Téměř polovina leseb a gayů se v Česku stále bojí vzít protějšek za ruku. Co víc ukázal celoevropský průzkum o postavení LGBTQ+ lidí?
News
Zdroj: AdobeStock

Téměř polovina leseb a gayů se v Česku stále bojí vzít protějšek za ruku. Co víc ukázal celoevropský průzkum o postavení LGBTQ+ lidí?

Přijetí LGBTQ+ lidí se zejména v posledních letech stává stále třaskavějším tématem. Zatímco se od počátku nového tisíciletí mohlo zdát, že bariéry a tabu padají a LGBTQ+ lidé jsou většinovou společností přijímáni, zejména poslední roky ukazují jistý „obrat“. Rétorika odpůrců rovných práv sílí (dle některých pak ruku v ruce s tím, jak sílí údajná „LGBTQ+ propaganda“), což se podepisuje i na náladách ve společnosti. Jak ukazuje i nejnovější průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), do nějž se zapojilo více jak 100 tisíc LGBTQ+ lidí z celé Evropy, společnost v České republice nevyjímaje.
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
29. 5. 2024

Krok kupředu – a dva zpět?

Rozsáhlý průzkum zaměřující se na postavení a přijetí LGBTQ+ lidí napříč Evropou realizovala FRA již potřetí. A kdybychom měli začít pozitivními zjištěními, tak diskriminace se postupně (byť pomalu) snižuje. Snad i díky tomu, že LGBTQ+ lidé jsou stále viditelnější – a většinová společnost má čím dál více možností poznat, že sexuální orientace skutečně o člověku nevypovídá zhola nic, ale třeba i díky tomu, že postupně vznikají organizace, které se snaží šířit relevantní informace a vzdělávat. I proto tedy (jak také průzkum ukázal) např. dospívající, kteří řeší svou (odlišnou) sexualitu či genderovou identitu, cítí mnohem větší podporu ze strany vrstevníků, ale dokonce i učitelů.

Je tu ale i druhá strana mince: k šikaně, obtěžování a předsudečnému násilí dochází ve vyšší míře než dříve. Jak si tento paradox vysvětlit?

Když nic není černobílé

Není to tak dávno, co se lidé o tom, jaké jsou orientace, báli mluvit – a logicky pak svou orientaci nedávali najevo ani navenek. V podstatě totéž pak platí také v rovině genderové identity. Dle dat shromážděných FRA se dnes již více jak polovina z rozsáhlého vzorku respondentů ke své orientaci/genderové identitě hlásí. Mírně také poklesl počet těch, kteří v každodenním životě čelí diskriminaci kvůli tomu, kým jsou. Skvělé je i to, že LGBTQ+ problematika postupně proniká i do škol – a když k tomu dochází (protože ne všude se samozřejmě daří příslušná témata do výuky zařadit), přístup škol je pozitivní.

Jenže, „když se řekne A, musí zaznít i B“. I v zemích Evropské unie, kde byl průzkum realizován, se LGBTQ+ lidé většinou stále snaží vyvarovat veřejných projevů náklonnosti, a to včetně držení za ruku. Proč? Obavou je strach z napadení. Ten bohužel navíc není neoprávněný. Projevy násilí, jimž byli LGBTQ+ lidé vystaveni, dokonce v četnosti mírně vzrostly ve srovnání s předcházejícím průzkumem realizovaným v roce 2019. Totéž pak platí pro obtěžování motivované nenávistí. A bohužel došlo také k prudkému nárůstu šikany ve školách, a to navíc napříč všemi zeměmi EU. Možná tak není divu, že jen čtvrtina dotazovaných je toho názoru, že vláda jejich země aktivně bojuje proti předsudkům a netoleranci vůči LGBTQ+ lidem (v roce 2019 se přitom jednalo o třetinu respondentů).

Faktem ale je – a souhrnná zpráva FRA na to také upozorňuje – že zkušenosti LGBTQ+ lidí se v mnoha ohledech odlišují, a to nejen vzhledem ke každé jednotlivé zahrnuté skupině (lesby, gayové, bisexuálové, trans lidé, intersex lidé ad.), ale i s ohledem na zemi, kde žijí. Všechny zmíněné negativní jevy tak v nejvyšší míře pociťují intersex a trans lidé, stejně tak osoby nebinární a jinak genderově nonkonformní. Právě tyto skupiny pak čelí také častěji psychickým potížím a nezřídka se potýkají i se sebevražednými myšlenkami. Samostatnou kapitolou jsou pak LGBTQ+ lidé, kteří např. kvůli rasové příslušnosti, hendikepu apod. de facto čelí dvojímu stigmatu.

A co Česko?

I když u nás často ve veřejném prostoru zaznívá, že postavení LGBTQ+ lidí je v Česku dobré, faktem je, že 48 % z nich se dle zmiňovaného průzkumu snaží nedržet s partnerem/kou na veřejnosti za ruku. Na druhou stranu, při srovnání dat z Česka s těmi celoevropskými, lze nakonec říci, že jsme na tom relativně dobře. I když na 24 % českých LGBTQ+ lidí se také cíleně vyhýbá určitým místům ze strachu z napadení, celkově toto číslo – při zohlednění všech zahrnutých zemí EU – dosahuje dokonce ke 29 %. A 52 % LGBTQ+ lidí je ohledně své orientace/identity plně otevřených (kdy evropský průměr činí 51 %). Lehce pod celoevropskými hodnotami se pohybuje i pociťovaná diskriminace při hledání práce, ta v Česku dosahuje k 16 %, kdežto celoevropská hodnota je ještě o tři procenta vyšší. A podobné je to i v případě celkového vnímání diskriminace, kdy v Česku ji pociťuje na 35 % LGBTQ+ lidí, zatímco průměr evropských zemí dosahuje na 37 %.

<Path> „Na vyšších pozicích může být odlišná orientace problém, i mně občas chodí anonymy,“ říká otevřený gay starosta města na HanéZdroj:

Když se o problémech nemluví

Data jsou jistě hezká věc. Ostatně, právě data jsou tím, co může posloužit jako možný argument k tomu, aby se mnohé dalo ještě zlepšit. Ovšem je třeba brát v potaz také to, že někdy i nedostatek dat může být o situaci vypovídající. To pak platí i v případě monitorování diskriminace a hate crimes, tedy zločinů z nenávisti (fyzických i sexuálních útoků). V Česku se z těchto důvodů na policii obrátilo 8 % LGBTQ+ lidí. A v celé evropské sedmadvacítce to nebylo o moc lepší – jedná se totiž o 11 %. Vlastně je v tomto případě situace obdobná jako obecně v případě sexuálních útoků (a také domácího násilí). Oběti se jednoduše z řady důvodů (strach, stud, ale třeba i nepříliš vhodné zacházení ze strany policie) stále zdráhají tento typ útoků hlásit. Jednoduše řečeno, stále je co zlepšovat. A v případě postavení a práv LGBTQ+ lidí prizmatem výsledků průzkumu FRA poukazujících na mírná zhoršení v řadě oblastí to platí dvojnásob.

Zdroj: fra.europa.eu, ncbi.nlm.nih.gov, search.gesis.org, seznamzpravy.cz, hrc.org

Populární
články

Suvenýry si na dovolené raději kupte...
SUMMER VIBES

Bačkory, župan, fén či ručníky – co si lze při odjezdu z dovolené vzít z hotelového pokoje a co je už přes čáru?

Autor: Mirka Dobešová
Ne každý podpatek musí úplně škodit
TĚLO & MYSL

Skutečně podpatky nohám i zádům jen škodí? Vědci nově doložili, že jeden typ podpatků zdraví prospívá. A nosit by je měli i muži

Autor: Mirka Dobešová
Podle učitelky žákovské kolektivy odlišnosti zvládají zpracovat
LIDÉ

„Místo výuky dětí o homosexualitě a trans lidech je učme o sexu,“ vyzývá učitelka a přidává i překvapivé zkušenosti s trans žáky

Autor: Mirka Dobešová
Průzkumy opakovaně potvrzují, že manželství je tím nejdůležitějším pro pocit štěstí
LIDÉ

Peníze štěstí nezaručí. Receptem na spokojený život je manželství, potvrzují výzkumy

Autor: Mirka Dobešová
Plavání bez plavek je oblíbená kratochvíle, ovšem pobyt na sluníčku bez plavek není bez rizik
SUMMER VIBES

Chystáte se vyrazit opalovat „na ostro“? Nezapomeňte věnovat potřebnou péči vašemu nádobíčku, jedině tak se vyhnete velkému utrpení

Autor: Mirka Dobešová
Téměř polovina lidí z generace Z uvádí, že se necítí být plně heterosexuální. Co to v budoucnu přinese?
AKTUALITY

Téměř polovina lidí ve věku 18 až 24 let není „zcela heterosexuální“, ukazuje nový průzkum

Autor: Michal Černý
Štěpán Ježek alias DJ Tokátko a Matyáš Sichrovský – duo, které se posledních několik měsíců snaží dát Radosti FX novou tvář
KULTURA

„Aby k nám lidi chodili jen proto, že jde o Radost, to je musíme zase naučit. Tentokrát chceme jít spíše komunitní cestou,“ shodují se majitel hudebního klubu Radost FX Matyáš Sichrovský a produkční Štěpán Ježek

Autor: Michal Černý
I lenoši mohou být výkonní, jen musí vědět, jak na to
TĚLO & MYSL

Pět snadných triků pro lenochy, jak zvýšit vlastní výkonnost. Odkládání úkolů „na potom“ už nebude mít šanci

Autor: Mirka Dobešová
Ikonické boty, které se pro mnohé staly životním stylem
STYL

Měsíc hrdosti je vždy bohatý na nové kolekce, ani výrobce ikonických tenisek letos nezahálel

Autor: Michal Černý
Letní měsíce údajně prospívají nejen celkovému vzhledu, ale i intimním partiím
TĚLO & MYSL

Teplé letní dny prý svědčí mužskému nádobíčku. Je „letní přirození“ jen toužebné přání, nebo realita?

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop