvyšují kvalitu života obyvatel a podporují udržitelnost. Zelené střechy a stěny nejen zlepšují estetiku měst, ale také přispívají k lepšímu hospodaření s vodou a snižují teplotu ve městech. V Kodani například existuje rozsáhlý systém zelených střech, který pomáhá snižovat teplotní výkyvy a zlepšuje kvalitu ovzduší.
Doprava a mobilita
Podpora cyklistiky a veřejné dopravy je dalším důležitým aspektem. Města jako Kodaň a Stockholm mají rozvinutou cyklistickou infrastrukturu, která zajišťuje bezpečný a snadný pohyb po městě. Cyklistické stezky jsou dobře udržované a propojují všechny důležité části města, což podporuje každodenní používání jízdního kola jako hlavního dopravního prostředku. Veřejná doprava je rovněž efektivní a ekologická, s důrazem na nízké emise a pohodlí cestujících.
Podpora lokálních komunit
Projekty zaměřené na podporu lokálních komunit a participativní plánování zajišťují, že městský rozvoj odpovídá potřebám obyvatel. Osvětové kampaně pak zvyšují povědomí o výhodách udržitelného způsobu života a motivují obyvatele k aktivnímu zapojení do těchto iniciativ. Ve Finsku například existují programy, které podporují lokální iniciativy na zlepšení veřejných prostor, což zahrnuje vše od zakládání komunitních zahrad po organizaci místních trhů a kulturních akcí.
Kvalitní síť cyklostezek patří neodmyslitelně k udržitelnému životu ve městě. Minimálně Praha je na tom velmi dobře a tato síť se neustále rozrůstáFoto: Adobe Stock
Perspektivy a inspirace
Lokální aplikace
Mnohé diskuze se zaměřují na to, jak by skandinávské modely mohly být adaptovány na české podmínky. Bylo zdůrazněno, že klíčovým prvkem úspěchu je spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a zapojení místních komunit do rozhodovacích procesů. Další důležitý aspekt je potřeba podpory ze strany vlády a městských rad, aby bylo možné zavést potřebné změny v legislativě a financování.
Inspirace ze skandinávských zemí může významně přispět k řešení problémů s dostupností a udržitelností bydlení. Implementace těchto přístupů by mohla pomoci Česku se stát se udržitelnějším a dostupnějším místem pro život. Pilotní projekty, spolupráce s odborníky a vzdělávací kampaně jsou klíčovými kroky k dosažení tohoto cíle.
Kupříkladu Praha již naštěstí podniká kroky směrem k udržitelnému a dostupnému bydlení. Níže uvádíme několik současných projektů, které se v mnohém skandinávskými projekty inspirují.
Současné projekty v Praze
Čtvrť Emila Kolbena (Skanska): V pražských Vysočanech je realizován projekt Čtvrť Emila Kolbena, který zahrnuje výstavbu 134 nízkoenergetických bytů s certifikací BREEAM. Projekt nabízí perfektní dopravní dostupnost a nízkou energetickou náročnost, což přispívá k udržitelnosti a dostupnosti bydlení.
Timber Praha (Arcus City): Tento projekt v pražských Řeporyjích využívá moderní dřevostavby a technologie jako geotermální vrty a fotovoltaické panely. Cílem je minimalizovat uhlíkovou stopu a zajistit energetickou úsporu. Součástí projektu je i chytrá domácí technologie a podpora elektromobility.
Vital Kamýk (JRD): Projekt zaměřený na zdravé a udržitelné bydlení v Praze 12. Nabízí byty s nízkou energetickou náročností a podporou ekologických materiálů.
Parková Čtvrť (Trigema): Tento projekt na brownfieldu žižkovského nákladového nádraží zahrnuje rozsáhlou výstavbu bytových domů s důrazem na kvalitní architekturu a udržitelnost. Projekt zahrnuje zelené plochy a komunitní prostory.
A jaká podoba vašeho města by se líbila vám? Uspokojuje vás současný stav, nebo byste byli rádi za co největší implementaci skandinávské cesty? Nebo snad máte úplně jinou představu?
