„Nevěděl jsem, jak rodičům říkat věci. Styděl jsem se a bylo mi líto, že je trápím,“ svěřil se mladík, který málem ukončil svůj život
Rozhovor
Zdroj: Adobe Stock
<Path>

„Nevěděl jsem, jak rodičům říkat věci. Styděl jsem se a bylo mi líto, že je trápím,“ svěřil se mladík, který málem ukončil svůj život

„Tím, že jsme spolu mluvili, uvědomil jsem si, že chci, aby aspoň táta o všem věděl. Že se doma nechci schovávat. Bylo to ve mně tak nahromaděné, že jsem v podstatě vydržel jen dva dny a muselo to ven,“ říká student posledního ročníku střední školy, se kterým jsme si už jednou povídali o komunikaci a lásce.
Irena Piloušková Irena Piloušková Autor
15. 3. 2024

Mluvíš v souvislosti s coming outem o tátovi, ale o mamince ne. Ta nic neví?

Na to potřebuju víc času. Mamka je nemocná, má svých starostí dost. Má autoimunitní nemoc a ve stresu je to horší. Nechci jí nějak ublížit.

Myslíš si, že by jí pravda o synovi ublížila? Nic špatného jsi neprovedl…

Myslím to tak, že nechci, aby se teď musela vyrovnávat s nějakou velkou informací. Pokaždé, když se u nás doma něco dělo, mamka to pak odstonala. Bere hodně léků, ale stejně ji bolí klouby, bývá jí špatně. Říkal jsem si, že bude nejlepší jí všechno říct, až když já sám budu se vším srovnaný.

Když jsme u té maminky, nemůžu se nezeptat na kontext tvé šikany v dětství, o které jsme mluvili i v minulém rozhovoru. Jak toto maminka zvládala? Muselo to pro ni být velmi těžké, pokud stres spouští její fyzické potíže.

To taky byl jeden z důvodů, proč jsem tak rád za terapii. Že jsme to neřešili jenom doma a fakt se s tím něco efektivně dělalo. Mamka na tom tehdy nebyla dobře, ale chtěla pomoct hlavně mně. Dodnes je mi to líto, čím si musela kvůli mně projít.

Jsem si jistá, že takto to nevnímala. Za šikanu ty přeci nemůžeš.

Já vím, ale kdyby mě neměla, nemusela by se tím stresovat. Ono je hloupý o tom takhle mluvit, já vím, jak to myslíš. Ale vždycky mě prostě štvalo, že kolem mě pořád něco je. Šikana, ty úzkosti, co vlastně řeším pořád. Ty moje deprese… Možná si naši říkají, že je to se mnou jedno velké kolečko problémů. Já vím, že to tak nemyslí a nikdy mi nic takového neřekli, ale stejně mě to mrzí.

Z toho, cos mi o rodičích řekl, mám dojem, že máte krásné vztahy. Složitým situacím se člověk prostě někdy nevyhne. Když se vrátím k tvému coming outu, myslíš, že maminka by nepřijala tuto informaci v klidu?

Asi přijala, ale ona si vždycky všechno odžívá uvnitř. To mám po ní. A tím, že má tu nemoc, je to ale fakt blbý. Určitě by mě nepřestala mít ráda. Já jen nechci, aby se bála, jak teď můj život bude vypadat nebo jestli zase nespadnu do nějaké hodně velké deprese. Chci, aby, až se to dozví, viděla, že jsem vyrovnaný a šťastný. To myslím, že jí pomůže to zvládnout.

<Path> „Vychoval mě jen tatínek. Že byl gay, jsem pochopil až po jeho smrti, obětoval kvůli mně svůj život,“ shrnuje Jiří rodinnou historiiZdroj: Anonymní respondent/Redakce

Tátovi jsi tedy ale vše řekl. Jak reagoval?

Řekl mi, že to nečekal a zeptal se mě, jestli jsem si jistý. (smích) On táta samozřejmě zná i mou bývalou přítelkyni. Chodili jsme spolu dlouho. Takže chápu, že to vyznívá divně, když jsem ještě nedávno všude chodil s holkou. (smích)

Nevěřil tomu. Řekl mi, že respektuje, ať to mám jakkoli, ale ať si dám čas a proberu to na terapii, než se do něčeho pustím a budu to mít za ultimátní pravdu. To asi dává smysl, protože já jsem vždycky byl hodně nerozhodný. A to nemyslím tak, že si nejsem jistý, jestli jsem gay. Spíš dává smysl, že táta takhle reagoval. Protože je zvyklý, že jsem vždycky věci hodně overthinkoval (příliš nad nimi přemýšlel – pozn. red.) a pak jsem se do toho zamotal a byl jsem nešťastný. Takže chápu, co tím myslel.

A mluvíš o tom na terapii?

Ano, ale ne v kontextu toho, jestli jsem si jistý. Spíš jak to zpracovat, sdělovat, jak si zařídit život, aniž bych se pořád někoho bál. Po té šikaně ve škole mám totiž dlouhodobě pocit, že na mě pořád někdo zírá, že něco dělám špatně, že se mi budou smát… Hodně to formuje moje chování a rozhodnutí, a ne vždycky v můj prospěch. Hodně přemýšlím nad tím, co by řekli ostatní, co si budou myslet, a to není dobře. Ale zatím se mi nedaří to odfiltrovat.

Tipy redakce

S tátou navázala ještě nějaká debata? Nebo u této situace vaše komunikace na toto téma ustala?

Ptal se mě po první terapii od doby, co jsem mu to řekl, jak to šlo. Myslím, že neví, jak se mnou o tomhle mluvit, že je mu trochu trapně. Snaží se, to se mu musí nechat, ale zatím asi neví, jak být přirozený. Je vidět, že hodně volí slova a přemýšlí.

Ve smyslu, že je mu to nepříjemné, nebo že se snaží tě pochopit a zatím neví, jak si v tématu, které, předpokládám, nikdy nerozebíral, poradit?

Řekl bych, že obojí. Můj táta dělá kolaudace. Pracuje s chlapama. Jediná ženská, kterou vídá v práci, je jeho asistentka, které je dvaašedesát. On není úplně zvyklý na emocionální debaty. Pro něj je emocionální debatou, když někde vidí prasklinu ve zdi a musí lidem říct, že to mají udělané blbě. (smích) Je to dobrý táta, fakt ho mám moc rád. Jen není na velké řeči.

Myslíš, že terapie, kterou ti jako puberťákovi domluvili, byla jeho cesta, jak ti pomoci – i právě proto, že to sám neuměl? Nevěděl, jak s tebou mluvit?

Určitě. My s tátou spolu rádi trávíme čas, ale neumíme mluvit o úplně všem. Táta neví jak a já nevím, jak mám začít. Vlastně o sobě víme asi všechno, ale ne proto, že bychom o tom nějak intenzivně mluvili. On prostě jenom není ten typ.

Teď se ale zjevně snaží tu emoční debatu obsáhnout. Minimálně to chápu z toho, co mi říkáš…

Snaží. On se snažil vždycky, ale je to prostě divný. Nechtěl jsem mu ani říkat, jak se cítím, když jsem se chtěl kdysi zabít. Já vím, že to takhle zní jako jednoduchá věta, když už to mám uzavřené, ale tehdy mi bylo fakt špatně a nevěděl jsem, jak rodičům říkat věci, které jsem říkal na terapii. Terapeutka ví, jak s vámi mluvit, jak to otevřít, jak se v tom pohrabat, aniž by vás úplně dodělala. U rodičů má člověk pocit, že se stydí – minimálně já to tak měl. Styděl jsem se a bylo mi líto, že je trápím. Není to úplně jednoduché.

Dá se ale říci, že tvůj coming out jednomu z rodičů dopadl dobře?

Rozhodně. Je to trochu divný, ale ne natolik, abych řekl, že je mi doma nějak nepříjemně. Je mi hrozně líto každého, kdo to doma nemá takové. Kdo to doma říct prostě nemůže nebo zůstal kvůli coming outu sám. To si neumím představit a chci vzkázat, že na vás všechny myslím!

Zdroj: Anonymní respondent, LUI.cz, redakce

Populární
články

Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Helena Valtrová se do vedení hotelu Emblem dostala nezvykle klikatou cestou. Vystudovala práva na prestižní univerzitě ve Velké Británii, několik let působila na ministerstvu životního prostředí, kde měla na starosti evropské dotace. Její život ale postupně nasměroval do hotelnictví – a dnes je už téměř patnáct let ředitelkou nezávislého butikového hotelu v centru Prahy. Emblem pomáhala otevírat v roce 2013 a od té doby stojí za jeho vizí i každodenním chodem. Její přístup je postavený na důvěře, empatii, osobním kontaktu a důrazu na detail. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak těžké je skloubit vedení rodinné značky s mateřstvím, i o tom, proč luxus už dávno není o pozlátku, ale o lidech.
LIDÉ

„Luxus už není jen o posteli a mramoru. Host chce zážitek,“ říká Helena Valtrová, která řídí jeden z nejstylovějších hotelů v Praze

Autor: Šimon Hauser
Pornhub každoročně zveřejňuje přehled Pride Insights s daty o sledovanosti queer obsahu.
TRENDY

Kdo vládne gay filmům pro dospělé? Pornhub zveřejnil nejpopulárnější hvězdy roku 2025

Autor: Šimon Hauser
Jack Twist (Jake Gyllenhaal) a Ennis Del Mar (Heath Ledger) v jedné z klíčových scén filmu Brokeback Mountain (2005). Příběh o lásce dvou mužů, která vzniká na izolované pastvině ve Wyomingu, se stal symbolem queer reprezentace na filmovém plátně a změnil způsob, jakým Hollywood vypráví o intimitě, touze a vnitřním zápasu.
KULTURA

Nejslavnější gay romance všech dob znovu v kinech. Zkrocená hora zůstává jedním z největších příběhů queer kinematografie

Autor: Šimon Hauser
Politika podle něj není jen o sloganech, ale o konkrétních opatřeních. „Na rozdíl od jiných stran nabízíme řešení, která opravdu reagují na to, co mladou generaci trápí,“ říká.
LIDÉ

„V patnácti jsem chodil na plesy a politika šla mimo mě. Dnes vedu Mladé Pirátstvo a kandiduju do sněmovny,“ říká Kristián Sušer, trojka jihočeské kandidátky za Piráty

Autor: Šimon Hauser
Monika Pločová ví, jak vypadá závislost zevnitř. Dnes pomáhá lidem najít cestu zpátky k sobě i k životu bez útěků.
LIDÉ

„Při léčbě závislostí je klíčové, aby terapeut uměl odložit vlastní ego,“ říká žena, která závislost poznala na vlastní kůži a dnes lidem pomáhá skrze jedinečný léčebný program

Autor: Šimon Hauser
Polyamorní vztah může tvořit více než dvě osoby. Pro mnohé jde o naplněný partnerský model, nikoli o krátkodobé experimentování.
LIDÉ

„Polyamorie není o sexu s kýmkoli. Je to upřímnější než většina vztahů, které jsem zažil,“ říká muž, který má dvě partnerky

Autor: Šimon Hauser
Víra a identita se nemusí vylučovat – místo v lavici je pro každého.
LIVING

Co Bible opravdu říká o homosexualitě? Méně, než by si homofobové přáli

Autor: Šimon Hauser
Rodičovství zůstává pro mnohé naplněním života. Pro jiné ale není tou správnou cestou – a to je v pořádku.
TRENDY

„Když vidím, kam se svět řítí, připadá mi nefér přivádět na něj další bytost.“ Stále více lidí se rozhoduje pro život bez dětí i kvůli klimatické úzkosti

Autor: Šimon Hauser
Tomáš Rajchl ve své denní rutině nezačíná meetingy, ale meditací. „Vstávám v pět, cvičím, držím půsty. Ta struktura mi dává klid i energii tvořit.“
LIDÉ

„Každé pondělí nejím. A večer už většinou nezvedám telefon.“ Tomáš Rajchl o vnitřní hygieně a balancu mezi světem a sebou

Autor: Šimon Hauser

E-Shop