Neomluvitelně plýtváme pitnou vodou. Zatímco v přírodě chybí, my s ní splachujeme záchody
Bereme ji jako samozřejmost a stejně tak přistupujeme k jejímu používání. Schválně, kdy naposledy jste spočítali, kolik zhruba litrů vody jste denně vypotřebovali, když se nebudete ohlížet na pitný režim? A jak takové číslo bude vypadat, když si jej přepočítáte na celou vesnici či město, kde bydlíte?
A to si vezměte, že se bavíme nejen o pitné, ale také o dešťové, odpadní či technické vodě. Naučili jsme se totiž využívat tento vzácný zdroj všemi možnými způsoby, což nám kromě mnoha výhod zajišťuje také dostatek problémů k řešení.
Byť se snažíme (zejména odpadní) vodu recyklovat a používat ji dále do průmyslu, či navracet do přírody, nejsou obecně naše snahy zatím dostatečně rychlé. A i když se vodní zdroje neustále obnovují, jiné díky naší činnosti vysychají, či se stávají doslova jedovatými. Což nás opět navrací k našemu běžnému používání její pitné verze.
Ačkoliv moc dobře víme, že v rámci celé planety není pitná voda dostupná pro všechny úplně stejně, a že ji všemi možnými rafinovanými způsoby vehementně znečišťujeme, nedokážeme z pohledu našeho běžného života obsáhnout celý obraz. Mnohdy tak člověk, navzdory neustálému mediálnímu apelu na změnu chování (nejen) k tomu přírodnímu zdroji, musí na vlastní kůži prožít nějakou významnou životní zkušenost, která mu ukáže alternativu, s níž se dá spokojit.
Co se mě osobně týká, dost se mi změnil pohled před mnoha lety, kdy jsem se v zahraničí dostal do jedné komunity, kde jsem strávil asi měsíc života. Nebudu zabíhat do podrobností, každopádně platilo jedno pravidlo ohledně sprchování. Ráno na něj měl člověk 30 vteřin, večer po práci jednu minutu.
Pro mě jako zhýčkaného městského člověka, který se rád dvě hodiny zrelaxuje ve vaně, to bylo naprosto nepředstavitelné. A navíc, nepřišlo mi to ani z hlediska efektivity jako dostatečné. Jak se stihnu pořádně namydlit? To přece nemůžu všude pořádně stihnout! Podotýkám, že naší prací bylo stěhování, takže jsem večer měl propocené skrz naskrz úplně všechno.
Avšak k mému velkému překvapení se nic hrozného nestalo. Prvních pár dní jsem si nemohl zvyknout, tak moc jsem tam chtěl zůstat aspoň dvě minuty a nechat na sebe dopadat příjemně horké prameny, ale do týdne mě to přešlo a nakonec se mi to i začalo líbit.
Když jsem se vrátil zpět domů, částečně mi tenhle návyk zůstal, ale co to ve mně hlavně vyvolalo, bylo to, že jsem si zacházení s vodou a dalšími surovinami začal více všímat.
Každý má samozřejmě jiný bod „prozření“. Někomu začne vysychat studna, jinému přijde vyúčtování spotřeby vody, dalšímu zase pomůže podobná osobní zkušenost. Co tím mělo být řečeno je hlavně fakt, že ačkoliv můžeme ve zprávách vidět například africké ženy, které se vláčí i několik desítek kilometrů se džbány na hlavě, aby zajistily vodu pro svou vesnici, nemusí to změnit vůbec nic. Za pár minut se vrátíme našim vlastním běžným problémům a návykům, které zaměstnají naši mysl úplně jinými podněty. A ano, na jedné straně si člověk může říct, co jeho dva litry vypotřebované při mytí rukou změní v Africe, avšak na straně druhé je svět stále propojenější, civilizace se rozrůstá a některé zdroje nejsou rozhodně „nekonečné“, jak si někteří myslí.
Za několik let začne být pitná voda a její uchování a distribuce jedním z těch největších témat, které budeme jako civilizace společně řešit. Částečně už se to děje.
Vrátím se ale ještě k mému návratu. Tehdy jsem totiž skutečně uvědomil, jakým způsobem v domácnostech nadužíváme pitnou vodu. Vždyť mi ji používáme úplně na všechno, dokonce i na splachování záchodů! Ano, vím, jakou jinou vodu bych taky měl použít. Nicméně k zamyšlení je spíše jak moc často.
Neříkejte mi, že na naše vyprazdňování nemá vliv naše strava. A že se za poslední staletí hodně proměnila. Západní civilizace, nebo aspoň její podstatná část, zkrátka tloustne, což je způsobené naší rozežraností, což může mít i za následek častější vyprazdňování. Týká se to samozřejmě i naší spotřeby tekutin. Zatímco lidskému tělu stačí skutečně jen čistá voda, případně obohacená o nějaké minerály, my si to vylepšili kávou, čajem, slazenými limonádami, džusy, alkoholem a mnohými dalšími nápoji, které do sebe cpeme den co den. Což má opět za následek častější návštěvu toalet.
A každé takové jedno spláchnutí obsahuje minimálně 5 litrů vody.
Pokud se tady ptáte na otázku udržitelnosti, je právě toaleta dobrým místem, kde začít. Pokud žijete v domácnosti sami, případně s jinými tolerantními a podobně smýšlejícími lidmi, zkuste třeba nesplachovat po každém „obyčejném“ močení, ale počkejte, dokud se nevystřídáte, nebo dokud na někoho nepřijde „velká potřeba“.
Foto: Adobe Stock
Jestli chcete další čísla, průměrná denní spotřeba vody na osobu denně v České republice se mírně liší podle různých zdrojů, ale obecně se udává kolem 90 litrů. Toto číslo zahrnuje veškerou vodu používanou v domácnostech pro různé účely, jako je pití, vaření, osobní hygiena, praní a splachování záchodů. Záleží samozřejmě na počtu členů domácnosti a jejich návycích. A ještě jednou opakuji, že se jedná o pitnou vodu. Zatímco některé regiony mohou mít nižší spotřebu, hlavní město Praha má vyšší průměrnou spotřebu, která přesahuje 107 litrů na osobu denně.
Ale abych nebyl jen kritický, jako země si zase vedeme velmi dobře v míře čistění odpadních vod, která je téměř 98 %. Ta se ovšem nevrací do oběhu jako pitná, ale je použita v mnoha odvětvích průmyslu, nebo se vrací zpět do přírody.
Navzdory tomu, že spotřeba vody na jednotlivce v dlouhodobém horizontu klesá, jednotlivá spotřeba vody mírně roste, což může být důsledek různých socioekonomických a environmentálních faktorů, včetně nedávných such.
Ať už si ale vše přeberete z jakéhokoliv úhlu pohledu, vždy byste se nakonec měli ptát sami sebe: Musím si skutečně mýt ruce pod naplno tekoucí vodou? Musí skutečně voda při čistění zubů téct po celou dobu i pro jediné namočení kartáčku? Musím se sprchovat minut namísto dvou a pokaždé, když na to mám chuť? Musí se to nádobí mýt třikrát denně a prádlo dvakrát?
Dobré je aktivně hledat i alternativy, pokud jsou v rámci okolí možné. Pokud například bydlíte v oblasti, kde častěji prší, vůbec není na škodu pořídit si velké nádoby na zachycování dešťové vody, kterou můžete použít na splachování, zalévání zahrady, a pokud si necháte udělat i její rozbor a bude nezávadná, může posloužit třeba i k vaření. Na spláchnutí toalety lze použít i vodu po koupání.
Je to jen o tom využít příležitostí a zkusit snížit svoji osobní spotřebu vody, pokud to jde, jen o pár litrů denně či týdně. Vize katastrofických filmů, her a knih, kde se lidstvo pere o každou kapku, není v základu úplně nereálná představa. A proto zrovna tohle téma stojí za zamyšlení.