Gay rodiče bojují o svoje děti. Dva tátové kvůli českým zákonům přicházejí o své děti vstupem na české území
2016: I registrovaný gay nebo lesba si smí osvojit dítě
Došlo k tomu spíš omylem. Zákon o registrovaném partnerství zakazoval osvojit si dítě člověku žijícímu v registrovaném partnerství. Přitom pokud by se neregistroval, možnost osvojení by jako svobodný měl. Takové pravidlo bylo diskriminační a Ústavní soud to v červnu 2016, přesně v den výročí Stonewallských nepokojů, uznal. Bylo to poprvé v historii, kdy se Ústavní soud zabýval zákonem o registrovaném partnerství a soužitím osob stejného pohlaví.
Výrok soudu duhové rodiny potěšil, nicméně gayové a lesby si na něj museli počkat celých deset let – registrované partnerství je v Česku zavedeno od roku 2006. Celých deset let si museli vybírat jednu ze dvou cest: buď spolu uzavřít úředně rozeznaný svazek, nebo zůstat svobodní a ponechat si tak možnost, aby si jeden z páru osvojil dítě, které pak budou vychovávat spolu.
Partneři, kteří vyhráli soud, dnes žijí v Nizozemsku
Těmi, kdo cestu dalším prošlapali, byli Petr Laně-Rous a Jan Rous. V květnu 2017 si Petr jako první registrovaný člověk v Česku vzal do péče tehdy jedenáctiměsíčního Vojtu. Na podávání žádosti o dítě a pak neustálé kontroly z úřadů partneři rozhodně nevzpomínají rádi. Příznačné je, že dnes rodina žije v Nizozemsku, kam se přestěhovala kvůli práci. Oba otcové si pochvalují přístup tamní společnosti, která neřeší, jaké má kdo rodiče.
Připomeňme, že v roce 2016 se jednalo pouze o možnost osvojení dítěte jedincem žijícím v registrovaném partnerství. Osvojit si dítě jako pár gayové a lesby nesmějí dodnes. Tím pádem u nás žije zhruba tisícovka dětí, které mají v rodném listě jen jednoho rodiče, případně v kolonce „otec“ jméno někoho jiného než toho, kdo s nimi doma žije a vychovává je.
2017: Nejlepší zájem dítěte je důležitější než veřejný pořádek
Velkou radost vzbudilo přelomové rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2017, který uznal rodičovství osob stejného pohlaví vzniklé v USA a jejich dítěti do českého rodného listu zapsal oba otce. Čech Jiří Ambrož a jeho dánský manžel Rasmus Dixen Ambrož žijí trvale v Kalifornii. A s rodinou v Česku udržují živé kontakty. Náhradní matka jim porodila dvě děti, pro které jsou v USA oba dva úředně otci. Český zákon říká, že dítě narozené českému občanovi nebo jím osvojené se také stává českým občanem, a proto Jiří Ambrož požádal o zápis dětí do české matriky a vydání českého rodného listu.
Nejvyšší soud souhlasil s udělením občanství a vydáním rodného listu, ale chtěl do něj zapsat pouze jednoho z otců. Odůvodnil to tím, že mít dva otce v rodném listě by odporovalo českému veřejnému pořádku. Ovšem Ústavní soud rozhodl, že nejlepší zájem dítěte je v tomto případě víc než veřejný pořádek.
Děti od českých náhradních matek zůstávají v šedé zóně
Protože Ústavní soud měl rozhodnout, zda záměr Nejvyššího soudu zapsat do rodného listu jen jednoho z otců je, nebo není protiústavní, sešel se tříčlenný senát složený ze soudců Tomáše Lichovníka, Davida Uhlíře a Kateřiny Šimáčkové, která mu předsedala. Především soudkyně Šimáčková je velkou zastánkyní postupů, které v první řadě hájí zájmy dětí.
Jejich výrok se ovšem týkal pouze dané kauzy, tedy rodičovství vzniklého v zahraničí. Nevztahoval se na náhradní mateřství (surogaci) v České republice, která se u nás sice také děje, ale není zákonem upravena. Pár toužící po dítěti a náhradní matka si u nás prostě musejí navzájem věřit a doufat, že ani jeden v průběhu procesu nezmění postoj. Český stát dodnes nedává právní jistoty takto narozeným dětem, ať už přišly do duhových rodin nebo do manželství muže a ženy, kteří tak vyřešili problém se zplozením potomka.
2021: Zákon se nemění, osvojovat děti smí jen manželé
Také rodina Čecha a jeho manžela z Trinidad a Tobago žije trvale v USA a do Čech občas přijíždí za rodinou. Manželé si v New Jersey osvojili dvě děti s americkým občanstvím (to znamená, že děti se ani jednomu z nich nenarodili, ale získali je do péče formou adopce). A také chtěli využít nároku dětí osvojených českým občanem na české občanství.
Pro osvojení ovšem platí jiná pravidla než při uznávání rodičovství. Český soud osvojení ze zahraničí uzná pouze za několika podmínek. Jednou z nich je, že osvojení musí dovolovat české právo hmotné – a to říká, že společně mohou osvojovat pouze manželé. Jimi dva lidé stejného pohlaví na území České republiky stále ještě být nemohou. Krajský soud proto požádal Ústavní soud, aby tuto podmínku souladu s českým právem hmotným vyškrtl. To Ústavní soud odmítl.
Osvojením dětí v zahraničí si nepomůžete
V tomto případě se rozhodovalo o zrušení části právního předpisu, takže se sešlo celé plénum patnácti ústavních soudců. S výjimkou tří byli všichni ostatní proti. Mezi těmi, kdo chtěl i zájmy osvojených dětí nadřadit veřejnému pořádku byla opět Kateřina Šimáčková. Nicméně Ústavní soud dal jasně najevo, že v osvojování dětí nadále platí výhradní přednost pro manželské páry a že české zákony nelze obejít pomocí zahraniční právní úpravy.
Kdyby Ústavní soud souhlasil s vypuštěním podmínky, otevřel by tak cestu dalším stejnopohlavním párům žijícím v zahraničí k uznání jejich rodičovství v České republice. Ne automaticky, ale za předpokladu, že by to nebylo proti veřejnému pořádku.
Co dětem přináší české občanství
Proč čeští gayové žijící ve svobodnějších zemích, kde mají plná práva, usilují o to, aby jejich rodinu uznala i Česká republika? Má to řadu praktických důvodů. „Když děti nemají české státní občanství, při návštěvě ČR se na ně budou vztahovat právní předpisy o pobytu cizinců. Bezvízový styk platí pouze na 90 dnů, jinak budou při návštěvě prarodičů potřebovat víza. Navíc s českým občanstvím budou účastny veřejného zdravotního pojištění, které za děti platí stát. Jako cizinci si musí pořídit komerční zdravotní pojištění. A neopomeňme ani případ, kdy by některý z otců zemřel. Pokud stát neuzná mezi nimi a dětmi právní vztah, děti nebudou v případě zákonné dědické posloupnosti dědit v první třídě dědiců a nebude se jednat o dědice neopominutelné,“ vysvětluje advokát Petr Kalla, který všechny zmíněné rodiny u soudů zastupoval.
V případě otců, jimž Ústavní soud odmítl uznat osvojení, se jedná ještě o podstatnější důsledky. Na území ČR nemají ke svým dětem žádný vztah, překročením českých hranic jejich rodina přestává existovat a malí Američané se zde budou pohybovat de facto bezprizorně. V případě zranění dítěte otcové nebudou mít právo na informace o jejich zdravotním stavu nebo právo rozhodovat, jaké zákroky má jejich dítě podstoupit. Na to upozornili i tři ústavní soudci, kteří s rozhodnutím Ústavního soudu nesouhlasili. Podle nich je neuznání rodinné vazby mezi otci a dětmi porušením práva nezletilých na ochranu jejich rodiny.
Další kauzy na obzoru
Tím duhové rodiny před Ústavním soudem zdaleka nekončí. Naopak můžeme očekávat, že o nich ústavní soudci a soudkyně uslyší stále častěji. V současnosti se Ústavní soud zabývá částí občanského zákoníku, která gayům a lesbám znemožňuje přisvojit si děti svých registrovaných partnerů, s nimiž žijí ve společné rodině. Z toho důvodu zde máme biologické rodiče duhových dětí a pak sociální rodiče, kteří k těmto dětem úředně nemají žádný vztah.
Advokát Petr Kalla dodává, že ne všechny duhové rodiny musejí k soudu. Například Češkám, které si s partnerkami pořizují děti prostřednictvím umělého oplodnění v Británii, naše matriky bez námitek zapisují do rodného listu obě matky. Vyskytl se ovšem případ páru Češky s Britkou, kde dítě porodila Britka – matrika tomuto dítěti odmítla český rodný list s oběma zapsanými matkami vydat. Ty se ovšem ve svém úsilí nevzdávají a případ se může dostat až k soudu.
