Sam Smith nechce být muž ani žena. Příznivců „gender-queer“ identity je stále více, zmizí pohlavní kategorie úplně?
Právě střet dvou světů – virtuálního (či mediálního) a toho, v němž skutečně žijeme – může být doslova zničující. Nasvědčuje o tom i narůstající procento lidí potýkajících se s depresemi, zvyšující se počty těch, kteří trpí poruchami příjmu potravy, ale také rostoucí zájem o estetické chirurgické zákroky. Když se k tomu všemu přidá ještě tlak vyžadující plné identifikování se pouze s jednou rolí – mužskou, či ženskou – mohou se někteří ocitnout ve slepé uličce. O tom všem otevřeně promluvil populární britský zpěvák Sam Smith. On sám totiž se svým tělem nebyl spokojený již od dětství a ve 12 letech dokonce podstoupil liposukci. Netají se ani tím, že se necítí být 100% mužem, a tak o sobě hovoří spíše jako o non-binární genderqueer osobě…
Teorie na úvod
V případě termínů „non-binary“ a „genderqueer“ je v prvé řadě třeba objasnit, jaká je jejich podstata. My všichni jako lidské bytosti jsme formováni svým okolím, což platí i v případě genderu, tedy tzv. sociálního pohlaví. Jedná se prakticky o „škatulku“, která určuje, zda se navenek projevujeme jako ženy, nebo muži. Toto sociální pohlaví pak může, ale nemusí korespondovat s pohlavím biologickým. V takovém případě – když dojde k nesouladu mezi biologickým pohlavím a genderem – je řeč o transsexualitě, která se dnes obvykle řeší hormonálně a operativní změnou pohlaví. Právě v takovém případě o sobě mnozí hovoří také jako o non-binárních. Termín genderqueer však jde ještě o něco dále, pohlavní kategorie totiž odmítá a jejich hranice průběžně překračuje. Lidé, kteří se jako genderqueer identifikují, tedy razí nenormativní vyjádření sebe sama, bez ohledu na zažitou praxi. A právě s tímto modelem souzní i Sam Smith.
„Pokud jste non-binary a genderqueer, pohlaví pro vás nemá význam…“
Jak zpěvák uvedl již v interview v roce 2017, „když mi bylo 17, byl jsem posedlý Boy Georgem a Marilyn. Dokonce v mém životě byla doba, kdy jsem nevlastnil jediný kousek pánského oblečení. Toužil jsem neustále nosit make-up, nalepovací řasy, legíny, Martensky a obrovské kožichy, a to i do školy. Dělal jsem to tak skoro dva a půl roku. Samozřejmě jsem byl terčem kritiky i posměchu, ale našli se i tací, kteří mě respektovali.“
Pravdou však je, že různé alternativní modely identity se ve společnosti objevují čím dál častěji. Podle výzkumu z roku 2016 se téměř 3 % dospívajících odmítá ztotožnit s kategoriemi „žena“ a „muž“ a identifikují se jako genderqueer, genderfluid, nebo přinejmenším vyjadřují určitou nejistotu v tom, kým se cítí být.
A podle Smithe je každý, kdo se rozhodne s modelem genderqueer ztotožnit, vlastně zvláštním stvořením. „Nejsem muž, ani žena. Myslím, že se nacházím někde uprostřed tohoto spektra. Non-binary a genderqueer znamená, že se neidentifikujete podle pohlaví, prostě jste to jen vy,“ shrnul. Přitom právě toto vypořádání se se sebou samým přineslo Smithovi nejen možnost srovnat se s tím, kým je (dokonce prý zvažoval, zda neprojít změnou pohlaví), ale také vyřešení problémů se vzhledem a váhou. Jak zpěvák přiznal, ve 12 letech podstoupil liposukci v oblasti prsou, ta měl totiž výrazně zvětšena kvůli vysoké hladině estrogenu, ženského hormonu.
Gender-fluidní generace?
A Sam Smith rozhodně není jediný, kdo na konvenční genderové stereotypy nahlíží s jistou dávkou skepse. Jak naznačil průzkum realizovaný mezi americkými miléniály, až polovina z nich souhlasí s tím, že pohlaví není omezeno pouze na dvě kategorie, muž a žena. Ostatně, tomuto novému trendu se již začínají přizpůsobovat i různé instituce, některé americké univerzity již ustupují dokonce i od slovování studentů/ek zájmeny „on“ či „ona“.
Ovšem pokud by chtěl někdo jedním dechem dodat, že se jedná o „módní vlnu“, možná by byl překvapen, že popisy genderově odlišných lidí se objevují již v 18. i 19. století. Co tedy stojí za stávajícím nárůstem osob, které se odmítají ztotožňovat s tradičními genderovými kategoriemi? Podle sociologů je odpověď nasnadě – tyto společenské proměny se úzce váží se sílícím aktivismem, vědou a mediální pozorností, lidé si díky tomu postupně začínají uvědomovat, že identita je mnohem komplexnější, než mohou kategorie „žena“ a „muž“ nabídnout. A proto se chtějí těmto tradičním modelům vzepřít a sdílí své příběhy také veřejně. Tento stav pak reflektuje i pop-kultura, např. Netflix rozhodně vzbudil pozornost seriálem Transparent, jehož hlavním hrdinou je úspěšný padesátník, otec rodiny, který se rozhodne změnit v ženu.
Jednoduše řečeno, někteří lidé skutečně mohou žít i jinak než jen jako ženy a muži. Dokonce se těmto proměnám již přizpůsobují i různé online seznamky, které klasickou nabídku pohlaví rozšiřují o možnosti jako transgender, non-binary, genderfluid či genderqueer. Internet se stal obecně skvělou platformou, jak rozšířit informace, které dříve do klasických médií pronikaly velmi pozvolna. De facto každý tak může najít odpovědi na své otázky, podporu naleznou i blízcí či rodiny lidí, kteří se identifikují mimo ony dvě běžné kategorie. Jejich cesta přitom ani dnes rozhodně není snadná – podle v USA realizované studie se až 41 % osob s nevyhraněnou genderovou identitou pokusilo o sebevraždu, ve srovnání s 1,6 % v běžné populaci. V případě transgenderu se pak jedná o 30,3 % dospívajících ve věku 12-22 let.
Ačkoliv samozřejmě nelze nijak odhadnout, jak se bude dále populace ne-normativně se identifikujících osob rozšiřovat, minimálně dle statistických dat lze říci, že společnost se mění. A jedním z průvodních jevů je i uvědomění si skutečnosti, že dělení lidí na ženy a muže již prostě nestačí.
