Vědci odmítli myšlenku, že žijeme v nové civilizační epoše. Škoda, mohlo to třeba konečně zlevnit onen pověstný chleba
Komentář
Zdroj: Adobe Stock
<Path>

Vědci odmítli myšlenku, že žijeme v nové civilizační epoše. Škoda, mohlo to třeba konečně zlevnit onen pověstný chleba

Vědecká obec nám čas od času nadělí nové ustanovení, které mění zaběhnutá pravidla a pohled na to, jak funguje náš svět. Některá odhalení a poznatky jsou natolik významné pro náš život, že se s tímto novým faktem střetáváme v médiích dlouhé měsíce či roky, jiná, a to je mnohem častější případ, jen tak prolétnou éterem, takže o nich za pár týdnů sotva slyšíme. Byť nemusí být zrovna malého významu. Pro příklad si můžeme uvést realitu od roku 2006, kdy byl Plutu odebrán status planety. Kdo si to dnes uvědomuje a kolik lidí to vlastně ví? Nejzajímavější na tom je, že při každé takové příležitosti zároveň přichází určitá skupiny lidí a ptá se – bude díky tomu levnější chleba? Tuhle otázku si můžeme položit i tentokrát.
Michal Černý Autor
26. 3. 2024

Vědecký život musí být občas hrozně frustrující. Jen si sami představte, že ve svém oboru dosáhnete určitého milníku, na něco objevného přijdete, něco důležitého spolu s ostatními kolegy odhlasujete, možná za do dostanete i nějaké ocenění… jenže pak přijde střet s realitou na ulici. Nikdo vás nepoznává, netřese vám rukou a neděkuje za změnu života.

Na druhé straně, je pravda, že ona většina těchto rozhodnutí nemá úplně každodenní dopad na naše lidské pachtění, a nemusí tomu tak být ani po dalších x generací. Objev „temné hmoty a energie“ je sice fajn, ale podstatný důsledek je spíše ještě větší neznalost toho, jak vesmír vlastně funguje. Díky moc. Kvantová fyzika je ohromně cool, ale těžko se zatím dokážeme přesouvat prostorem pouhým zaměřením pozornosti, jako to umí fotony. Které tedy aspoň podle dosavadních znalostí nemají vědomí, ale to je na úplně jinou debatu. Takže znovu, zase jen o něco více víme, že nevíme prakticky nic.

Vědci s podobnými „zázraky“ přicházejí poměrně pravidelně, s vývojem technologií to dokonce stíhají mnohem častěji. Tento rok se vytasili, po velmi dlouhé akademické debatě, někdo by snad mohl říct i hádce, s odvážnou tezí, že bychom měli konečně rozhodnout, zda ještě pořád žijeme v Holocénu, tedy období po poslední době ledové, trvající necelých 12 000 let, jež tím pádem zahrnuje většinu rozvoje lidské civilizace, od neolitu, přes vznik měst, vynálezy písma, do rozvoje moderních států a technologií, vyznačujícím se hlavně stabilním klimatem, anebo jsme se už přehoupli do nové nestabilní éry, jež by měla být nazvána Antropocén.

Jak to dopadlo jste zřejmě pochopili už z titulku, pojďme si tedy říct nějaké podrobnosti a vrátit se ke „chlebové“ problematice.

Strážci času

Tohle dobrodružství začalo už v roce 2000, kdy dva vědci – Paul Crutzen a Eugene F. Stoermer – přišli s Antropocénem jakožto označením nové epochy, ve které činnosti lidské společnosti, od průmyslové revoluce, přes intenzivní využívání fosilních paliv, změny využití půdy, znečištění až po emise skleníkových plynů, mají tak velký globální dopad na klima, životní prostředí a geologické procesy, že v Holocénu už prakticky nežijeme a nutně potřebuje nový stav.

Myšlenka to byla natolik zajímavá, že se jí okamžitě chytili geologové a jali se sbírat důkazy k podpoře této změny. Jenže i ve vědeckých kruzích existuje „vyšší síla“, jenž má tu moc všechny podobné plány naprosto zhatit.

<Path> Prozkoumejme sex ve vesmíru, volají vědci. Chtějí se připravit na éru kosmické turistiky, která podle nich přijde do deseti letZdroj: dailymail.co.uk, theconversation.com, odysseymagazine.com, menshealth.com

V tomto případě se jedná o Strážce geologické časové stupnice, což zní jako skvělá součást jakékoliv sci-fi povídky, ale není. Ve skutečnosti je to mnohem nudnější. Tito Strážci jsou totiž reálně Mezinárodní komise pro stratigrafii (ICS), která je součástí Mezinárodní unie geologických věd (IUGS). ICS je zodpovědná za standardizaci globální geologické časové stupnice, což zahrnuje definování a pojmenování různých geologických epoch, period, ér a dalších jednotek geologického času. Komise pracuje na základě důkladných geologických výzkumů a shody vědecké komunity, aby zajistila, že geologická časová stupnice je přesná a konzistentně používaná po celém světě.

Tipy redakce

Podle návrhu akademické obce měl Antropocén začínat rokem 1952, čímž by se zohlednil vliv lidstva na změnu planety. Jenže přišli tito Strážci a řekli prosté ne, nic se měnit nebude. Což navrhovatele asi úplně nepotěšilo, neboť na návrhu na vyhlášení nové epochy pracovali necelých patnáct let a u toho došli k poměrně zajímavému závěru, že radioaktivní izotopy, které se rozšířily po celém světě při testech vodíkových bomb, jsou nejlepším ukazatelem proměny planety lidstvem.

To si ale zřejmě nemyslí odpůrci, kteří na druhé straně upozornili na mnohem delší historii vlivu člověka na Zemi, včetně jeho raných zemědělských počinů a průmyslové revoluce začínající v druhé polovině 18. století. IUGS navíc vyjádřila obavy ohledně začlenění nové jednotky do geologické časové stupnice, jejíž rozsah je kratší než délka jednoho lidského života.

Výbuchy atomových bomb tak zřejmě většina nepovažuje za dostatečné kataklyzma, které většinou znamená i výměnu jednotlivých epoch. Sopečné erupce nebo dopad asteroidu jsou asi mnohem epičtější ukazatele. Kdo ví.

Dopad asteroidu a vyhubení většiny suchozemských tvorů, nebo obří sopečné erupce po celém světě, to jsou závažné události pro drastickou proměnu světa. Výbuchy jaderných to bomb to ale nejsou
Foto: Adobe Stock

Nicméně pojem Antropocén se natolik zalíbil, že si ho vědci ponechají. Takže jestli se to samé stalo i vám a na první poslech vám bylo jasné, že na tohle by nikdo neměl zapomenout, mám dobrou zprávu.

Antropocén jako pojem bude i nadále široce používán nejen vědci zabývajícími se Zemí a životním prostředím, ale také společenskými vědci, politiky a ekonomy, stejně jako širokou veřejností. Jako takový zůstane neocenitelným ukazatelem v interakcích mezi člověkem a životním prostředím. Přestože byl návrh rozhodně zamítnut, pracovní skupina pro antropocén vykonala důležitou službu vědecké komunitě tím, že shromáždila široký soubor údajů o dopadech člověka na globální systémy, a tato databáze bude základním referenčním zdrojem i do budoucna,“ říká ve svém prohlášení IUGS.

Řešení finančních potíží

Úplně na konec se vraťme k původní otázce. Může mít tohle, anebo cokoliv podobného vycházející z vědecké komunity směrem k běžným obyvatelům světa, dopad třeba na cenu potravin? Určitě jste sami pochopili, že skutečně ne. Tu ovlivňuje opravdu hodně faktorů, ale změna názvu epochy, ve které žijeme, to bohužel není.

<Path> Lékaři konečně vědecky objasnili záhadu legendárního (a fyzicky nemožného) pohybu Michaela Jacskona v klipu Smooth CriminalZdroj: cnn.com, bbc.co.uk

Nicméně, existuje dost výrazná pravděpodobnost, že by to naopak mohlo pomoct nějaké peníze vydělat, stejně jako tomu bylo pokaždé při nějaké větší podobné globální události. Jako příklad si můžeme uvést rok 2000. Změna milénia, přechod do nového tisíciletí. Ačkoliv to je pouhá změna čísel v kalendáři, která má nanejvýše vliv na to, kdy půjdeme do důchodu, bude-li ještě v budoucnu něco takového existovat, je dobré si povšimnout, kolik lidí na tom dokázalo vydělat. A to skutečně nemluvím o jistě zvýšeném počtu prodaných kalendářů a diářů.

Kolik jen filmů, seriálů, knih a dalších kulturních zážitků vzniklo jen na základě této maličké změny. Kolik esoteriků a náboženských fanatiků toto nové datum označilo za druhý příchod Ježíše, návrat či příchod mimozemšťanů, přechod do nové dimenze, nebo předzvěst brutální apokalypsy. Dokážete spočítat, kolik vystrašených a zmanipulovaných lidí podobným individuím poslalo své peníze? Já tedy ne.

Co tím chci říct, že pokud bychom přijali myšlenku, a následně i oficiální vědecký status, že žijeme v úplně nové éře života na zemi, našlo by se ihned nespočet byznysových využití této skutečnosti. A to v jakémkoliv ohledu, lidé jsou totiž dneska ve vymýšlení kravin docela nápadití.

Osobně si ale myslím, že je to vážně škoda. Dlouho nepřišlo nic skutečně převratného, anebo aspoň to zatím nebylo oficiálně uznáno, co by nás trochu vytrhlo z letargie a donutilo nás se aspoň na chvíli zamyslet, v jak neskutečně zajímavém a naprosto rozdílném světě, oproti předchozím staletím, doopravdy žijeme. Tato informace zapadne jen jako nahodilá vědecká zajímavost, dokud se tohle téma zase nedostane na stůl. A kdo ví, třeba do se do té doby naučíme létat na jiné planety a nám už to bude víceméně jedno.

 

Zdroj: irozhlas.cz

Populární
články

Součástí vzrušení může být i dominantní postavení muže, kderý kompliment „uděluje“
HOT!

„Miliony žen“ mají v posteli úchylku, o které většina mužů ani netuší. Provazy ani důtky k tomu přitom nejsou potřeba

Autor: Martin Lyko
Semeno sice jako mlíčko trochu vypadá, konzumace mléka se na jeho chuti ovšem podepisuje negativně
HOT!

Slané, hořké, nasládlé: Na chuť semene má vliv strava, ale taky nemoci. Experimenty zkušených dokazují, co se na šmaku podepisuje nejvíc

Autor: Martin Lyko
Elektro-sex? Co dříve patřilo drsnějším povahám, je dnes už rozšířenou praktikou, která navzdory mýtům může být i velmi romantická
HOT!

Elektrosex? Co dříve patřilo drsnějším povahám, je dnes už rozšířenou praktikou, která navzdory mýtům může být i velmi romantická

Autor: Irena Piloušková
Věk by neměl být člověku překážkou vůbec v ničem
CESTOVÁNÍ

Na cestování není nikdy pozdě. 94letá seniorka boří svými dobrodružstvími z cest Instagram a zvládá to, o čem my ostatní jen sníme

Autor: Mirka Dobešová
Dlouhodobý pocit osamělosti se řadí ke stejným nebezpečím jako je kouření. Přesto je ještě velmi málo prozkoumaným jevem
TĚLO & MYSL

Cítíte osamělost? Nepropadejte depresi a raději začněte lovit bobříky, nebo se zavřete do tmy

Autor: Michal Černý
Eutanázie – měl by mít člověk absolutní právo ukončit svůj život s asistencí lékařů? Otázka, kterou budeme řešit ještě hodně dlouho
LIDÉ

Je dobrovolná eutanázie řešením problémů, anebo neexistuje hranice, kdy by se měl člověk vzdát?

Autor: Michal Černý
Jak dlouho by měl trvat sex?
HOT!

„A není to málo?“ Víme, jak dlouho by měl trvat „průměrný sex“ a kolikrát jej „průměrně“ mít

Autor: Mirka Dobešová
Misionářská poloha není jen pro heteráky
HOT!

Jak mají gayové sex? Povědomí, které mají heteráci, je přinejlepším zkreslené. Kdo si dovádění mezi muži vyzkoušel, zná rozdíl

Autor: Martin Lyko
Anální sex je často obávanou praktikou, ale při správném přístupu je to příjemné zpestření života
LIDÉ

Bojíte se análního sexu, anebo ho chcete naopak ozvláštnit? Přinášíme pár tipů pro bezpečný a příjemný zážitek

Autor: Michal Černý
Bojují vaše děti se sebevědomím? Trápí se vaši blízcí ideálem krásy? Světová hvězda Pink vzkázala své dceři, že krása má mnoho podob
TĚLO & MYSL

Bojují vaše děti se sebevědomím? Trápí se vaši blízcí ideálem krásy? Světová hvězda Pink vzkázala své dceři, že krása má mnoho podob

Autor: Irena Piloušková

E-Shop