„Nejhorší je představa, že se to dostane na internet,“ říká muž, který vložil svou důvěru do lásky. Nyní má strach z následků
Dohodli jsme se, že tvé křestní jméno upravíme na „Marka“. Tedy Marku, řekl jsi mi, žes vždycky byl „hodný kluk“. A to ti často ublížilo. Cítíš, že se něco v tvé duši po všech těch patáliích mění? Získáváš hroší kůži?
Snažím se, ale myslím, že zatím moc ne. Vždycky si říkám, že už to bude lepší. Že příště už si to tak nebudu brát, že už mám zkušenost a vím, jak se věcem vyvarovat. Ale nakonec to dopadne pokaždé stejně – nejvíc si věci nesu v sobě. Hodně si je odžívám vevnitř. Nejsem moc emotivní navenek, ale uvnitř je pro mě těžké některé věci schroustat. Pak mě to v noci budí, nemůžu jíst, všechno mě mrzí a štve…
Aktuálně se tak taky cítíš?
Jsem hodně vystresovaný, ano. Myslím, že mám i úzkosti, i když mi je nikdo nikdy nediagnostikoval. Mám na to apku, snažím se se sebou pracovat, ale zatím mi to moc nejde. Lékům se snažím vyhýbat, i když mi hodně lidí říkalo, abych si došel pro antidepresiva. Chci to zvládnout sám, ale je to těžké. Když ráno vstáváte s tím, že je vám těžko, už dopoledne jste unavení, přes den nemáte na nic sílu, večer padnete do postele, ale neusnete, protože se vám hlavou honí všechno možné…
To zní, jako že jsi hodně vyčerpaný, pokud máš problémy se spánkem…
Jsem. Taky mi hodně kolísá váha. Buď nemůžu jíst vůbec, nebo mám pořád na něco chuť a cpu se, aniž bych měl radost z toho, co jím.
To mě mrzí. Jaká je aktuální příčina tohohle strádání?
Je to v tom, že se bojím, co se stane. Prostě jsem někomu věřil, že bude v mém životě už napořád, ale není. Neozývá se mi.
Rozchod?
Nejen to. Něco jsme spolu sdíleli, co se bojím, že unikne ven.
I rozchody jako takové jsou náročné. Natož, pokud máš z něčeho strach. Chceš mi říct, o co jde? Nebo se přidržíme obecné roviny? Nechci tě dostávat do situace, kdy se budeš cítit nucen mi odpovědět…
Já ti to řeknu rád, protože tobě fakt věřím, že nikomu neřekneš, kdo jsem…
A jsme zase u té důvěry… Nicméně máš pravdu, že ochrana respondenta je u mě velmi vysoko, takže nemusíš mít strach. (Rozhovor byl předem respondentem autorizován ještě jednou i v psané podobě – pozn. red.)
To je fakt. Já se asi nikdy nepoučím. (smích)
Co se tedy stalo?
Já jsem asi gay. Myslím si to. Jako líbí se mi i holky, ale s klukama je to jiné. Koukám po nich víc, ale stydím se. Je těžké popsat, jak to mám a cítím. Nerad to zatím moc řeším a nemluvím o tom ani doma, protože nevím, jak to pojmout. Nemám ještě moc zkušeností. Vlastně jsem ve vztahu byl jenom dvakrát – jednou s teď už kamarádkou. Tam to ale nebylo nějak divoké nebo tak. Nic jsme spolu ani moc neměli. Byli jsme hodně mladí. No a pak s tím, o kom tu mluvíme.
To byl muž?
Ano.
Ublížil ti?
Fyzicky ne. Souhlasil jsem. Ale zpětně si to vyčítám.
Mluvíme tady o intimitě?
Hlavně o tom, že on se u toho chtěl natáčet. Přísahal mi, že je to jenom pro nás. Že na to jednou budeme koukat, až budeme staří a budeme si říkat, jak jsme byli mladí a šťastní a ve formě a tak…
Souhlasil jsi tedy s natáčením při sexu, rozumím tomu správně? Včetně toho, že je vidět i tvá tvář?
Je vidět všechno. Točilo se to na dvě kamery, celkem zdálky – z obou stran. Takže je tam fakt všechno.
Bojíš se, že se to dostane ven?
Ano. My se totiž už nevídáme, on mě úplně odřízl a já vlastně ani nevím proč. Bylo to úplně zničehonic. Byli jsme v pohodě, jeli jsme i na hory lyžovat. Pak jsme se vrátili a on se přestal ozývat. Párkrát mi jenom napsal, že teď nemá čas a že se ozve a od té doby nic.
Není možné, že je vážně jen zaměstnaný? Jak je to dlouho?
Dva měsíce.
Dva měsíce jste se neviděli nebo si ani nevolali?
Obojí. Napsal mi od té doby jen těch pár zpráv, že nestíhá. A teď už mi neodpovídá vůbec. Zvonil jsem i u něj doma, ale neotevřel mi. Zkoušel jsem to několikrát a buď nebyl nikdy doma, nebo to udělal schválně, já nevím.
Objevily se nějaké náznaky toho, že by to video někomu pustil?
On mi pustil nějaká videa s jinými kluky. Tehdy proto, abych se uvolnil. Říkal, že mi tím prokazuje důvěru, že mi ukazuje něco hodně intimního. Teď mě to užírá, protože si říkám, komu asi pustí to moje.
Jaká je nejhorší varianta?
Internet. Nejhorší je představa, že se to dostane na internet a uvidí to třeba naši nebo kamarádi nebo i prostě lidi, co jenom znám a nebavím se s nima.
Zkoušel jsi navrhnout alespoň smazání videa?
Psal jsem mu to několikrát, ale vůbec mi na tohle neodpovídá. Jsem z toho hrozně vystrašený.
Vyhrožoval ti, že video někomu ukáže?
To ne. Ale po tom, co mi slíbil, že spolu budeme žít a pak se přestal ozývat, mám problém mu věřit, že to nikomu neukáže, protože to mi taky slíbil. A jeho sliby nic neznamenají, když je to lhář a neumí se mi ani podívat do očí a rozejít se se mnou… To mě štve nejvíc. Že já jsem k němu byl stoprocentně otevřenej a on mi ani neřekne, že třeba má někoho jiného nebo že mu na mně něco vadilo. Mohli jsme to vyřešit. Nevím. Hodně mě to bolí a štve.
Vím, žes něco chtěl vzkázat čtenářům…
Ano. Aby tohle nikdy s nikým nedělali. Možná tak s manželem, ale ani tam není jistota, že se nerozvedete a nestane se vám to, co mně. Nevěřte v tomhle fakt nikomu. Nestojí to za to.
