Téměř polovina leseb a gayů se v Česku stále bojí vzít protějšek za ruku. Co víc ukázal celoevropský průzkum o postavení LGBTQ+ lidí?
News
Zdroj: AdobeStock

Téměř polovina leseb a gayů se v Česku stále bojí vzít protějšek za ruku. Co víc ukázal celoevropský průzkum o postavení LGBTQ+ lidí?

Přijetí LGBTQ+ lidí se zejména v posledních letech stává stále třaskavějším tématem. Zatímco se od počátku nového tisíciletí mohlo zdát, že bariéry a tabu padají a LGBTQ+ lidé jsou většinovou společností přijímáni, zejména poslední roky ukazují jistý „obrat“. Rétorika odpůrců rovných práv sílí (dle některých pak ruku v ruce s tím, jak sílí údajná „LGBTQ+ propaganda“), což se podepisuje i na náladách ve společnosti. Jak ukazuje i nejnovější průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), do nějž se zapojilo více jak 100 tisíc LGBTQ+ lidí z celé Evropy, společnost v České republice nevyjímaje.
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
29. 5. 2024

Krok kupředu – a dva zpět?

Rozsáhlý průzkum zaměřující se na postavení a přijetí LGBTQ+ lidí napříč Evropou realizovala FRA již potřetí. A kdybychom měli začít pozitivními zjištěními, tak diskriminace se postupně (byť pomalu) snižuje. Snad i díky tomu, že LGBTQ+ lidé jsou stále viditelnější – a většinová společnost má čím dál více možností poznat, že sexuální orientace skutečně o člověku nevypovídá zhola nic, ale třeba i díky tomu, že postupně vznikají organizace, které se snaží šířit relevantní informace a vzdělávat. I proto tedy (jak také průzkum ukázal) např. dospívající, kteří řeší svou (odlišnou) sexualitu či genderovou identitu, cítí mnohem větší podporu ze strany vrstevníků, ale dokonce i učitelů.

Je tu ale i druhá strana mince: k šikaně, obtěžování a předsudečnému násilí dochází ve vyšší míře než dříve. Jak si tento paradox vysvětlit?

Když nic není černobílé

Není to tak dávno, co se lidé o tom, jaké jsou orientace, báli mluvit – a logicky pak svou orientaci nedávali najevo ani navenek. V podstatě totéž pak platí také v rovině genderové identity. Dle dat shromážděných FRA se dnes již více jak polovina z rozsáhlého vzorku respondentů ke své orientaci/genderové identitě hlásí. Mírně také poklesl počet těch, kteří v každodenním životě čelí diskriminaci kvůli tomu, kým jsou. Skvělé je i to, že LGBTQ+ problematika postupně proniká i do škol – a když k tomu dochází (protože ne všude se samozřejmě daří příslušná témata do výuky zařadit), přístup škol je pozitivní.

Jenže, „když se řekne A, musí zaznít i B“. I v zemích Evropské unie, kde byl průzkum realizován, se LGBTQ+ lidé většinou stále snaží vyvarovat veřejných projevů náklonnosti, a to včetně držení za ruku. Proč? Obavou je strach z napadení. Ten bohužel navíc není neoprávněný. Projevy násilí, jimž byli LGBTQ+ lidé vystaveni, dokonce v četnosti mírně vzrostly ve srovnání s předcházejícím průzkumem realizovaným v roce 2019. Totéž pak platí pro obtěžování motivované nenávistí. A bohužel došlo také k prudkému nárůstu šikany ve školách, a to navíc napříč všemi zeměmi EU. Možná tak není divu, že jen čtvrtina dotazovaných je toho názoru, že vláda jejich země aktivně bojuje proti předsudkům a netoleranci vůči LGBTQ+ lidem (v roce 2019 se přitom jednalo o třetinu respondentů).

Faktem ale je – a souhrnná zpráva FRA na to také upozorňuje – že zkušenosti LGBTQ+ lidí se v mnoha ohledech odlišují, a to nejen vzhledem ke každé jednotlivé zahrnuté skupině (lesby, gayové, bisexuálové, trans lidé, intersex lidé ad.), ale i s ohledem na zemi, kde žijí. Všechny zmíněné negativní jevy tak v nejvyšší míře pociťují intersex a trans lidé, stejně tak osoby nebinární a jinak genderově nonkonformní. Právě tyto skupiny pak čelí také častěji psychickým potížím a nezřídka se potýkají i se sebevražednými myšlenkami. Samostatnou kapitolou jsou pak LGBTQ+ lidé, kteří např. kvůli rasové příslušnosti, hendikepu apod. de facto čelí dvojímu stigmatu.

A co Česko?

I když u nás často ve veřejném prostoru zaznívá, že postavení LGBTQ+ lidí je v Česku dobré, faktem je, že 48 % z nich se dle zmiňovaného průzkumu snaží nedržet s partnerem/kou na veřejnosti za ruku. Na druhou stranu, při srovnání dat z Česka s těmi celoevropskými, lze nakonec říci, že jsme na tom relativně dobře. I když na 24 % českých LGBTQ+ lidí se také cíleně vyhýbá určitým místům ze strachu z napadení, celkově toto číslo – při zohlednění všech zahrnutých zemí EU – dosahuje dokonce ke 29 %. A 52 % LGBTQ+ lidí je ohledně své orientace/identity plně otevřených (kdy evropský průměr činí 51 %). Lehce pod celoevropskými hodnotami se pohybuje i pociťovaná diskriminace při hledání práce, ta v Česku dosahuje k 16 %, kdežto celoevropská hodnota je ještě o tři procenta vyšší. A podobné je to i v případě celkového vnímání diskriminace, kdy v Česku ji pociťuje na 35 % LGBTQ+ lidí, zatímco průměr evropských zemí dosahuje na 37 %.

<Path> Evropský průzkum napříč LGBT komunitou oslovil rekordních 140 000 lidí. Díky LUI magazínu neschází ani data z ČR a SlovenskaZdroj: LUI/FRA

Když se o problémech nemluví

Data jsou jistě hezká věc. Ostatně, právě data jsou tím, co může posloužit jako možný argument k tomu, aby se mnohé dalo ještě zlepšit. Ovšem je třeba brát v potaz také to, že někdy i nedostatek dat může být o situaci vypovídající. To pak platí i v případě monitorování diskriminace a hate crimes, tedy zločinů z nenávisti (fyzických i sexuálních útoků). V Česku se z těchto důvodů na policii obrátilo 8 % LGBTQ+ lidí. A v celé evropské sedmadvacítce to nebylo o moc lepší – jedná se totiž o 11 %. Vlastně je v tomto případě situace obdobná jako obecně v případě sexuálních útoků (a také domácího násilí). Oběti se jednoduše z řady důvodů (strach, stud, ale třeba i nepříliš vhodné zacházení ze strany policie) stále zdráhají tento typ útoků hlásit. Jednoduše řečeno, stále je co zlepšovat. A v případě postavení a práv LGBTQ+ lidí prizmatem výsledků průzkumu FRA poukazujících na mírná zhoršení v řadě oblastí to platí dvojnásob.

Zdroj: fra.europa.eu, ncbi.nlm.nih.gov, search.gesis.org, seznamzpravy.cz, hrc.org

Populární
články

Jsem to já?
TĚLO & MYSL

„Takhle (hrozně) přece nevypadám!“ Proč se na fotkách sami sobě nelíbíme, má svůj důvod. Je jím „expoziční efekt“

Autor: Mirka Dobešová
Virální trendy se v posledních měsících točí kolem Římského impéria – v (homoerotických) kontextech, jaké byste nečekali
AKTUALITY

Jak se naučit být mužem? Pánové mají jasno – k získání chlapáctví pomůže římská praxe „ručníkových chlapců“

Autor: Veronika Košťálková
„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává
LIDÉ

„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává

Autor: Irena Piloušková
Nová studie popisuje, jak klíčovou roli hrají ženy v udržování sociálních vazeb mužů. Obráceně to však už neplatí
LIDÉ

Muže trápí epidemie samoty. Bez ženské asistence se často „nevyvenčí“, tvrdí nová studie. Na vině je i mužský strach z nálepky gaye

Autor: Veronika Košťálková
Takzvaní „cleanfluenceři“ mohou být zdrojem inspirace i motivace, ale také velmi nerealistických představ o tom, jak má vypadat „správný“ úklid
TRENDY

Perfektní domácnost? Miliony lidí propadají vášni zvané CleanTok. Úklidové „pohádky“ ale mohou škodit zdraví

Autor: Veronika Košťálková
Jak se naše chování a myšlení změní, až budeme mít v 60 letech ještě půlku života před sebou? Podle expertů se dají očekávat dopady společenské, ekonomické i globální
TĚLO & MYSL

Jaké chování bude „přiměřené“ věku 70 let, až se všichni dožijeme 120? „Éra dlouhověkosti může přijít už v roce 2034,“ tvrdí expert

Autor: Veronika Košťálková
Robert Čapek je přesvědčený, že naše děti nečeká ve škole nic dobrého. Proto se již mnoho let snaží o zásadní změny celého systému, školením učitelů počínaje
LIDÉ

„I když bude výuka o LGBTQ+ tématech ve školách povinná, většina učitelů to bude stejně ignorovat,“ říká „Líný učitel“ Robert Čapek

Autor: Michal Černý
Viliam Poltikovič – český dokumentarista, režisér, cestovatel, fotograf a spisovatel, který přes 30 let „nutí“ naši společnost zamýšlet se nad otázkami života a smrti
LIDÉ

„Smrt je zásadní téma, které v naší společnosti velmi chybí. Vyprchala z nás přirozená spiritualita,“ říká režisér Viliam Poltikovič

Autor: Michal Černý
Roman Horešovský se mezi společensky vysoce postavenými lidmi pohybuje už odmalička, takže spolupráce s nimi mu vždy byla přirozeně blízká
LUI BUSINESS

„LGBT lidé vynikají svou pracovitostí, pro firmy jsou hodnotným přínosem,“ říká Roman Horešovský, spoluzakladatel marketingové agentury

Autor: Michal Černý
Festival Queer Eye i letos přiveze zajímavé ženské hlasy: třeba berlínskou zpěvačku MADANII.
KULTURA

Blíží se Queer Eye. Pestrý festival, kde můžete tančit, besedovat, skládat hudbu, trénovat sebeobranu… Nebo klidně jen ležet!

Autor: Veronika Košťálková

E-Shop