Nejen Turingův počítač, ale i další LGBT+ vynálezy denně používáte a díky queer objevům žijete. Těchto 7 LGBT+ vědců změnilo svět
1. Francis Bacon – empirismus
Sir Francis Bacon (1561–1626) byl anglický filozof, který položil základy prakticky všem moderním objevům a vynálezům, bez kterých si dnešní svět neumíme představit. Je totiž otcem empirismu. Filozofického přístupu, že správná věda se musí opírat pouze o induktivní myšlení a pečlivé pozorování jevů samotných. Jeho přístup hlásal, že věda musí být skeptická a metodická. Je to právě tento přístup, který se stal paradigmatem toho, co dnes považujeme za vědu, a umožnil, aby došlo k dalším objevům.
I když byl ženatý, někteří historici věří, že Bacon byl gay. V dobových spisech a dopisech jeho kolegů, známých či spolupracovníků se objevují informace o tom, že měl zájem o muže a o tom, že si užíval jejich společnosti také v posteli.
2. Florence Nightingale – statistika a infografika
Za své působení jako zdravotní sestra během krymské války, kdy v noci dohlížela na zraněné vojáky, si Florence Nightingale (1820–1910) vysloužila přezdívku „dáma s lampou“. Méně se už ale ví, že kromě zdravotnické pomoci se věnovala také statistice a zkoumání toho, jak takto získaná vědecká data zprostředkovat veřejnosti, která číslům a tabulkám nerozumí. Jako jedna z prvních přišla s konceptem infografiky – obrazového znázornění vědeckých informací, ze kterého je na první pohled všechno jasné. Některé z jejích grafů i dnes vypadají, jako byste je vygenerovali v Excelu, byla to ale právě Nightingale, kdo prosazoval jejich používání pro komunikaci vědeckých poznatků.
Byla první ženou zvolenou do Královské statistické společnosti a stala se také první ženou, která dostala od britské vlády Řád za zásluhy. Obecně se věří, že kvůli svým náboženským přesvědčením žila cudný život, podle jejích vlastních textů ale někteří věří, že byla lesba.
Infografika od Florence NightingaleFoto: Wikimedia Commons / Florence Nightingale / se svolením
3. Alan Turing – moderní počítač
„Jsme všude v historii, stačí se podívat, kdo objevil gravitaci, kdo moderní počítač,“ zpívá známá česká drag queen v jedné ze svých písniček. Za druhý jmenovaný vynález je zodpovědný britský matematik, počítačový vědec, logik a kryptoanalytik Alan Turing (1912–1954). Byl jedním z vedoucích pracovníků, kteří sestavili stroj pro dešifrování zpráv vytvořených nacistickým kódovacím zařízením Enigma. Jeho vynález přispěl ke konci druhé světové války. Možnostem moderního života ovšem dopomohl také tzv. Turingův přístroj, jeden z prvních víceúčelových počítačů. Je také autorem automatického počítačového enginu, což byl jeden z prvních počítačů, který uměl pracovat s uloženými programy. Je považován za otce teoretické počítačové vědy a umělé inteligence.
V roce 1952 byl odsouzen za „hrubou nemravnost“ poté, co se přiznal k homosexuálnímu vztahu s jiným mužem. V té době to byl zločin. Kvůli tomu nesměl dále pracovat pro vládní organizace a výměnou za to, že nebyl zavřen do vězení, musel podstoupit chemickou kastraci injekcemi, po které zůstal impotentní. V roce 1954 byl nalezen mrtvý, otrávený kyanidem. Předpokládá se, že se zabil sám.
4. Lynn Conway – počítačová architektura
Pracovala pro MIT, IBM, Xerox PARC i DARPA a když byla řeč o Alanu Turingovi, musí zaznít také její jméno. Lynn Conway (nar. 1938) také nesmírně pomohla vývoji počítačů. Vynalezla totiž tzv. zobecnělé dynamické zpracování instrukcí, mechanismus, který se používá při vykonávání instrukcí mimo pořadí. Pro zvýšení výkonu ho používá většina moderních počítačových procesorů. Navrhla také architekturu některých převratných čipů a nástroje pro jejich navrhování.
Conway trpěla genderovou dysforií, mužské pohlaví, které jí bylo přisouzeno při narození, totiž neodpovídalo jejímu genderu. V roce 1957 musela opustit MIT, protože tamní klima jí neumožnilo podstoupit tranzici, v roce 1968 ji propustila i IBM, když oznámila, že chce tranzici podstoupit. Nakonec ji podstoupila v roce 1968.
5. Rachel Carson – ekologické dopady lidské činnosti
Rachel Carson (1907–1964) byla ekoložka, mořská bioložka a spisovatelka. Nejvíce ji proslavila kniha Tiché jaro (Silent Spring) z roku 1962, v níž důkladně prozkoumala a popsala škody, které lidé působí životnímu prostředí i sobě samým nevybíravým používáním pesticidů, např. DDT. Základní myšlenkou knihy je obraz jara bez ptačího zpěvu – výsledek nadužívání pesticidů, kterými hospodářské společnosti vyhubí „škodlivý“ hmyz, ovšem také zničí potravní řetězec a i další druhy, např. ptáci, začnou vymírat. Proto pesticidy označovala za obecné biocidy – i když cílí na jednu složku, ničí celou přírodu. Carson se stala katalyzátorem ekologického hnutí, které vedlo ke vzniku americké Agentury pro ochranu životního prostředí.
Série dopisů mezi Carson a její přítelkyní Dorothy Freeman, zveřejněná po její smrti, vyvolala spekulace, že byly zamilované. Hluboká láska je z dopisů zřejmá, ale její přesná podoba není jasná, protože Carson zřejmě některé dopisy těsně před smrtí spálila. Někteří tvrdí, že skutečnost, že měla pocit, že je musí zničit, svědčí o milostném vztahu v konzervativní společnosti.
6. George Taylor – vibrátor
Umíte si představit, jak by svět vypadal bez vibrátoru? Paradoxně bychom nejspíš všichni byli ještě mnohem víc „vyklepaní“ než teď. Sexuální frustrací a stresem, který bychom tím působili svému okolí. Naštěstí v roce 1869 přišel doktor George Taylor s parním zařízením, které pomocí vibrací ulevovalo bolesti svalů. I když by nám dnes jeho přístroj přišel jako mučící nástroj z viktoriánsky laděného hororu, tehdejší uživatelé rychle přišli na to, že masírovat si s ním nemusí jenom bolavá záda. I když k silikonovým kamarádům dnešní doby bylo potřeba ještě nějakých 150 let vývoje, byl to právě Taylor, kdo jim položil základy.
7. Sara Josephine Baker – preventivní medicína
„Najednou mě napadlo, že způsob, jak zabránit tomu, aby lidé umírali na nemoci, je zabránit tomu, aby onemocněli. Zdraví lidé neumírají. Zní to jako naprosto banální poznámka, ale v té době to byla překvapivá myšlenka. Preventivní medicína se tehdy ještě sotva zrodila a neměla žádné prosazení v práci pro veřejné zdravotnictví,“ to jsou slova Sary Josephine Baker, americké lékařky, která se zaměřovala na novorozeneckou úmrtnost a prevenci chorob. Mimo jiné pomohla chytit „Tyfovou Mary“, která nakazila více než 50 lidí, a také vynalezla jednu z prvních náhražek mateřského mléka, která umožnila ženám jít do práce a mít peníze na to, aby mohly žít a starat se o své děti.
Baker strávila život ve společnosti Idy Alexy Ross Wylie, „na ženy orientované ženy“, jak o sobě sama prohlašovala.
