Homosexualita jako následek traumatu? Rodina dospělého gaye nepřijala coming out. Důvody hledají v tom, co se mu stalo jako dítěti
Rozhovor
Zdroj: Adobe Stock
<Path>

Homosexualita jako následek traumatu? Rodina dospělého gaye nepřijala coming out. Důvody hledají v tom, co se mu stalo jako dítěti

Máte za sebou coming out, případně znáte někoho, kdo jím prošel? A jaká zkušenost to byla? Muž, se kterým jsme si popovídali, své rodině oznámil, že je gay, už před téměř rokem. Přesto prý stále není pochopen. Problém ovšem prý není v nějakém odsouzení, ale v popření a hledání skrytých „příčin“, které – pokud budou v jeho hlavě odstraněny – by potenciálně mohly situaci zvrátit.
Irena Piloušková Irena Piloušková Autor
31. 3. 2023

Musím říct, že jsem se pousmála, když jsme si poprvé psali. Máte poměrně barvitý smysl pro vtipný psaný text, a přitom to, jak jste mi popsal svou zkušenost s coming outem, jistě muselo být zraňující. Rád obracíte věci, které vás trápí, v žert?

Já se nerad trápím. Neotáčím to, abych nějak mátl lidi. Já sám se tomu chci radši zasmát, i když je to třeba pro někoho moc brzy nebo moc citlivé téma. Nechci věci tolik prožívat, protože to nemá žádný smysl. Nezměním to, co dělají nebo říkají ostatní, tak se snažím měnit svoje reakce na takové věci. Dřív jsem byl hodně citlivý, všechno jsem si bral. Ale dlouhodobě na tom pracuji, protože nechci chodit spát i vstávat s úzkostí. Snažím se kontrolovat svoje reakce a uvědomovat si, že záleží jenom na mně, co si z které situace vezmu.

To zní velmi osvíceně. K tomu jste došel sám, nebo u nějakého odborníka?

Máte pravdu, že dlouhodobě chodím na terapii – asi je to vidět, že? (smích) Hodně jsem řešil právě svoje úzkosti a nejlépe se mi to povedlo překonávat právě takhle.

Řešil jste úzkostné stavy i kolem coming outu?

Spíš kolem jeho přípravy. Když jsem na to myslel a hodně jsem se zabýval tím, jak to asi dopadne, to bylo nejhorší období. Pak už to bylo lepší, i když to nedopadlo úplně ideálně. Nejhorší je asi ta nejistota.

Ony úzkosti vám začaly kdy? Děje se to už od dětství, nebo to přišlo s pubertou či dospělostí?

Já si ze svého dětství moc nepamatuju. Každý se mě vždycky ptá, jaké bylo to nebo tamto a já nevím. Když mi bylo pět, dostal jsem se do dětského domova. Co bylo předtím, to prostě z většiny vytěsňuji. Pamatuji si jen hrubé obrysy několika událostí – třeba si vzpomínám, jak jsem jednou seděl ve školce a byl jsem tam sám s učitelkou. Nejspíš si mě tehdy rodiče vyzvedli posledního, to si nevzpomínám, ale vím, že jsem si hrál s domečkem pro panenky a stavěl jsem v něm zábrany z kostek. Ty vidím naprosto přesně, ale proč jsem byl ve školce jen s učitelkou? To si pouze domýšlím.

Rozumím. Jelikož mluvíte o rodině a coming outu, mohli bychom si prosím jen ujasnit, o kterou rodinu jde? Biologickou, nebo snad nějakou adoptivní?

Obojí. Moje teta se vrátila ze zahraničí, aby se o mě mohla starat, když se to všechno stalo, a tak jsem vyrůstal s biologickou tetou. Ale je to pro mě vlastně máma a říkám jí „mami“.

Ve zprávě jste se mi otevřel v tom smyslu, že váš coming out doprovázela diskuze o traumatech. Nechci otázku položit příliš jasně, protože si nejsem jistá, jestli jsem si něco nedomyslela nesprávně. Nicméně pochopila jsem to tak, že vaše maminka (tedy biologická teta) má za to, že jste gay z důvodu prožitého traumatu… Jak to myslela?

Odteď kdykoli řeknu „mamka“, myslím tím tetu – tedy ženu, co mě vychovala. Mamka právě nesnáší tu osobu, co mě porodila. Nemluvily spolu už v době, kdy jsem se narodil. Byly tam velké rodinné rozepře a když mamka odjela do zahraničí za manželem, tak už skončily kontakty úplně. Hlavně po tom, co umřela i babička.

No, abych to zkrátil. Mamka si myslí, že moje biologická matka mě protáhla tak těžkým dětstvím, že to na mě má následky.

<Path> Nejhorší coming out? Říct pravdu prarodičům! „Babička s dědou mají pro mou orientaci opravdu zvláštní vysvětlení,“ svěřil se mužZdroj: Anonymní respondent, redakce

A má pravdu?

V něčem ano. Chodím na ty terapie. Úzkosti – abych vám konečně odpověděl –, mám už odmalička, ale až v dospělosti jsem si je pojmenoval. Tím, že jsem rané dětství vytěsnil, je jasné, že něco ve mně asi zbylo. Můj terapeut říkal, že děti si pamatují dlouhodobě věci třeba od tří let. Ne teda úplně perfektně, ale nějaké vzpomínky přeci jen mají. Já jich mám opravdu málo a většina je z míst mimo domov nebo biologické rodiče. Něco málo si pamatuju z dětského domova – z nějakého důvodu hlavně to, že tam měli fakt moc dobrou krupicovou kaši. (smích) Ale nejvíc vzpomínek na dětství mám až od doby, co si mě k sobě vzala mamka s tátou.

Proč si maminka myslí, že vás vaše biologická matka dostala do situace, že by vám to dokonce převrátilo sexuální orientaci, když to řeknu opravdu hodně nešikovně?

My se o těch věcech moc nebavíme, ale faktem je, že jsem viděl různé věci, podle toho, co mi mamka naznačila. Moje biologická matka byla závislá na drogách. Prodávala z domova fakt všechno, až skončila na ulici. A prodávala i sebe. Nejspíš jsem něco viděl, já nevím. Mamka mi něco naznačila, v jakých podmínkách jsem žil, ale já opravdu moc nevím.

Tipy redakce

Myslí si, že to, že jste možná svou biologickou matku viděl pod vlivem drog nebo v situacích, kdy prodávala své tělo, vás změnilo? Celkem logicky by to poznamenalo každé dítě, ale spíš by mě jako první napadly jiné následky než změna sexuální orientace… Nicméně nejsem psychiatr ani psycholog, mohu se jen domnívat…

Já si upřímně nemyslím, že mi trauma tohle způsobilo. Jasně, jsem si vědom toho, že něco v hlavě „máklé“ asi mám, když trpím úzkostmi, které řeším prakticky celý život. Ale nad sexem se ženou nepřemýšlím jako nad něčím, co by mi vyvolávalo nějakou traumatickou reakci nebo šílený odpor. Spíš mě to jenom nebere. A ať se v mé první rodině stalo cokoli, nebylo to tak, že by mě nějak bili nebo hůř. Spíš jsem tak nějak asi byl páté kolo u vozu.

Mamince jste to vysvětlil?

Snažil jsem se, ale nedá si říct. Cokoli se mi kdy v životě nedařilo, ať už to bylo přestat plakat, protože mě neměli rádi kluci na hřišti, anebo když jsem napoprvé nedal maturitu, vždycky si mamka povzdechla nad tím, že mi to způsobila moje biologická matka a jaký jsem chudák, že to na mě má následky.

Nemyslí to špatně. Naopak mě možná někdy až moc omlouvala, vždycky za mě orodovala u učitelů, nikdy na mě nebyla moc přísná, protože mě nechtěla rozhodit. Ale ve finále mi přijde, že to celé víc ublížilo jí než mně. Protože to ona se k tomu neustále vrací. Ale co já vím, že ano. Někdy člověk vidí na svých blízkých víc, než na sobě vidí oni sami. Každopádně i když jsem ochoten přiznat, že má mamka pravdu téměř vždycky, v tomhle si myslím, že se mílí. Mně se prostě jen obyčejně líbí kluci. A doufám, že to někdy přijme.

Zdroj: Anonymní respondent, redakce

Populární
články

Menstruace, těhotenství nebo porod nejsou u trans mužů popřením biologie. Pokud mají zachované reprodukční orgány, mohou prožívat i tělesné zkušenosti, které si společnost dlouho spojovala výhradně se ženami.
LIDÉ

Může muž odnosit dítě? Příběhy trans mužů ukazují, že rodičovství je složitější než kolonka v dokladech

Autor: Šimon Hauser
Sexuální sebevědomí nestojí na výkonu ani výdrži. Důležitější než dokonalost bývá otevřená komunikace, důvěra a schopnost hledat řešení.
TĚLO & MYSL

Předčasná ejakulace není žádná ostuda. Největší mýty i fakta, která mohou zvednout sexuální sebevědomí každému muži

Autor: Šimon Hauser
Ve vztahu se sériovým monogamistou může intenzita zpočátku připomínat velkou lásku. Časem se ale může změnit v tlak, nejistotu a emocionální vyčerpání.
LIDÉ

Miluje naplno, ale nikdy dlouho. Kdo je sériový monogamista a proč vztah s ním nemusí být žádná výhra?

Autor: Šimon Hauser
V konverzační komedii Smiley není nouze o vtipné interaktivní momenty – stačí v plném sále nažhavit Grindr
KULTURA

Nejvtipnější zrcadlo Grindru a gay komunity, jaké kdy uvidíte. Seznamková komedie Smiley dává naději, že pravá láska zvítězí nad „hrdostí“ a ghostingem

Autor: Veronika Košťálková
Sexualita a touha nemizí automaticky s věkem. Pro mnoho mužů se intimita ve stáří spíše proměňuje, než aby končila.
HOT!

Myslíte si, že sex ve stáří končí? Gayové-senioři mohou být inspirací pro všechny, kdo se bojí stárnutí a ztráty intimity

Autor: Šimon Hauser
Debata kolem letošní maturity z angličtiny ukázala, jak silné emoce dokáže v části české společnosti stále vyvolat samotná existence queer lidí ve veřejném prostoru.
AKTUALITY

Gay v maturitním testu z angličtiny pobouřil Jiřího Čunka. Z jedné poslechové úlohy udělal symbol „vymírání“ Česka

Autor: Šimon Hauser
Debata o genderové identitě ukazuje, jak zásadní roli hraje interpretace vědeckých poznatků.
AKTUALITY

„Většina trans dětí z toho vyroste“? Nový výzkum zpochybňuje argument používaný při omezování péče pro trans nezletilé

Autor: Šimon Hauser
Krása není přesná rovnice. Někdy nás zaujme symetrická tvář, jindy drobná nedokonalost, výraz nebo charisma, které nejde snadno popsat.
LIDÉ

Není krásný jako model, ale stejně z něj nemůžete spustit oči. Co podle vědy dělá člověka opravdu sexy?

Autor: Šimon Hauser
David Fiedler, spoluzakladatel organizace Nevyhasni, otevřeně mluví o vlastní zkušenosti s vyhořením i o tom, proč by prevence duševního zdraví neměla přijít až ve chvíli, kdy člověk narazí na své limity.
LIDÉ

„Hodnota člověka se neodvíjí od toho, kolik toho stihne,“ říká zakladatel Nevyhasni David Fiedler. Jak poznat, že se řítíme k vyhoření?

Autor: Šimon Hauser
Prostředí gay group akcí bývá pro část lidí symbolem svobody a experimentování, zároveň ale otevírá otázky bezpečnosti, drog i osobních hranic.
LIDÉ

„Když začne přicházet únava, jednoduše si vezmeš další drogu.“ Muž otevřeně popisuje realitu gay orgií a chemsexu

Autor: Šimon Hauser

E-Shop