„Muži nejsou oběťmi sexuálního násilí. Mezi LGBT lidmi k sexuálnímu násilí nedochází.“ Seznamte se s největšími mýty o znásilnění
Jak se na znásilnění dívá český právní řád?
Tím, jak (re)definovat znásilnění, se aktuální zabývá i česká vláda. Výklad „znásilnění“ je totiž v rámci české legislativy poměrně vágní a nezřídka i orgány činné v trestním řízení mají v této souvislosti značné pochybnosti. Přece jen nahlížet na znásilnění jako na akt, kdy je někdo násilím, nebo pod jeho pohrůžkou donucen k sexu (příp. je ze strany pachatele využita „bezbrannost“), může být skutečně problematické. Proč? Protože řada obětí následně argumentuje tím, že sex explicitně odmítaly, ovšem jejich výhrady nebyly vzaty v potaz. Přitom považovat za znásilnění jakýkoliv akt, na němž se „účastníci“ nedomluví (a sex tedy není tzv. konsensuální), se zase některým jeví jako příliš přísné.
Ministerstvo spravedlnosti tak nyní usiluje o to, aby pro klasifikaci sexu jako znásilnění bylo možné užít na jedné straně odpor oběti a na straně druhé také jasně nevyslovený souhlas. Krok kupředu by to jistě mohl být. Přesto to však neznamená, že by z mysli lidí jako mávnutím kouzelného proutku zmizely všechny mylné představy, které o znásilnění mají…
Pachatel znásilnění? Nějaký cizí „úchylák“…
Stačí si zapnout televizi a na člověka se valí vraždy i znásilnění jako na běžícím pásu. Bohužel v drtivé většině kriminálek (a čest výjimkám, např. seriálu Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti, který je dnes již naprosto kultovním a přispěl obecně k navýšení povědomí populace o možných podobách sexuálních zločinů) však znásilnění páchají náhodní násilníci, psychopati apod., s nimiž oběť nemá žádnou vazbu. Smutným paradoxem ale je, že v běžném životě jsou věci úplně jinak – a skutečně náhodná znásilnění jsou ve srovnání se znásilněními spáchanými osobami, které oběti znají, velmi raritní.
„Je nezbytné uvědomit si, že pachatelé znásilnění jsou často se svými oběťmi v běžném kontaktu. K sexuálnímu zneužívání může docházet v různých kontextech – v rodině, na pracovišti, mezi přáteli,“ popsala tak sexuoložka Rhiannon John. Dle jejích slov je navíc nezbytné mít na mysli, že sexuální zneužití nutně nemusí zahrnout jen otevřené násilí. „K mnoha incidentům dochází, když je oběť nezpůsobilá se sexem vyjádřit souhlas např. kvůli alkoholu, drogám, nebo jednoduše proto, že spí,“ dodává.
Pachatel: muž – oběť: žena
Tahle rovnice je všeobecně známá, pojí se k ní však řada souvisejících kontroverzí. Totiž, vnímat znásilnění jako akt, který páchají výhradně muži na ženách, je přece jen problematické. A to navzdory faktu, že z hlediska statistického by takové stanovisko mělo jistou oporou. „I když je pravda, že mnoho dat ukazuje, že cis ženy zažívají vyšší míru zneužívání než cis muži, neznamená to, že by to byl úplný pohled na věc,“ vysvětluje tak aktivistka a sexuální pedagožka Nora Langknecht. Jak také dodává, sexuální násilí není striktně genderované – a pokud je o něm v těchto intencích uvažováno, vlastně je tak těm, kdo se dané univerzální představě vymykají, ztíženo uvědomění si své situace a hledání pomoci.
V praktické rovině tak mohou mít tedy muži, kteří sexuální napadení zažili, problém vůbec pochopit, co se jim stalo – a raději pak o všem ze strachu z nepochopení ze strany okolí pomlčí. A kolik že jich je? Dle zahraničních dat se přibližně 14 % ze všech oficiálně nahlášených znásilnění týká mužů nebo chlapců. Každé šesté znásilnění je pak spáchané na chlapcích a každé pětadvacáté na mužích.
Sexuální násilí mezi LGBT lidmi neexistuje
Prizmatem stereotypů by bylo možné tvrdit, že sexuální násilí mezi gay/les lidmi není tak závažné jako mezi heterosexuály. Ostatně – jak by se třeba žena na ženě mohla vůbec nějakého zneužití dopustit? A gayové? Vždyť jsou to přece muži, kteří se (bez ohledu na orientaci) dokáží ubránit. Představy jsou to sice „hezké“, ale od reality značně vzdálené. V případě zaměření se přímo na partnerské sexuální násilí, tak to dokonce v případě gay/les vztahů není ani méně časté než násilí mezi heterosexuálními páry. Ovšem zatímco mezi lesbami je četnost případů srovnatelná s případy mezi hetero ženami, gayové a bisexuální muži jsou sexuálnímu násilí vystaveni až dvakrát častěji ve srovnání s muži heterosexuálními.