„BUZNYVAKCI“ František a Jirka útočí na Instagram. Co je jejich největší motivací?
Kdy jste s Instagramem začali?
František: Dříve to byl můj osobní profil a když jsme se pak dali dohromady, tak jsme po nějaké době zkoušeli vařit a až soutěž InstaHero nás popohnala k tomu, abychom si profil upravili, přejmenovali na @buznyvakci a začali se tomu více věnovat.
Takže se vaše aktivity rozjely hlavně díky soutěži?
František: Měli jsme v plánu, že něco takového uděláme, ale nebyli jsme stále schopni dokopat se k nějaké akci. (smích) Když jsme pak byli na castingu, tak se nás to nakoplo.
Jak vás napadla právě přezdívka buznyvakci? Nemyslíte si, že může někoho pohoršovat?
Jirka: Nikdy jsme se s nějakými negativními komentáři nesetkali. Snad jen jednou nám na profil někdo poslal přeškrtnutou duhovou vlaječku, ale to je všechno. Název vznikl tak nějak náhodou, Fany ho navrhl a bylo.
František: Mě takhle dříve oslovovala ségra. (smích) Takže mi označení "buzna" nepřišlo nějak divný. Když ten výraz někdo slyší na ulici, tak mu může přijít hanlivý, ale když ho slyší přímo od nás, je to jiný - vtipný a hezký.
V úvodu vašeho profilu máte napsáno „s alkoholem v kuchyni“. Co to přesně znamená? Vaříte jen s alkoholem?
František: Víceméně ano. Dost často, když vaříme, tak se k jídlu snažíme doporučit i pití. Ale do budoucna bychom se chtěli věnovat i nějakým koktejlům a drinkům. Často děláme i jiný věci jako třeba náš stůl, na kterém všechna jídla fotíme. Udělali jsme si ho sami. Takže nechceme být škatulkovaní jen do kategorie vaření a food stylingu. Víceméně buznyvakci jsou taková všehochuť.
Takže možná i trochu boříte mýty, které se často kolem gayů točí, jako třeba, že nejsou moc zruční?
Jirka: Dá se říct, že možná trochu ano. Nad tím jsme ale úplně nepřemýšleli.
Kdo má hlavní slovo v tom, co bude na profilu zveřejněno? Přeci jen jste dva, nehádáte se někdy kvůli obsahu?
František: To úplně ne. Zatím sice profil obsluhuji jen já a dříve to bylo tak, že co jsem si tam dal, tak tam prostě bylo, ale nyní už se o hodně věcech bavíme. Když něco přidáváme, tak já většinou vymyslím text a pak ho dávám Jirkovi na kontrolu.
Jirka: Většinou všechny věci spolu konzultujeme. Ale občas se stane, že jsou trochu války, když František zveřejní něco, s čím nesouhlasím. (smích)
Instagram zatím nemáte moc dlouho a jste v začátcích, ale i tak lze sledovat velký vývoj, co se focení a stylingu týče, pomohla vám v tom právě soutěž InstaHero?
Jirka: To si úplně nemyslím, samozřejmě také, ale spíše šlo o takový přirozený vývoj.
František: Bylo to také tím, že bydlíme ve starém domě mých rodičů a Jirkovi se nelíbí naše kuchyň. Ze začátku jsme všechno fotili v ní, ale když jsme chtěli mít fotky vizuálně atraktivnější, chodili jsme na chodbu...nakonec jsme našli palety, smontovali je a udělali si z nich hezký fotogenický stůl.
Proč a jak jste se rozhodli, že se do soutěže influencerů přihlásíte?
Jirka: Fany výzvu zahlédl na internetu a říkal si, že to bude super. Já jsem souhlasil a najednou jsme byli mezi finalisty...
Co vás v soutěži bavilo ze všeho nejvíc?
Jirka: Že to byla jedna velká jízda, moc jsem si to užíval. Určitě nám soutěž i trochu otevřela oči, získali jsme rady, co na Instagramu publikovat a co ne.
František: Poznali jsme také spoustu zajímavých lidí a míst. Každej víkend jsme trávili v hotelu apod. A ostatní zkušenější influenceři nám ukázali i spoustu věcí ze statistik a zákulisí Instagramu.
Často jsou na vašem profilu i fotky, které zachycují vaše polibky a intimitu. Opět se vracím k tomu, zda na to společnost někdy nereaguje negativně?
František: To určitě ne. Ten víc než rok, co jsme spolu, se nic podobného nestalo.
Jirka: Co by také lidé čekali od profilu buznyvakci? Když už nás chce někdo sledovat, tak s tím asi počítá. Když to někdo vidět nechce, tak nás prostě nesleduje.
Vaření vás oba bavilo odjakživa? Proč zrovna Instagram?
František: Nějakým způsobem ano. První naše jídlo byl mrkvový krém a nějak se nám ta barva a konzistence zalíbila a říkali jsme si, že to zkusíme nafotit. Fotky měly na Instagramu nějaké ohlasy, a nás napadlo, že se tomu budeme věnovat víc.
Jirka: Instagram nás bavil, ale nevěděli jsme, na co se přesně zaměřit. Např. lifestyle a zábava, která je běžná v Praze, u nás na vesnici není zrovna téma dne. (smích)
V budoucnu byste se chtěli stát třeba i profesionálními kuchaři?
Jirka: To nevím, ale bavili jsme se třeba o tom, že časem otevřeme nějaké menší bistro, to by nás určitě bavilo.
Vaříte často i pro členy rodiny?
František: Většinu jídel, která navaříme a napečeme, distribuujeme dál. My toho totiž tolik nesníme. Dalším problémem je, že i když nakupujeme a vaříme pro dva, často je výsledkem dávka pro osm lidí. (smích)
A čemu se kromě Instagramu věnujete?
Jirka: Oba studujeme ekonomiku a management v Pardubicích a pracujeme na brigádách. Já letos končím inženýra a Fany bakaláře.
A co třeba do budoucna vydat nějakou kuchařku, třeba jako Chef Kamu, která je údajně vaším vzorem?
František: Ano, Kamu je skvělá a líbí se nám, že hledí i na to, že jakékoliv její jídlo má vždy veganskou či vegetariánskou variantu. I my se snažíme maso trochu omezovat. Takže by nás podobný styl určitě bavil a do budoucna něco plánujeme.
Jirka: Teď je vůbec nejdůležitější dostat do podvědomí lidí, aby tu kuchařku vůbec někdo chtěl kupovat. (smích)
Jaká jídla máte ze všeho nejraději?
Jirka: Dá se říct, že zkoušíme opravdu všechno – maso, vegetariánské, ale i veganské pokrmy. Ale ze všeho nejblíž nám je pravděpodobně asijská kuchyně.
A co vlastní recepty?
František: Většinu receptů si často modifikujeme a vymýšlíme si je podle sebe. Je pravda, že to občas nevyjde, ale to se stává.
Chtěli byste vaření někdy spojit s cestováním? Případně jaký je váš cíl v souvislosti s Instagramem?
František: Tak určitě vydat nějakou tu kuchařku a k tomu mít to malý bistro, kam by lidé rádi chodili a trávili čas. K tomu samozřejmě i to cestování. Třeba i naše oblíbenkyně Kamu má výhodu v tom, že se spoustu pokrmů naučila přímo od místních. To by se nám také líbilo.
Kdo vlastně patří mezi vaše sledující a fanoušky? Máte o tom nějaký přehled?
František: Největší skupina lidí je mezi 25–30 lety a můžu říct, že tak 60 % jsou chlapi a zbytek ženský – maminky a ženy, které se vaření také nějakým způsobem věnují.
To je zajímavý, že tolik chlapů sleduje podobný profil o vaření…
František: Nebo to je zkrátka z toho důvodu, že jsme buzny. (smích)
Jirka: Já si myslím, že náš profil mimo jiné může inspirovat třeba i mladé gaye, kteří se budou bát jít se svou orientací navenek. Na takovou osvětu se sice úplně nezaměřujeme, ale někoho to asi inspirovat může.
František: Je pravda, že se za svou orientaci nestydíme. Nevadí nám jít za ruku po ulici a nebojíme se k sobě chovat jako opravdový pár. Znám spoustu gayů, kteří jsou v páru, ale na ulici se k sobě chovají jako kamarádi. To si myslím, že je škoda. My bydlíme na malé vesnici a přesto s naší orientací nikdo nemá problém.
Chtěli byste vyzkoušet i něco jiného jako třeba YouTube? Teď jsou populární takoví ti polonazí kuchaři. (smích)
František: To by nás asi úplně nelákalo. O YouTube jsme zatím nepřemýšleli. Zatím nás baví hlavně Instagram a na nic jiného ani nemáme prostor. Zároveň bychom potřebovali i vybavení k natáčení.
Jirka: Já hlavně nemůžu vystát svůj hlas, když se slyším na videu, takže to by možná byla překážka. (smích)
Existuje v Česku či v zahraničí nějaký podobný koncept jako prezentujete vy dva?
František: Já o ničem nevím. Myslím, že jsme trochu unikátní i v tom, že do vaření máme zakomponovaný i ten alkohol. Spoustu ingrediencí navíc máme z vlastní zahrady a taky se snažíme omezovat „plastování“...
Jirka: Náš profil není jen o vaření, jsme univerzálnější. Můžeme lidem nabídnout něco víc. Sice rádi vaříme, ale také tvoříme, fotíme třeba i pro O’black obleky v Praze.
Jak se dá při vaření s alkoholem udržet štíhlá linie?
Jirka: Já si myslím, že se alkoholové vaření na nás pomalu ale jistě podepisuje… (smích)
František: Ne pomalu. (smích) Od té doby, co jsme spolu a vaříme, tak si myslím, že mám tak deset kilo nahoře. Ale snažíme se také pravidelně hýbat, chodíme třeba s pejsky na procházky...
RECEPT PODLE BUZEN V AKCI:
A protože se blíží jaro, tak doporučujeme vyzkoušet tenhle jednoduchej a lehkej recept. Je potřeba jen pár surovin jako vejce, cukr, kakao a smetana ke šlehání. Dále pak lahev vína, ale ta bude samozřejmě pro vás, protože je potřeba si vaření zpříjemnit. A postup je fakt hrozně jednoduchej, smíchají se žloutky s cukrem a kakaem, přidá se vyšlehaný sníh z bílků a tahle směs se hodí na vymazaný a vysypaný plech na 12 minut do rozpálené trouby na 180 stupňů. Na vychladlý korpus rozmažeme vyšlehanou šlehačku, zamotáme a paráda je na světě. A pro ty, co potřebují podrobnější recept jako třeba Jirka, se stačí mrknout pod fotku na našem Instagramu.
