Zvířata jsou nejen gay, ale i „trans“. Ryba měnící pohlaví dle potřeby, motýl „travestita“ či samec, který rodí, jsou toho důkazem
LGBT+
Zdroj: AdobeStock

Zvířata jsou nejen gay, ale i „trans“. Ryba měnící pohlaví dle potřeby, motýl „travestita“ či samec, který rodí, jsou toho důkazem

Jakmile dojde řeč na variace lidské identity či sexuality, hned se objeví zástupy těch, kdo se neváhají začít ohánět „přirozeností“. Být lesba/gay – to je přece nepřirozené! A být trans? Proti přírodě! Jenže ono nic není tak snadné, jak se na první pohled může zdát. Homosexualita (resp. homosexuální chování) je totiž v živočišné říši až nečekaně běžná. A co se týká proměnlivosti pohlaví, ani v tomto případě není nutné chodit pro skutečně přirozené příklady nijak daleko…
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
19. 4. 2024

Marná transfobie

Téma transgenderu a změny pohlaví dnes hýbe světem. Ať už si o diskusi o tom, co přesně by lidé měli (či neměli) podstupovat kvůli tomu, aby jejich identita byla formálně uznána, myslíme cokoliv, klasickým argumentem všech odpůrců variability pohlaví je… biologické pohlaví. Ta jsou totiž dvě. Ženské a mužské. A od nich se následně odvíjí to, že je člověk jako žena či muž vnímán (tedy, pokud naplní požadované genderové normy). Nejenže ale tato „neprůstřelná“ argumentace jaksi opomíjí např. intersexualitu (tedy situaci, kdy se člověk narodí s pohlavními rysy ženskými i mužskými), ale nechává stranou i fakt, že i příroda nám dnes a denně nabízí příklady toho, jak proměnlivé „pohlaví“ a jeho vnímání vlastně může být. Kteří živočichové tedy jasně ukazují, že zjednodušování existence a identity jedince jen na základě pohlaví skutečně nemá „přirozený“ základ?

„Trans Nemo“

Možná si pamatujete na roztomilou malou oranžovou rybku z animáku Hledá se Nemo. Právě Nemo pak patří mezi klauny očkaté, rybky, které mají opravdu unikátní schopnost: mění pohlaví dle potřeby. Vážně. Všichni klauni se rodí jako samci – ovšem do hierarchického společenství řízeného samicemi. A když je to potřeba, klaun se sám změní v (dominantní) samici, a to v rámci unikátního (a nevratného) procesu označovaného jako sekvenční hermafroditismus. Pokud bychom tedy měli vybrat jediného aspiranta z animovaného pohádkové světa, který by mohl reprezentovat LGBTQ+ rozmanitost, byl by to rozhodně Nemo. Ostatně, i jedna z nejznámějších transgender aktivistek Geena Rocero před pár lety, když měla přednášku v sídle produkční společnosti Pixar, utrousila, že se nemůže dočkat coming outu Nema jako trans…

Zdroj: Giphy

Boyd´s Forest Dragon

V souvislosti s možností změnit vlastní pohlaví bychom neměli zapomenout ani na ještěrku odborně označovanou také jako Lophosaurus boydii. Jak totiž nedávno vědci zjistili, samice mají schopnost proměnit se během života v samce. „Proces byl pomalý, první, co nás upozornilo na nějaké změny, bylo, že dvě samice, které spolu dříve soupeřily, si najednou začaly rozumět – seděly spolu na jedné větvi. Po čase jsme provedli ultrazvukové vyšetření, abychom určili, jaké reprodukční orgány jsou přítomny. Překvapivě jsme objevili, že původní samice ztratila veškerou ovariální tkáň a vyvinula se u ní zralá varlata,“ popsal odborný chovatel Tom Fair ze Sea Life Aquarium v Melbourne. Jedná se navíc de facto o prvního plaza na světě, který po svém narození dokáže pohlaví změnit.

„Maskovaný“ otakárek

Poměrně zajímavou schopností disponují také někteří motýli, kteří vykazují znaky chování a vzhledu obou pohlaví – a tak by se o nich dalo hovořit jako o zvířecích „drag queens“. Nejvíce patrným příkladem jsou pak motýli z řádu otakárkovitých – některé samice mají speciální obranný mechanismus v podobě zbarvení křídel typických pro samce jiných nebezpečných druhů. A za tuto mistrovskou kamufláž je zodpovědný speciální supergen označovaný odborníky jako „doublesex“.

<Path> Vědci zřejmě objevili vakcínu proti stresu. Odpověď na mnoho psychických problémů našli v příroděZdroj: FOTO: Picryl, Pexels, Flickr, Pxhere

Varanské neposkvrněné početí

Varan komodský je unikátním živočichem v mnoha ohledech. Zatímco genetika obvykle připisuje samičím jedincům chromozomy X a samčím XY, u varana došlo k úplnému opaku (resp. biologové v této souvislosti pohlavní chromozomy komodských varanů označují jako W a Z, kdy ZZ mají samci a WZ samice). A kdyby jen to. Obvykle platí, že k rozmnožování je třeba oplodnění. Tedy, platí to prakticky vždy. Ovšem ne pro varana. Ten se totiž dokáže množit i unikátní metodou nepohlavní reprodukce, která je označovaná jako partenogeneze (a schopno je jí cca jen 0,1 procenta všech obratlovců). Samice varanů tedy mohou klást vejce, z nichž se následně vyvinou noví jedinci, a to bez nutnosti přítomnosti (rozumějtě oplodnění) samců…

Rodící otec – mořský koník

Mořský koník je asi nejznámějším příkladem z živočišné říše, že s rolemi žen/mužů, potažmo samic a samců, to nemusí být tak snadné. Mláďata mořského koníka totiž rodí samci. I když je tedy nezbytné, aby jim vajíčka předaly samičky, samci je následně oplodní a fungují jako „živý inkubátor“ (mají totiž de facto dělohu). Sameček navíc během tohoto procesu připravuje své potomky na život v moři, když různě ovlivňuje slanost vody ve vaku, kde vajíčka schraňuje. A mimochodem – v rámci jednoho porodního cyklu dokáže sameček porodit téměř dva tisíce potomků…

Zdroj: scientificamerican.com, nationalgeographic.com, iflscience.com, pbs.org, scientificamerican.com, sydney.edu.au

Populární
články

E-Shop