Zlepšit postavení LGBT lidí ve společnosti můžete i vy – zapojte se do rozsáhlého evropského průzkumu
Když v roce 2014 Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) realizovala rozsáhlé šetření zaměřené na postavení LGBT minorit napříč členskými státy, výsledná data nepřinesla příliš pozitivní zjištění. Cílem průzkumu však bylo poskytnout jasné argumenty pro zahájení konkrétních kroků pro zlepšení zachycené situace. Nyní FRA zahajuje druhou vlnu celoevropského průzkumu, jehož cílem je srovnat každodenní realitu LGBTI lidí, kteří žijí v zemích EU, Srbsku a Severní Makedonii. Zapojit se – a přispět vašimi vlastními zkušenostmi – nyní můžete i vy.
Data týkající se postavení LGBTI komunity ve společnosti rozhodně nejsou tak radostná, jak by se na první pohled mohlo zdát. I když již mnohé evropské země umožnily např. stejnopohlavním párům legálně vstupovat do různých forem společného soužití, situace se poslední dobou spíše vyhrocuje, než aby se zlepšovala. Na to ostatně poukázal i nedávný report lidsko-právní organizace ILGA, z nějž plyne, že poprvé za 10 let se situace LGBT lidí v Evropě plošně zhoršila.
Také zmiňovaný výzkum FRA z roku 2014, do nějž se zapojilo na 93 000 respondentů ze všech zemí EU a Chorvatska, poukázal na stále existující překážky LGBTI lidí v dosahování základních práv. Největší diskriminace pak byla zaznamenána v oblasti zaměstnanosti (kde na nejvíce problémů naráželi trans-lidé) a také vzdělávání. „Více jak osm respondentů z deseti se ve skupině LGBT ve věku do 18 let ve všech členských státech EU setkalo s negativními komentáři či jednáním týkajícím se sexuální či genderové odlišnosti,“ uvádí zpráva konkrétně.
Jako poměrně běžná praxe se pak ukázalo také obtěžování, nemálo LGBT lidí se stalo i oběťmi násilných trestných činů. Přitom jen zlomek z nich byl nahlášen a řešen kompetentními orgány – i v tomto případě se dotazovaní LGBTI lidé shodli, že měli ve většině případů pocit, že by policie stejně nic nevyřešila.
K celkovému postavení LGBTI lidí pak samozřejmě nijak pozitivně nepřispívá ani společenský a politický diskurs. Jak dotazovaní ve více jak 4/5 případů uváděli, v každodenním životě se běžně setkávají s příležitostným žertováním na jejich adresu, téměř polovina respondentů pak uvedla, že politici nezřídka volí výroky přímo urážlivé. V některých zemích EU pak mají lesby a gayové i dnes obecně strach z vyjadřování vzájemné náklonnosti na veřejnosti (míněno např. držení se za ruce).
Celkově ale výzkum z roku 2014 naznačil, že v některých zemích – Českou republiku nevyjímaje – se LGBTI lidem dostává víceméně pozitivního přijetí, resp. jejich situace se ve srovnání s lety předchozími zlepšila. Otázkou však je, k jakému posunu došlo za posledních pět let. Právě proto FRA realizuje druhou vlnu rozsáhlého anonymního dotazníkového šetření, do nějž se může zapojit každý/á příslušník/ce LGBTI komunity starší 15 let a přispět tak cennými informacemi do rozsáhlého datového souboru.
Shromážděná data pak budou opět analyzována a zjištění prezentována jak národním, tak i evropským zákonodárcům, stranou nezůstanou ani nevládní organizace či občanská sdružení tak, aby bylo možné zacílit jejich aktivity a služby do nejproblematičtějších oblastí.
Aby však bylo možné označovat data za reprezentativní, je třeba shromáždit odpovídající množství informací od leseb, gayů, bisexuálních osob, transgender i intersex lidí z každé jednotlivé země včetně České republiky. Zapojte se tedy i vy do jednoho z historicky nejrozsáhlejších šetření, které se zaměřuje na autentické zkušenosti LGBTI osob.
DOTAZNÍK naleznete ZDE.
Jelikož záměrem je rozšířit šetření mezi co největší počet lidí, samozřejmě odkaz můžete dále sdílet na sociálních sítích, např. také pod v rámci celé Evropy uživánými hashtagy #yourstorymatters, #lgbtisurvey, #weshare, vlastní kreativitě se však meze nekladou.
