12 věcí, které byste nikdy neměli říkat gayům

1. Kdo je u vás chlap?

To jako fakt? Opravdu jste se právě zeptali, kdo z gay páru je muž a kdo žena? Nikdo není žena, jsou to dva muži, to je pointa toho celého. A rozhodně není potřeba pokoušet se na takový vztah našroubovat genderově stereotypní schéma heterosexuálního vztahu. Gayové si své vztahy budují a formují podle sebe, nikdo nemusí být „jakože žena“. Co by to vůbec mělo být?

2. Kdo je mamka a kdo taťka?

Skoro stejná otázka, jako je ta předchozí, jenže v praxi ještě o něco horší. O co většinou lidem jde, je totiž zjistit, kdo je „mamka“ *mrk mrk mrk* a kdo „taťka“ *mrk mrk mrk*. Jinými slovy kdo v sexu dělá co, respektive jakou preferuje sexuální roli. Kdo je ten nahoře a kdo dole. Kdo je pasivní a kdo aktivní. Kdo ho tam strká komu. Zeptat se na takovou otázku je absolutně nevhodné. Stejně, jako kdyby se někdo heterosexuálního páru zeptali, co rádi dělají v posteli.

3. Radek je taky gay. Znáte se?

Nebo ještě horší: „A Radka ze Slaného znáš? On je taky gay.“ Ne, neznám. Opravdu se všichni gayové neznají navzájem. Sice mají někteří z nás tendenci tvořit bohaté sítě kontaktů, nebo se setkávat s velkou spoustou mužů, ale to fakt neznamená, že znají všechny. Nebo že by je znali jménem.

Více v Galerii

Zdroje: Adobe Stock

4. Radek je taky gay. Hrozně byste se k tobě hodil!

Moc děkujeme za snahu, ale opravdu nás nemusíte seznamovat. Navíc předpoklad, že tak jistojistě víte, kdo by se k nám hodil, je trochu děsivý. Víte vůbec, jestli o to stojíme? Nebo jestli o to stojí Radek? Nebo jestli to, že je gay, je veřejná informace? Dohazovací pokusy mají povoleno dělat jenom nejlepší kamarádi. A i ti to mnohdy netrefí.

5. Já miluju gaye!

Chápeme, že to má být pozitivní reakce, ale zkuste si představit, že vám někdo řekne „Já miluju heteráky!“. Je to objektivizující a trochu dehonestující. Jako by gayové byly předmět, doplněk nebo nějaká hračka. Nebo jako by všichni byli stejní. Jedinou výjimkou, kdy má smysl tohle říct, je, když jste taky gay. Nebo bisexuální. Pak to s tím milováním může být i pravda. Jinak je to generalizující výrok, kterým uděláte spíš dojem povrchnosti než dojem podpory.

6. Gayové mi nevadí, ale nechápu, proč na sebe musí pořád tolik upozorňovat.

Pokud vám vadí, že se gayové hlásí o svá práva, odmítají diskriminaci, teplé postavy vystupují ve filmech a seriálech, známé osobnosti se veřejně hlásí ke své homosexuální orientaci nebo že je jednou za rok v některých městech LGBT+ tematický festival, pak vám gayové vlastně vadí.

Jinými slovy totiž přežijete informaci o tom, že existují, ale vlastně je nechcete vidět. Nebo ne? Přesně tak to ale zní.

Mimochodem, to, že na sebe upozorňujeme, je často jenom dojem ostatních lidí, kteří na pozadí heteronormativní společnosti vnímají všechno teplé jako upozorňování.

7. Proč musí být všichni hezcí chlapi teplí?!

Jestli to má být myšleno jako kompliment, že jsme hezcí, tak asi děkujeme, ale šlo by to říct i mnohem líp. Nějak bez toho, abyste z homosexuality dělali problém. Navíc nemáte pravdu. Úplně stejně bychom totiž i my gayové mohli říct, že všichni hezcí chlapi jsou hetero. Vzhledem k tomu, že heterosexuálních lidí je víc, bychom navíc byli statisticky asi pravdě i blíž. Je ale samozřejmě otázkou, co je hezký chlap, že ano…

8. To je škoda.

Ne, ne, ne, ne, ne. Stejné, jako předchozí případ, ale ještě horší. Škoda je, že vám nedochází, jak moc jsou taková slova zraňující.

9. Jak víš, že jsi gay, když jsi nikdy neměl sex s holkou?

A jak vy víte, že jste hetero, když jste neměli sex se stejným pohlavím? Zeptat se na tuhle věc je absurdní a navíc taky pěkně nevhodné. Zpochybňujete tím totiž inteligenci dotyčného, nehledě na to, že si pletete sexuální orientaci a sexuální chování. Nemusíme mít s někým sex, abychom věděli, jestli ho s ním mít chceme, nebo ne. Když uvidíte člověka, který vás vůbec sexuálně nepřitahuje, taky tento svůj vjem nezpochybňujete úvahami o tom, že přece nemůžete vědět, jestli vás náhodou nevzrušuje, když jste s ním zatím nespali.

Anebo vás zajímá, jestli jsme někdy měli něco se ženou? Tak do toho vám nic není.

10. To se nebojíš, že umřeš na HIV?

Tahle otázka je příšerná, slyšel jsem ale i o horším případu, kdy se dotyčného v reakci na jeho coming out zeptali, jestli mu nevadí, že umře na HIV. Taková otázka ukazuje hned na dvě věci: Absolutní ignorantství a neempatii dotyčné osoby a na absolutní nevzdělanost dotyčné osoby. HIV totiž neznamená smrt, ale jednu tabletu denně a normálně prožitý život jako u lidí, kteří HIV pozitivní nejsou. Jestli to nevíte, měli byste si přečíst o tom, jak se v současné době HIV léčí.

A taky byste si měli uvědomit, že HIV není exkluzivně gay záležitostí. Jste hetero a měli jste někdy nechráněný pohlavní styk? A to se nebojíte že umřete na HIV?

11. Líbím se ti?

Jestli se na tohle zeptáte, buďte připravení, slyšet „ne“. Nebo „ano“. Případně ještě nějakou pikantní specifikaci k tomu. Raději se na to ale vůbec neptejte, protože tím nejen poukazujete na svou úsměvnou sebestřednost, ale také stavíte dotyčného do situace, která mu vůbec nemusí být příjemná. Jak má reagovat, aby vás neurazil, aby to nebylo přes čáru, nebo abyste se už dál hloupě nevyptávali?

12. Bolí to?

Tak to zkuste. Lepší odpověď na to opravdu neexistuje. Snad jen, že ano. Odpovídat na tak nevhodnou otázku opravdu bolí.