Život na 20 m²: Fenomén asijských nanobytů pomalu dobývá svět. Uchytí se někdy i v Česku?
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock

Život na 20 m²: Fenomén asijských nanobytů pomalu dobývá svět. Uchytí se někdy i v Česku?

V dnešním rychle se měnícím světě, kde cena bydlení roste neúměrně možnostem mnoha lidí a místa k životu ve velkých městech se zmenšují, nabízí koncept tzv. nanobytů revoluční řešení. Tyto miniaturní bytové jednotky, které se poprvé objevily v hustě osídlených asijských metropolích, přinášejí značnou úsporu místa i peněz. Jak se ale žije na ploše menší než většina našich obývacích pokojů? A dokáží nanobyty nabídnout důstojné bydlení i v srdci velkých evropských či amerických měst?
Michal Černý Autor
14. 5. 2024

Nanobyty se začaly objevovat v Číně a Japonsku již od konce 90. let a začátku nového tisíciletí. Tyto byty byly navrženy jako odpověď na extrémní ceny nemovitostí a hustotu obyvatelstva v jejich městech. Hlavně v Hongkongu byl o nanobyty zaznamenán velký zájem, obzvláště mezi mladými, právě dostudovanými lidmi, kteří hledali cenově dostupné bydlení. Nutno ale říct, že v Japonsku byl zájem způsoben spíše kvůli jejich novátorskému designu, úspora místa či peněz jsou tam až na proměnlivých dalších místech.

Nicméně prodeje těchto bytů ukázaly, že i přes jejich malou velikost lze efektivně využít prostor a žít komfortně, a že k životu stačí leckdy i opravdu „pouze“ střecha nad hlavou a teplo. Má to ale své hranice, k tomu se dostaneme později.

Jedním z projektů, který zaujal světovou veřejnost a odstartoval lehčí nanobytovou mánii, byl „Domestic Transformer“ z roku 2007. Jeho autor, architekt Gary Chang, který se zaměřuje na „hyper-efektivní“ bydlení, jej navrhl právě v Hongkongu. Tento ohromný byt o rozloze 344 metrů čtverečních se může proměnit až na 24 různých místností, každá nabízí velikost necelých 15 metrů čtverečních.

Chang kvůli tomuto projektu přetvořil stejný byt, do kterého se ve 14 letech nastěhoval s rodiči a třemi sestrami. Prostor se nachází v hongkongské čtvrti Sai Wan Ho v sedmém patře sedmnáctipatrového bytového domu.

Chang koupil tento byt z dětství v roce 1988 za 45 000 dolarů (přes 1 milion korun), přičemž se rozhodl zbourat zdi a kompletně ho přestavět. Od té doby prošel nejméně čtyřmi rekonstrukcemi, ale právě ta poslední, která jej vyšla na zhruba 218 000 dolarů (přes 5 milionů korun), vzbudila světovou pozornost.

Následující roky tak byly pro prodejce nanobytů docela plodné. Ukazuje nám to velká studie z roku 2021, která se mezi lety 2010-2019 zaměřila na tento typ bydlení právě v Hongkongu a přinesla, kromě jiného, dva zajímavé poznatky:

  • Mezi lety 2010 až 2019 bylo na trh uvedeno 8,550 nanobytů. V roce 2019 tvořily 12.9 % všech nově prodávaných bytů v Hongkongu. To byl tehdy značný nárůst.
  • Průměrná velikost nanobytů klesla z 20 metrů čtverečních v roce 2010 na 11 metrů čtverečních v roce 2019, což je pro běžného Evropana celkem nepředstavitelné číslo. Tady ale musíme zmínit, že postupné snižování velikosti bytů vede i v Asii stále častěji k otázkám o lidské důstojnosti. Přeci jen, maximální úspora peněz i prostoru je fajn, ale nakonec nejsme roboti, kteří se dají snadno uzamknout do pomalu vzduchotěsné místnosti, kde se dá sotva otočit. Člověk potřebuje i svůj osobní prostor.

Tipy redakce

Nanobyty vs. svět

V rámci inovací v mikrobydlení jsou v USA a Evropě vyvíjeny různé projekty, které představují kreativní přístupy k využívání omezeného prostoru. Například, v New Yorku existuje projekt Carmel Place od společnosti nArchitects, který byl první budovou s mikrobyty ve městě a vytvořil tamější standard pro podobný druh bydlení. Tento projekt zahrnoval mikrobyty s vysokými stropy a velkými okny pro maximální využití světla a prostoru, a nabízel rozmanité společenské prostory pro zlepšení komunitního života. Budova Carmel Place byla vyvinuta v reakci na soutěž, kterou v roce 2012 vyhlásil tehdejší starosta New Yorku Michael Bloomberg, s cílem najít nové modely dostupného bydlení pro jedno- a dvoučlenné domácnosti.

Carmel Place zaujímá zhruba 3200 metrů čtverečních a obsahuje 55 bytů o průměrné velikosti 58 metrů čtverečních. Což je sice výrazně více než původních 20 v asijské verzi, nicméně západní civilizace si pod pojmem „malý byt“ představuje poněkud jiné rozměry.

V Evropě je známým příkladem poněkud skromnější projekt Urban Cabin v Itálii, kde známá architekta Francesca Perani transformovala verandu italské vily na byt o velikosti 25 metrů čtverečních s dostatečným úložným prostorem.

Jedním z nejnovějších projektů je bytový dům Uxolo Apartments, který byl postaven v roce 2021 skupinou Two Five Five Architects a nachází se v Kapském městě v Jihoafrické republice. Dům na 1300 metrech čtverečních nabízí 35 jednotek o velikosti mezi 24 a 40 metry čtverečními se společenskou místností o velikosti necelých 200 metrů čtverečních.

Nanobyty vs. Česko

V České republice není koncept nanobytů tak rozšířený jako v některých asijských metropolích, nicméně zájem o malometrážní byty, jako jsou 1+kk a 2+kk, je výrazný, zejména ve velkých městech jako Praha, Brno či Ostrava. Důvody pro popularitu těchto menších bytů jsou cenová dostupnost a současný životní styl, který oceňuje efektivitu a komfort, i když v menším prostoru.

V Česku je aktuálně mnohem více populární „kontejnerové“ bydlení, které oproti statickým bytům dávají příležitost umístit si své skromné bydlení kamkoliv na vlastní pozemek
Foto: Adobe Stock

Byť malé byty jako nano či mikro úplně neoznačujeme, každý z nás má určitě minimální přehled o stavu nabídky bytů a ví, že bez problémů lze najít nabídky bytů o velikosti 20-30 metrů čtverečních. Avšak ty jsou většinou součástí bytových domů, kde je nabídka různorodá, tedy nejedná se o ucelený projekt, kde by bylo v jednom 4podlažním domě naskládáno 50 bytů.

<Path> Módní návrhářka Vanda Janda představuje své bydlení spojené s ateliéremZdroj: Jan Witek, Vanda Janda

Zajímavé ale je, že se u nás zvyšuje poptávka tzv. kontejnerových modulů, které poskytují stejný minimalistický komfort jako nanobyt, avšak s tím rozdílem, že si jej můžete umístit na vlastním pozemku kdekoliv chcete.

Ať si to tedy přebereme z jakékoliv strany, trend malých bytů se postupně uchycuje na všech kontinentech, přičemž nebude to dlouho trvat a nakonec i u nás začnou vznikat projekty podobné těm v Asii či Americe. Je s nimi totiž spojená nejen úspora místa a peněz, ale také otázka udržitelnosti prostoru, ve kterém žijeme. Developeři i majitelé pozemků (stát či město) čím dál častěji řeší otázku, jak vměstnat co nejvíce lidí na co nejméně prostoru tak, aby to bylo ještě příjemné všem zúčastněným stranám. A zmenšování obytné plochy je jedním z těch příjemnějších řešení. Byť si u něho musíme dávat jako společnost pozor na to, kde leží hranice mezi úsporou a lidskou důstojností.

 

Zdroj: liber-research.com, edgedesign.com.hk, narchitects.com, francescaperani.com, archdaily.com, YT NEVER TOO SMALL / Se svolením

Populární
články

E-Shop