Fitness trenér David Pártl: „Jsem spíše konzervativní, proto upřednostňuji tradiční vnímání mužských a ženských rolí“
Co tě ze všeho nejdřív napadne, když se řekne maskulinita?
První, co mě napadá, jsou svaly. Ale když se nad tím zamyslím trochu hlouběji, jde především o vnitřní nastavení člověka.
Jak bys tedy v rámci maskulinity a vnitřního nastavení popsal sám sebe?
Sám sebe nevnímám jako alfa samce či dřevorubce, chápejte drsného chlapáka, ale zároveň se necítím ani zženštile. Rád pracuji na budování svých svalů, ale třeba také pečuji o svou pokožku a zajímám se o módu, což mnozí lidé mohou řadit spíše mezi zájmy žen.
A co ta vnitřní stránka?
V žádném případě nejsem hrubián. Jsem naopak dost empatický a snažím se dodržovat zásady slušného chování a jakéhosi tradičního gentlemanství. Cítím se prostě jako běžný kluk.
Co si mohu představit pod pojmem běžný kluk?
Ačkoliv jsem gay, na první pohled by to na mně lidé nepoznali. Vyhýbám se různým excentrickým projevům a situacím, které by mohly působit žensky. Tím nemyslím, že to v sobě potlačuji, mám to tak přirozeně. Jsem ale kluk, který se zajímá o to, co nosí, stará se o své tělo ve smyslu cvičení a budování svalů a pečuje o zdraví své pokožky. Když si to tak uvědomím, třeba na obličej používám docela hodně produktů. (smích)
Patří podle tebe péče o pokožku k „běžnému klukovi“?
Je důležité si uvědomit, že pokožka je náš největší orgán, o který je potřeba se také starat. Proč by se o tento orgán měly zajímat pouze ženy? To nedává smysl. Každý by měl svou pokožku čistit, hydratovat a vyživovat.
Když už jsme u té pokožky, nosíš také make-up?
Nenosím. Dle mého názoru by šminky měly zůstat pouze ženám. Stejně jako podpatky a zažitá ženská gesta. Nemám rád, když například gayové působí přehnaně žensky. I gay kluk by měl stále zůstat klukem.
Proč?
Jsem spíše konzervativně nastavený. I proto si myslím, že by ženy měly být ženami a muži by měli zůstat muži. Což rozhodně neznamená, že bych někoho odsuzoval. Každý ať si dělá, co se mu zlíbí a co je mu po chuti.
Měli to tak i tví rodiče? Vychovávali tě striktně jako muže?
Ze všeho nejdřív musím mé rodiče pochválit za to, jak mě vychovali. Jsem jim za to moc vděčný. Co se týče samotné výchovy, byl jsem samozřejmě vychováván jako kluk, ale mé chování trochu ovlivnilo to, že jsem byl profesionálním tanečníkem a pohyboval jsem se vesměs v ryze ženském kolektivu. A i když by tanec pro mnoho rodičů mohl znamenat spíše sport pro ženy, naši se toho nezalekli a podpořili mě. Nicméně i v tanci mě stále podporovali jako kluka. Nebrali mě jako holčičku.
Tanci se dnes už tolik nevěnuješ, ale působíš jako fitness trenér… Právě ve fitku se často objevují zastánci tradiční role muže ve společnosti. Přicházíš s nimi do kontaktu?
Ve fitku, kde trénuji, takoví lidé spíše nejsou. Jsme lifestylové fitko, ne klasická „činkárna“. Ale občas si chodím zacvičit někam jinam, kde tito alfa samci jsou a budí ve mně respekt. Kvůli tomu s nimi raději moc nepřicházím do kontaktu. (smích) Ale určitě bych nerad tvrdil, že jsou zlí či homofobní. Je trochu škoda, že v nás tyto hory svalů budí předsudky, že by nás mohly nějakým způsobem ohrozit. Ale funguje to tak i v přírodě, kde si větší a silnější jedinec doslova podmaní jedince menší a slabší.
Řekl bys, že je tradiční pojetí maskulinity toxické?
Použiji zažitou frázi „všeho moc škodí“. Přílišná ženskost, ale i obrovský nátlak na to, aby muži byli přehnaně macho či alfa samci, dle mého není úplně v pořádku. Nejlepší je zlatý střed. Nebýt příliš hrubý, nebát se projevit emoce a být empatický, starat se o svůj zevnějšek, ale stále se spíše držet tradičního pojetí muže, jak v chování, tak i v tom, jak vypadá.
