„Jsem malý, nemám svaly a je mi 30, na gay seznamce jsem odepsaný,“ tvrdí Adam. „Ideální muž-gay je tam spíš jen muž, ne gay,“ dodává
Adame, v prvé řadě mě zajímá, jak se obvykle seznamuješ a jak často používáš seznamovací aplikace…
Seznamování je pro mě docela těžké. Vlastně bych řekl, že to tak má spousta kluků, jako jsem já, myslím gayů. Když jde o seznámení mezi mužem a ženou, člověku celá řada otázek a potenciálních problémů totiž předem odpadá. V prvé řadě ale nemusí řešit, zda ten, koho chce oslovit, nemá náhodou jiný sexuální zájem. Přece jen, heterosexuálních lidí je prostě většina. Takže i když ho ten, nebo ta může odmítnout třeba proto, že už někoho má, nebo že má jiný vkus na protějšky, pořád bych řekl, že to není takový trapas, jako když já oslovím kluka, co se mi líbí, a on zrudne a začne koktat, že není gay. A to je ještě ten lepší případ. Taky bych mohl dostat po hubě… (smích)
Takže by se dalo říct, že dnes často zatracované gay seznamky jsou pro tebe de facto „bezpečný prostor“?
Jak se to vezme. Určitě je pravda, že tam jsou kluci, kteří mají zájem o kluky. O jejich orientaci přímo nemluvím, protože se tam dá najít řada takových, kteří mají i ženy, se kterými žijí, ale hledají povyražení. (smích) Rozhodně ale odpadá ta nejistota. Grindr používám, jasně, vždyť ho používá kdekdo. Ale že by mi to pomohlo při hledání vztahu? To rozhodně ne. Naopak můžu říct, že byla doba, kdy mě zrovna Grindr hodně deptal a začal jsem kvůli tomu i dost řešit, jak vypadám.
Tak abychom měli jasno – máš okolo metru sedmdesát, hnědé vlasy, zelené oči, postavu štíhlou. V čem je problém?
Jsem docela malej, mám ošklivej nos a hlavně nejsem žádný kulturista! (smích) A taky jsi nezmínila to hlavní, co je na Grindru předmět zájmu především. Penis. (smích) Jeho fotku sice nesdílím, což ale neznamená, že bych ten svůj neustále nesrovnával s penisy ostatních. Protože o co vlastně na Grindru jde? No, především o sex. Hledání vztahu jsem tam už vzdal. Všechno se tam totiž točí jen kolem vzhledu, preferencí v posteli a číselných údajů. A průšvih je, že je tam nastavený nějaký očekávaný nebo přímo žádoucí standard. A když ho člověk nenaplní, je v podstatě odepsaný.
Jaký „žádoucí standard“ máš na mysli?
Já bych to asi shrnul jako nějakou základní mantru o tom, jak vypadá žádoucí muž – gay. A ten by vlastně neměl být ani tak moc gay jako spíš muž. Na každém kroku člověk naráží na sdělení, kdo nehledá zženštilý a prostě moc gay kluky, stejně jako je velký tabu věk a kila navíc. Takže nejžádanější jsou samozřejmě mladí kluci, kteří mají vysportovanou postavu a měří minimálně metr osmdesát. Já budu mít letos třicet, takže žádné terno, svaly taky nemám – a s tou výškou, no, ani to není žádná hitparáda. Takže to je docela depresivní. Navíc hodně lidí na Grindru si nebere vůbec servítky…
Osobně ti někdo napsal, že jsi moc malý? Starý? Nebo nějak jinak „nevyhovující“?
Stalo se mi to naštěstí jen dvakrát za celou dobu, co Grindr užívám, a to je tak deset let. Ale rozhodně na to nezapomenu. Jednou byla problémem ta výška a pak jsem se dozvěděl, že vypadám jako bottom, i když jsem top, což mě vlastně odpálilo do té pasivní role. Nad tím by se dalo asi mávnout rukou, ale dotklo se mě to. Nějakou dobu jsem dokonce sám na sobě zkoumal, jestli se teda nechovám nějak žensky. Ptal jsem se na to i známých a ti jen kroutili hlavou. Ale co vím od dalších přátel, tak problém může být na Grindru skutečně kdeco. Třeba příliš chlupatá záda! Mně taky pár kluků napsalo, že až začnu cvičit, mám dát vědět – jinak že je nezajímám. To pak fakt člověk o sobě začne pochybovat a říká si, že asi není vážně dost dobrý.
Takové pochybnosti ale můžou „slabší jedince“ celkem rozhodit, ne?
Nevím, jestli jsem ten slabší jedinec, ale v době, kdy jsem měl sám problémy s tím, jak vypadám – a že s výškou prostě nic dělat nejde – jsem byl i párkrát u psychologa. Takže si dokážu představit, že třeba mladší kluci, kteří takový náraz nečekají, můžou být z toho, co se na Grindru děje, docela v háji.
A co ti psycholog poradil?
Vlastně jsme nakonec řešili spíš vztahové vzorce a tak. Já nejsem ten typ, co by měl nějaké vyložené problémy s tím, jaké je moje tělo.
Jak do vztahových vzorců zapadlo používání Grindru? (smích)
Já jsem dost stydlivej, no. A vybírám si v reálném životě většinou nedostupný chlapy. Teda, oni možná dostupní jsou, ale mě brzdí sebevědomí, prostě si nevěřím. Takže je pravda, že v tomhle je užívání Grindru docela rozporuplné. Sice mi to seznámení ulehčí, ale zas tam hrozí to ponížení a vlastně neustálé přehodnocování vzhledu.
Na začátku jsi říkal, že hledání vztahu jsi na Grindru už vzdal. Proč ho tedy používáš, když sám víš, že to není úplně ideální prostor?
Jo, je to převážně o sexu. Jenže v člověku to stejně hlodá. Já těch šancí na seznámení moc nemám, do klubů zrovna nechodím, navíc nejsem z Prahy, kde jsou ty možnosti jiné. Takže tam někde v koutku duše si říkám: co kdyby? Je to vlastně možná o tom adrenalinu a vzrušení, když se mi podaří s někým spojit a domlouváme si schůzku, že by to třeba mohl být ON. (smích) Možná je to naivní, ale víš, co se říká o naději. Tak snad neumřu sám dřív než ona... (smích)
