Plnovous není důkazem mužnosti, ale airbagem při pěstním souboji, zjistili vědci. Za svůj objev získali parodickou Nobelovu cenu
Zapomněla příroda na vousy?
V průběhu vývoje člověka z pravěkého lovce mamutů do moderního obyvatele kanceláří, kde tráví většinu dnů vsedě, ztratilo lidské tělo většinu ochlupení. Jednoduše proto, že přestalo být potřeba. Změnilo se podnebí, změnila se lidská činnost a člověk si začal vyrábět vlastní oblečení. Porost nám přetrvává na hlavě, jíž tělo ztrácí nejvíc tepla, zůstalo nám obočí a řasy, které chrání oči před vniknutím nežádoucích částeček, stejnou funkci má ochlupení v klíně. Chlupy v podpaží mají zamezit tření kůže, ale evidentně tam už moc potřeba nejsou, protože si je holíme a je nám bez nich fajn.
Záhadou vždy bylo, proč eliminací neprošly vousy, které rostou obvykle jen mužům v takovém rozsahu, že pokryjí celé tváře, bradu a prostor pod nosem (dámský knírek nad horním rtem, s nímž bojuje nejedna žena, teď ponechme stranou). Proč vousy mužům nezmizely stejně třeba jako ochlupení čela?
Vousy prý znamenají mužnost
Zavedené vysvětlení existence vousů souvisí s tím, že mužům začínají růst v období puberty, kdy se jim zvedá hladina testosteronu. Vousy jsou tak brány jako důkaz, že mužský jedinec je dostatečně mužný, a tedy přichází s nabídkou kvalitního sexu, zplození zdravého potomstva a vůbec celkového životního úspěchu. První holení je i v naší kultuře symbolickým rituálem a vyhlížení prvních vousů bývá komickým prvkem v mnoha filmech o chlapeckém dospívání.
Ne všem mužům ovšem vousy rostou. Přestože to přináší spíš praktické výhody (a někteří muži se v dnešní době dokonce vousů navždy dobrovolně zbavují laserovou epilací), holé skráně a „tři chlupy pod nosem“ místo pořádného kníru byly vždy terčem posměchu. Muž s hladkou „ženskou“ tváří prostě nebyl dostatečně mužný, a to vždycky byl a je v naší společnosti prohřešek.
Nová teorie: plnovous má mechanickou funkci
Odborníkům z oblasti přírodních věd ovšem dojmologie založená na módních trendech a společenských stereotypech nestačila. Výzkumný tým z Utah University v USA ve složení David Carrier, Steven Naleway a Ethan Beseris vloni publikoval výsledky svého výzkumu, který se na funkci vousů na mužské tváři podíval z úplně jiného úhlu pohledu. Profesor biologie David Carrier se totiž zaměřuje na zkoumání způsobů, jimiž biomechanika ovlivnila vývoj obratlovců.
Tříčlenný autorský tým vyšel z faktu, že člověk je jediným primátem, který bojuje pomocí úderů pěstmi. Má totiž oproti ostatním primátům několik unikátních rysů, které z něj dělají kvalitního boxera – jeho výhodami jsou pevný stoj na patách, proporce obličejových kostí, schopnost stisknout ruku do pěsti a síla (mužské) paže. A plnovous tu není od toho, aby protivníka zastrašil mužností svého nositele, ale aby při pěstním souboji poskytl ochranu zranitelným částem obličeje. Zkrátka vousy fungují jako airbag.
Dolní čelist potřebuje ochranu
Jak vědci hypotézu s airbagem ověřili? Ve výzkumném týmu nosí dlouhé vousy pouze jeho vedoucí David Carrier a rozhodně se nenechal kolegy otloukat. Vědci vzali materiál podobný struktuře kosti a potáhli ho kozí kůží se srstí, která simulovala mužský vous. Nechali na něj dopadnout různě silné rány a zjistili, že „vousatá“ kůže pohltila o 37 % víc energie než hladká kůže a taky vydržela o 16 % déle, než ji rána roztrhla.
„Vousy pokrývají dolní čelist, která je při boji hlavním terčem úderů. Pokud se vám zlomí, bez ortopedické operace jste v háji. Když jste takovou zlomeninu utrpěli před pěti tisíci lety, byli jste v ohrožení života,“ vysvětlil vedoucí výzkumu David Carrier.
Takový objev nemohl zůstat bez ocenění
Tým Davida Carriera byl letos oceněn Ig Nobelovou cenou, která je parodií na skutečnou Nobelovu cenu. Je pojmenována po fiktivním bratrovi Alfreda Nobela, Ignácovi. Vítěze vyhlašuje humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu) a vybírá je komise, v níž zasedají laureáti skutečné Nobelovy ceny. Získat Ig Nobelovku ale není žádná potupa. Tato cena oslavuje vědu, která lidi nejdřív rozesměje, ale pak je přinutí zamyslet se.
Utahská univerzita je na ocenění patřičně hrdá. „Tato cena je obvykle udělována otázkám, které jsou ‚out-of-box‘, a ty jsou důležitou součástí vědy,“ zdůraznil David Carrier. „Je pro mě ctí být laureátem Ig Nobelovy ceny. Jsem komisi vděčný za to, že projevila uznání méně tradičním oblastem vědy a poskytla naší práci širší platformu, kde se s ní ostatní mohou seznámit. Radikální otázky testují hranice našeho oboru a považuji za důležité, že se jim dostává pozornosti,“ uvedl Ethan Beseris, který se výzkumu účastnil v rámci své bakalářské práce.
Ig Nobelova cena je vyhlašována od roku 1991. Vloni ji získali vynálezci způsobu diagnózy misofonie – konkrétně případu, kdy nesnášíte zvuky, které vydávají druzí lidé při kousání jídla. Oceněn byl také výzkum změn tvaru žížaly při vystavení vibracím vysoké frekvence. Ale ocenění si vědci jistě zaslouží i za to, že na svoji práci dokázali sehnat peníze a přesvědčit své nadřízené, že se takovému výzkumu mohou věnovat.
