Blbneme. Vysoká škola již není záruka inteligence, ukazuje výzkum. Proč je dle vědců důležitost vzdělání pro dosažení úspěchu tatam?
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Blbneme. Vysoká škola již není záruka inteligence, ukazuje výzkum. Proč je dle vědců důležitost vzdělání pro dosažení úspěchu tatam?

Vzdělání, jeho kvalita a význam – to je téma, které by vydalo ne na článek, ale přímo na knihu. Pravdou každopádně je, že vzdělání, jež lze doložit získanými vysvědčeními, diplomy a také souvisejícími tituly, je v dnešní době stále důležité. V některých případech je pak absolvování konkrétní školy přímo požadovaným dokladem profesní kvalifikace (např. v případě lékařů, učitelů apod.). V obecné rovině je ale mnoha lidem stále vlastní představa, že vysokoškolský titul je dokladem inteligence. Jenže… jak ukazují nejen praktické zkušenosti, ale nově i data, vysokoškoláci jsou čím dál „hloupější“…
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
12. 4. 2024

Posedlost papíry

Pokud jste četli knihu Čtyři dohody, resp. viděli stejnojmenné divadelní představení, víte, jak moc je dnešní společnost posedlá „papíry“. To, čemu se publikum v divadle směje na celé kolo, ale vlastně staví na reálných základech (ostatně, právě takto vytvářený humor je ten nejlepší). Máme totiž nejen „papíry“ na auto, ale i „na hlavu“. A teď nemáme na mysli psychiatrický posudek (i když i ten nepochybně může být „na papíře“), ale všechny možné doklady o našem vzdělání. Na tyhle papíry jsme navíc tak pyšní, že se s nimi nezřídka i fotíme (zapátrejte po fotkách z absolutoria/promoce…). Jednoduše řečeno, bez papírů (dokládajících vzdělání) si dnes člověk prakticky ani neškrtne. Opravdu je ale konkrétně absolvování vysoké školy dokladem inteligence? Jak se to vezme…

Jak ne/jsme chytří?

K měření inteligence se obvykle používá univerzální stupnice IQ (tedy tzv. inteligenční kvocient). V případě těch, kdo absolvovali vysokoškolské vzdělání, je pak uváděno, že jejich IQ se pohybuje průměrně v rozmezí 115-130. Jenže jak prokázala metaanalýza dat z let 1939-2022 provedená týmem psychologa Boba Utlla působícího na Mount Royal University, dnešní (inteligenční) realita je těmto průměrům poměrně vzdálená.

Konkrétně autorský tým uvádí, že IQ vysokoškoláků v průběhu času klesá. Zatímco v roce 1939 tedy dosahovalo IQ vysokoškoláků v průměru k hodnotě 119, v roce 2022 se jednalo o hodnotu 102. A to je jen dva body nad průměrem běžné populace. „Pokles IQ vysokoškoláků je pochopitelným důsledkem zvyšujícího se dosahovaného vzdělání za posledních 80 let,“ komentovali tak vědci svá zjištění s tím, že dnes je absolvování vysoké školy dokonce běžnější než ve 40. letech získání vzdělání středoškolského.

Tipy redakce

Jenže se v této souvislosti nelze ubránit ani dalším závěrům: hodnota vysokoškolského titulu se snižuje, a to (paradoxně) ruku v ruce s tím, jak běžnější je možnost jeho získání (a to ještě můžeme vzpomenout na řadu kauz, kdy si lidé titul de facto zaplatili). Tomu všemu pak nakonec odpovídají i nedávná zjištění, že přijetí na vysokou školu již zdaleka nevyžaduje takovou inteligenci, jako tomu bylo dříve (resp. minimálně takovou inteligenci, jež je posuzována na škále IQ, jelikož „inteligence“ samozřejmě může mít řadu podob).

Zdroj: Giphy

Vyprázdněné tituly?

…zkoušeli jste někdy v poslední době sehnat řemeslníka? Byť tato otázka v kontextu předcházejícího textu může na první pohled vypadat jako „mimózní“ výkřik do tmy, pravdou je, že s problematikou úzce souvisí. Zatímco dříve skutečně nebylo vzdělání (samozřejmě, z mnoha různých důvodů – a často nejen kvůli inteligenci) umožněno všem, dnes jsou tituly rozdávány téměř jako pověstné housky na krámě. Prakticky každý po základní škole míří na tu střední (a i když jde např. o učiliště, především o manuální profese zájem mladých lidí upadá). A vysoká? Ta je – i díky školám, které jsou soukromé – také dostupná téměř každému (i když v této pokřivené rovnici občas hrají roli také peníze). Jednoduše vzato, pyšnit se vysokoškolským titulem již dnes zdaleka nemá takový význam, jako tomu bylo dřív (byť v rovině celoevropské Česko v počtech „otitulovaných“ stále ještě zaostává). A postupně si to začínají uvědomovat i zaměstnavatelé.

<Path> Může otevřenost rodině škodit? „Máma je zvyklá o nás vědět všechno. Popsal jsem jí i první sex a už nechci,“ svěřil se dospělý mužZdroj: Anonymní respondent, redakce

Americký Burning Glass Institute tak nedávno publikoval zprávu, že procento pracovních míst vyžadujících vysokoškolské vzdělání kleslo z 51 % v roce 2017 na 44 % v roce 2021. A podle dat Gallup procento dospělých v USA považujících vysokoškolské vzdělání za „velmi důležité“ klesl za posledních šest let ze 74 % dokonce jen na 41 %.

Není tedy divu, že před „papírem na hlavu“ tak postupně začínají být upřednostňovány prokazatelné schopnosti, životní zkušenosti či schopnost kritického myšlení. Vyřadit z výběrového řízení potenciálně schopného pracovníka jen kvůli tomu, že nedosáhl vysokoškolského vzdělání, stále většímu množství zaměstnavatelů nedává smysl. Možná, že je tedy načase, abychom začali hodnocení získaných akademických titulů přehodnocovat.

Zdroj: josefhoang.cz, legalinsurrection.com, osf.io, bigthink.com, researchgate.net, ceskenoviny.cz, static1.squarespace.com, gallup.com,

Populární
články

E-Shop