Téměř polovina leseb a gayů se v Česku stále bojí vzít protějšek za ruku. Co víc ukázal celoevropský průzkum o postavení LGBTQ+ lidí?
News
Zdroj: AdobeStock

Téměř polovina leseb a gayů se v Česku stále bojí vzít protějšek za ruku. Co víc ukázal celoevropský průzkum o postavení LGBTQ+ lidí?

Přijetí LGBTQ+ lidí se zejména v posledních letech stává stále třaskavějším tématem. Zatímco se od počátku nového tisíciletí mohlo zdát, že bariéry a tabu padají a LGBTQ+ lidé jsou většinovou společností přijímáni, zejména poslední roky ukazují jistý „obrat“. Rétorika odpůrců rovných práv sílí (dle některých pak ruku v ruce s tím, jak sílí údajná „LGBTQ+ propaganda“), což se podepisuje i na náladách ve společnosti. Jak ukazuje i nejnovější průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), do nějž se zapojilo více jak 100 tisíc LGBTQ+ lidí z celé Evropy, společnost v České republice nevyjímaje.
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
29. 5. 2024

Krok kupředu – a dva zpět?

Rozsáhlý průzkum zaměřující se na postavení a přijetí LGBTQ+ lidí napříč Evropou realizovala FRA již potřetí. A kdybychom měli začít pozitivními zjištěními, tak diskriminace se postupně (byť pomalu) snižuje. Snad i díky tomu, že LGBTQ+ lidé jsou stále viditelnější – a většinová společnost má čím dál více možností poznat, že sexuální orientace skutečně o člověku nevypovídá zhola nic, ale třeba i díky tomu, že postupně vznikají organizace, které se snaží šířit relevantní informace a vzdělávat. I proto tedy (jak také průzkum ukázal) např. dospívající, kteří řeší svou (odlišnou) sexualitu či genderovou identitu, cítí mnohem větší podporu ze strany vrstevníků, ale dokonce i učitelů.

Je tu ale i druhá strana mince: k šikaně, obtěžování a předsudečnému násilí dochází ve vyšší míře než dříve. Jak si tento paradox vysvětlit?

Když nic není černobílé

Není to tak dávno, co se lidé o tom, jaké jsou orientace, báli mluvit – a logicky pak svou orientaci nedávali najevo ani navenek. V podstatě totéž pak platí také v rovině genderové identity. Dle dat shromážděných FRA se dnes již více jak polovina z rozsáhlého vzorku respondentů ke své orientaci/genderové identitě hlásí. Mírně také poklesl počet těch, kteří v každodenním životě čelí diskriminaci kvůli tomu, kým jsou. Skvělé je i to, že LGBTQ+ problematika postupně proniká i do škol – a když k tomu dochází (protože ne všude se samozřejmě daří příslušná témata do výuky zařadit), přístup škol je pozitivní.

Jenže, „když se řekne A, musí zaznít i B“. I v zemích Evropské unie, kde byl průzkum realizován, se LGBTQ+ lidé většinou stále snaží vyvarovat veřejných projevů náklonnosti, a to včetně držení za ruku. Proč? Obavou je strach z napadení. Ten bohužel navíc není neoprávněný. Projevy násilí, jimž byli LGBTQ+ lidé vystaveni, dokonce v četnosti mírně vzrostly ve srovnání s předcházejícím průzkumem realizovaným v roce 2019. Totéž pak platí pro obtěžování motivované nenávistí. A bohužel došlo také k prudkému nárůstu šikany ve školách, a to navíc napříč všemi zeměmi EU. Možná tak není divu, že jen čtvrtina dotazovaných je toho názoru, že vláda jejich země aktivně bojuje proti předsudkům a netoleranci vůči LGBTQ+ lidem (v roce 2019 se přitom jednalo o třetinu respondentů).

Faktem ale je – a souhrnná zpráva FRA na to také upozorňuje – že zkušenosti LGBTQ+ lidí se v mnoha ohledech odlišují, a to nejen vzhledem ke každé jednotlivé zahrnuté skupině (lesby, gayové, bisexuálové, trans lidé, intersex lidé ad.), ale i s ohledem na zemi, kde žijí. Všechny zmíněné negativní jevy tak v nejvyšší míře pociťují intersex a trans lidé, stejně tak osoby nebinární a jinak genderově nonkonformní. Právě tyto skupiny pak čelí také častěji psychickým potížím a nezřídka se potýkají i se sebevražednými myšlenkami. Samostatnou kapitolou jsou pak LGBTQ+ lidé, kteří např. kvůli rasové příslušnosti, hendikepu apod. de facto čelí dvojímu stigmatu.

A co Česko?

I když u nás často ve veřejném prostoru zaznívá, že postavení LGBTQ+ lidí je v Česku dobré, faktem je, že 48 % z nich se dle zmiňovaného průzkumu snaží nedržet s partnerem/kou na veřejnosti za ruku. Na druhou stranu, při srovnání dat z Česka s těmi celoevropskými, lze nakonec říci, že jsme na tom relativně dobře. I když na 24 % českých LGBTQ+ lidí se také cíleně vyhýbá určitým místům ze strachu z napadení, celkově toto číslo – při zohlednění všech zahrnutých zemí EU – dosahuje dokonce ke 29 %. A 52 % LGBTQ+ lidí je ohledně své orientace/identity plně otevřených (kdy evropský průměr činí 51 %). Lehce pod celoevropskými hodnotami se pohybuje i pociťovaná diskriminace při hledání práce, ta v Česku dosahuje k 16 %, kdežto celoevropská hodnota je ještě o tři procenta vyšší. A podobné je to i v případě celkového vnímání diskriminace, kdy v Česku ji pociťuje na 35 % LGBTQ+ lidí, zatímco průměr evropských zemí dosahuje na 37 %.

<Path> Jak se liší cestování pro LGBTQ+ lidi a proč je to důležité? Kde je nejvíce nebezpečno a kde se dočkáte nejvstřícnějšího uvítání?Zdroj: nomadicmatt.com, forbes.com, redakce

Když se o problémech nemluví

Data jsou jistě hezká věc. Ostatně, právě data jsou tím, co může posloužit jako možný argument k tomu, aby se mnohé dalo ještě zlepšit. Ovšem je třeba brát v potaz také to, že někdy i nedostatek dat může být o situaci vypovídající. To pak platí i v případě monitorování diskriminace a hate crimes, tedy zločinů z nenávisti (fyzických i sexuálních útoků). V Česku se z těchto důvodů na policii obrátilo 8 % LGBTQ+ lidí. A v celé evropské sedmadvacítce to nebylo o moc lepší – jedná se totiž o 11 %. Vlastně je v tomto případě situace obdobná jako obecně v případě sexuálních útoků (a také domácího násilí). Oběti se jednoduše z řady důvodů (strach, stud, ale třeba i nepříliš vhodné zacházení ze strany policie) stále zdráhají tento typ útoků hlásit. Jednoduše řečeno, stále je co zlepšovat. A v případě postavení a práv LGBTQ+ lidí prizmatem výsledků průzkumu FRA poukazujících na mírná zhoršení v řadě oblastí to platí dvojnásob.

Zdroj: fra.europa.eu, ncbi.nlm.nih.gov, search.gesis.org, seznamzpravy.cz, hrc.org

Populární
články

Chuť spermatu může ovlivňovat životní styl, hydratace, jídelníček i celkový zdravotní stav.
HOT!

Polykání spermatu není pro každého. Proč ho ale někteří vnímají jako intimní lahůdku a jak ovlivnit jeho chuť?

Autor: Šimon Hauser
Coming out nezačíná ve chvíli, kdy člověk něco řekne okolí. Pro mnoho gayů a leseb je prvním krokem už samotné přiznání si, že jejich touha a city míří jinam, než společnost automaticky očekává.
TĚLO & MYSL

Sexuální orientace nepřichází jako blesk z čistého nebe. Jak gayové a lesby poznají, že jsou „jiní“?

Autor: Šimon Hauser
Manželství pro všechny dnes umožňuje sedmnáct členských států Evropské unie. Debata o rovných právech stejnopohlavních párů však zůstává v řadě zemí stále politicky i společensky citlivým tématem.
LIDÉ

„Česko má v oblasti LGBTQ práv stále co dohánět,“ říká vedoucí Zastoupení Evropské komise v Česku Monika Ladmanová. Proč jsme pod průměrem Evropské unie?

Autor: Šimon Hauser
Od tajných šuplíků po designové doplňky: vztah k erotickým pomůckám se proměnil stejně výrazně jako náš pohled na vlastní tělo.
HOT!

Robertky z chleba, kozí erekční kroužky i vibrátory jako „lékařské přístroje“. Které sexuální hračky změnily dějiny intimity?

Autor: Šimon Hauser
Valencie uchvátí svými památkami i přátelským přístupem
CESTOVÁNÍ

Valencie: Centrum gay sportu pro rok 2026 s vůní pomerančů a paelly

Autor: Ondřej Josef Kubáček
Čokoláda: Švýcarská čokoláda jako symbol preciznosti a řemesla, které se tu formuje už od 19. století.
LUI GOURMET

Nejen fondue a čokoláda: Těchto 5 švýcarských jídel vás dostane víc než jakýkoli výhled z Alp

Autor: Šimon Hauser
Abraham Lincoln patří k nejvýraznějším postavám amerických dějin. Jeho soukromý život a hluboká mužská přátelství však dodnes vyvolávají otázky, na které historici nemají jednoznačnou odpověď.
LIDÉ

Byl některý prezident USA gay? Soukromí mužů v Bílém domě dodnes budí otázky

Autor: Šimon Hauser
Uznávaná divadelní režisérka Daniela Špinar vstupuje do světa stand-up comedy s upřímností a suverenitou sobě vlastní
KULTURA

Vlhký sen každého transfoba? Pikantní stand-up Daniely Špinar vás odzbrojí upřímností a duhovým dildem. Ukrývá ale i zásadní poselství

Autor: Veronika Košťálková
Sexualita a touha nemizí automaticky s věkem. Pro mnoho mužů se intimita ve stáří spíše proměňuje, než aby končila.
HOT!

Myslíte si, že sex ve stáří končí? Gayové-senioři mohou být inspirací pro všechny, kdo se bojí stárnutí a ztráty intimity

Autor: Šimon Hauser
Toxická maskulinita neznamená, že mužnost je problém. Problém nastává ve chvíli, kdy se z ní stane úzká klec plná zákazů a očekávání.
TĚLO & MYSL

„Nebreč, nejsi holka“ aneb proč se tolik mužů bojí vlastních emocí? Odpověď možná leží ve větách, které slýchali už jako malí kluci

Autor: Šimon Hauser

E-Shop