Monika Nižníková: „Jako barmanka jsem jen poslouchala hloupé narážky. Práce s tělesně a mentálně postiženými mě naplňuje“
Rozhovor
Zdroj: Archiv Monika Nižníková
<Path>

Monika Nižníková: „Jako barmanka jsem jen poslouchala hloupé narážky. Práce s tělesně a mentálně postiženými mě naplňuje“

Monika Nižníková dříve pracovala jako barmanka v nočních barech, v životě si prožila pár nehezkých chvil, ale nakonec se rozhodla, že svůj život změní a bude pomáhat ostatním. Nyní pracuje jako pracovnice v sociálních službách (PSS) v domově pro osoby se zdravotním a mentálním postižením v Karviné. Co ji na tuto cestu přivedlo a jak taková drobná žena, kterou Monika je, může takto náročnou práci zvládnout?
Jan Witek Witek Jan Witek Witek Autor
1. 10. 2020

Můžeš popsat, co tvá pozice pracovnice v sociálních službách/pečovatelky konkrétně obnáší?

Mým úkolem je práce s tělesně a mentálně postiženými lidmi, které se snažíme zařadit do společnosti a běžného života. Snažíme se rozvíjet jejich schopnosti, dovednosti a zvyšovat jejich soběstačnost. Proto je podporujeme v navazování zdravých mezilidských vztahů. Naším cílem zároveň je, aby lidé s postižením prožívali běžné životní situace, jako je například příprava jídla, praní prádla, úklid, nákupy, cestování, koníčky, zábava apod.

Jak ses k této práci dostala?

Celý život mě bavila práce s lidmi, proto jsem se rozhodla, že si udělám sanitárský a ošetřovatelský kurz a taktéž kurz pracovníka v sociálních službách. Pak se naskytla nabídka pracovat v jednom karvinském zařízení, tak jsem neváhala a chopila se příležitosti. Z počátku jsem měla obavy, jak tuto práci zvládnu, ale už po několika dnech jsem věděla, že to je to, co chci dělat, co má význam a co mě naplňuje.

Není podobná práce pro drobnou ženu, jakou jsi ty, náročná?

Určitě ano, ale i když jsem drobná a malá, dokážu si poradit. Někdy nastanou situace, kdy potřebuji pomocnou ruku, protože práce dokáže být fyzicky náročná, ale naštěstí mám vedle sebe vždy usměvavé a ochotné kolegyně. Táhneme za jeden provaz, jinak by to nešlo.

A co psychika? I v tomto směru to musí být velmi těžké…

Mnoho lidí si myslí, že je tato práce jednoduchá, ale opak je pravdou. Mnohdy zažíváme velký psychický tlak, se kterým se musíme umět vyrovnat a nedat na sobě nic znát, abychom v celé skupině klientů zajistili vždy milou, laskavou a vlídnou náladu.

Ačkoliv je to náročná práce, hovoříš o ni neustále s úsměvem. Naplňuje tě to?

Když jdu ráno do práce, už se těším na ty usměvavé tvářičky, které září štěstím, jen když mě uvidí ve dveřích. Večer, když odcházím, vždy si uvědomím, že dělám něco, co má smysl a co mě vnitřně opravdu naplňuje.

<Path> „Děsila mě homofobie, tak jsem odkládal coming out. Nejvíc jsem se bál fotbalistů. Jejich reakce mě dostala,“ svěřil se čtenářZdroj: Lukáš, redakce

Tuto profesi vykonáváš teprve nějakou dobu, dříve jsi totiž dlouho pracovala jako barmanka… Co se stalo, že jsi najednou udělala takovou razantní změnu?

Práce barmanky byla velmi náročná. Mnohdy jsem dělala i 24hodinové směny. Jednoho dne jsem si uvědomila, že je třeba změnit život a dělat něco, co mě bude opravdu bavit. Nechtěla už jsem dále poslouchat opilecké kecy štamgastů a dívat se na zničené životy gamblerů, kteří nekonečné hodiny zírají na obrazovky automatů a utratí v nich i poslední peníze, které mají na jídlo či na nájem.

Možná trochu troufalá otázka, ale mají tyto práce něco společného?

Myslím si, že se tato dvě povolání absolutně nedají srovnat. V baru jsem slýchávala jen připitomělé narážky a zažívala agresi opilců a hráčů, kdežto v současné práci vidím jen spokojené a usměvavé tvářičky mých klientů. Jedinou spojitostí může být to, že jsou to obě velmi náročné práce.

V životě sis prošla různými nehezkými věcmi. Je i tohle důvod, proč chceš pomáhat druhým?

Je pravda, že jsem to v mládí neměla úplně lehké. Mám za sebou pár nepovedených vztahů, ale když se tak podívám kolem sebe, kdo to má lehké? Zvlášť v současné době asi nikdo. Ale asi máš pravdu, možná je to jeden z důvodů, proč dělám tuto práci. Chci totiž kolem sebe vidět alespoň pár lidiček šťastných.

<Path> Mistry impulzivních nákupů jsou muži, utratí při nich víc peněz než ženy. Jak se nákupního zlozvyku zbavit?Zdroj: cnbc.com, askmen.com

Dá se říct, že tě tvá aktuální práce nějakým způsobem změnila? Jak moc?

Uvědomila jsem si, že mě tato práce změnila velkým způsobem. Zjistila jsem, co je v životě ve skutečnosti důležité a na čem doopravdy záleží a různé malichernosti a zbytečnosti nyní nechávám bez povšimnutí za sebou. Také jsem si uvědomila, jak je důležité mít někoho, o koho se můžete opřít. Mít někoho, kdo vám podá pomocnou ruku, když bude potřeba a o kom budete vědět, že tady pro vás kdykoliv bude.

Jakým způsobem relaxuješ, aby sis po práci vyčistila hlavu?

Jako každá jiná matka ráda trávím volno se svým synem a jako téměř každá žena mám ráda nakupování a posezení u kávy se svými přáteli.

Nicméně, když se vrátím k práci, neplánuješ v brzké době nějakou razantní změnu? Budeš i nadále chtít pokračovat v této misi?

Určitě ano. Chtěla bych se ve své práci co nejvíce zdokonalovat, proto musím i nadále zvyšovat své dovednosti. Jak po stránce praktické, tak i té teoretické. Vím, že chci tuto profesi dělat, a i nadále se ji věnovat.

Zdroj: Jan Witek

Populární
články

Blízkost, která byla kdysi trestná, dnes vypráví o svobodě milovat bez omluv.
LIDÉ

Queer lidé tu byli vždycky. Proč se svět tak dlouho tvářil, že neexistují?

Autor: Šimon Hauser
Důvěra, otevřenost a každodenní jistota – i tak může vypadat život páru, kde jeden z partnerů žije s HIV. (Ilustrační fotografie)
LIDÉ

„Můj partner má HIV, ale díky moderní léčbě mě nemůže nakazit,“ říká muž, který ukazuje, že život s virem už dávno není hrozbou, ale tématem, o němž se stále bojíme mluvit

Autor: Šimon Hauser
Láska se mění s dobou, ale lekce zůstávají stejné.
HOT!

10 typů gay vztahů, které potkáte (a jen jeden z nich chcete), protože v lásce jsme si nakonec všichni podobní

Autor: Šimon Hauser
Pohřeb Jana Opletala 16. listopadu 1939.
AKTUALITY

17. listopad: Komunisté jsou pryč, ale boj o svobodu nekončí. Demokracie se může ztratit dřív, než si toho všimneme

Autor: Šimon Hauser
Martina Viktorie Kopecká a Andrea Voborníková – pár, který otevřeně mluví o víře, lásce i svobodě být sám sebou.
LIDÉ

„Církev by měla být místem, kde se člověk nemusí bát být sám sebou,“ říká farářka Martina Viktorie Kopecká a její partnerka Andrea Voborníková

Autor: Šimon Hauser
Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, která už více než deset let propojuje byznys, veřejný sektor i neziskové organizace.
Business 2025

„Udržitelnost neznamená jen ekologii, ale i lidskost,“ říká Lucie Mádlová, která stojí za největší iniciativou společenské odpovědnosti v Česku

Autor: Šimon Hauser
Podle aktuálních dat trpí nadměrnou hmotností 6 z 10 Čechů
TĚLO & MYSL

Srdce bije na poplach: obezita a nezdravý životní styl zkracují milionům Čechů život ve zdraví

Autor: Redakce LUI
Slávek Pham patří k nejvýraznějším mladým hlasům české queer scény. Zpěvák s vietnamskými kořeny si získal pozornost upřímnými texty o láskách, rodině i hledání vlastní identity – a letos v létě svou energii přenesl i na pódium Prague Pride. Jeho debutové EP LOVERBOY je osobní zpovědí, která se nebojí dotýkat citlivých témat, a potvrzuje, že autenticita je v hudbě tou nejlepší vizitkou.
LIDÉ

„Někdo má sport nebo terapeuta, já mám písničky,“ říká mladý queer zpěvák a skladatel Slávek Pham

Autor: Šimon Hauser
V Bruselu i doma prosazuje témata rovnosti, vzdělávání a ochrany demokracie. „Člověk by se nikdy neměl bát kvůli tomu, koho miluje,“ dodává Danuše Nerudová.
LIDÉ

„Láska je jen jedna a moc si přeji, abychom byli otevřenou společností, kde se nikdo nemusí bát milovat,“ říká europoslankyně Danuše Nerudová

Autor: Šimon Hauser
Filip Turek. Politik známý svým výrazným vystupováním a netradičním přístupem ke komunikaci.
AKTUALITY

Na Národní třídě se připomínala svoboda. Filip Turek dorazil vysvětlit, proč je podle něj jen optickým klamem

Autor: Šimon Hauser

E-Shop