Řada potravin kvůli klimatickým změnám nejspíš zmizí ze stolu. Hrozí to nejen banánům. Káva i víno se mohou stát „podpultovkou“
Nedostatkové zboží v praxi
„Nebezpečí, že se výrobky, které konzumujeme denně, stanou nedostatkovými, je skličující. Skutečně hrozí, že se mnohé potraviny stanou pro řadu lidí nedostupné,“ uvedla Monique Raat, která se problematice produkce potravin a spotřebitelského chování věnuje na univerzitě v Surrey. I dnes lze přitom napříč nabídkou potravin určit ty, které jsou považovány za „luxusní“. Rovnice je to snadná, figurují v ní dva faktory a pravděpodobně každého napadne, které to jsou: (ne)dostupnost a cena. To pak do puntíku platí např. pro mořské plody, jako jsou humr nebo ústřice. V obou případech přitom (možná docela paradoxně) platí, že v minulosti se jednalo o pokrmy chudých. Konkrétně humr byl ještě v 18. století pokrmem, kterému se vyšší vrstvy společnosti důsledně vyhýbaly. Důvodem bylo to, že humr se na východním pobřeží USA vyskytoval v takové hojnosti, že jej dokonce servírovali jako jídlo vězňům. Až díky rozvoji železnice se z humra stal žádaný pokrm – a to díky prosté neznalosti špatné pověsti humrů ze strany cestujících, jimž provozovatelé vlaků korýše servírovali. A jelikož cestujícím humr zachutnal, začali se jej dožadovat i po návratu domů – díky tomu se tedy tato pochoutka dostala na výsluní.
Obdobná pak byla situace i s ústřicemi, které jsou v dnešní době také považovány za skutečně luxusní „chuťovku“. V 19. století jich ale na britském trhu bylo tolik (a za pár „korun“, či spíše liber), že je lidé běžně zapékali do koláčů, jen aby je spotřebovali. V tomto případě ale již následnou změnu ovlivnily lidské zásahy do přírody, konkrétně tedy nadměrný rybolov a znečištění moře průmyslovým odpadem – ústřic tedy postupně ubývalo a stávaly se čím dál vzácnějšími. Přesně podobná situace pak může nastat i s řadou dalších potravin, které dnes považujeme za samozřejmé…
Rovnice vnímání luxusu je přitom jasně daná – se zvyšujícím se nedostatkem roste zájem i cena. „Za naši posedlost nakupováním vzácných a luxusních jídel platí planeta. Jakmile se např. určitý druh ryb nebo mořských plodů stává vzácnějším, cena stoupá. Zvyšující se cena ale dává lidem podnět k tomu, aby lovili ještě intenzivněji a pochytali i to, co ještě zbylo, což může skončit až vyhynutí druhu,“ popisuje emeritní profesor antopologie Richard Wilk. A podobný scénář může nastat i v případě různých typů zemědělských plodin a produktů z nich.
Cukr – káva – limonáda...
Zatímco v minulosti byly např. káva, čokoláda či koření považovány za luxusní produkty, v dnešní době regály v supermarketech tímto sortimentem doslova přetékají. Ovšem rozhodně se nelze spoléhat na to, že to tak bude vždy. V tomto případě pak roli sehrává především klimatická změna (ale viníkem je opět člověk), tedy zvyšující se teploty, extrémní klimatické výkyvy a také nedostatek či nadbytek srážek. „Čokoláda a káva by se kvůli změně klimatu mohly stát opět vzácnými a luxusními potravinami,“ vysvětluje tak Monika Zurek, vedoucí výzkumná pracovnice Institutu pro environmentální změny oxfordské univerzity.
Jak totiž naznačují např. výsledky výzkumu z roku 2013, pokud globální teplota stoupne o „pouhé“ dva stupně, stanou se obrovské kakaové plantáže v Ghaně a na Pobřeží slonoviny pro pěstování kakaových bobů zcela nevhodnými. „Kakao bylo v minulosti vyhrazeno pro krále a nikoho jiného. Změna klimatu velmi tvrdě dopadá na jednotlivé pěstitelské oblasti, a tak by se kakao mohlo stát opět luxusnějším a nedostatkovým,“ dodává Zurek. A podobný osud dle predikcí může postihnout také kávové plantáže v Latinské Americe, jejich rozloha by se tak do roku 2050 mohla snížit o téměř 90 procent. Totéž pak platí také pro oblasti v Indii, kde se pěstuje koření – mnohé druhy by se tak brzy mohly stát prakticky nedostupnými.
Banány – avokádo – víno…
Ohroženo je ale také pěstování světově nejoblíbenějšího ovoce – tedy banánů. A v tomto případě paradoxně není důvodem přímo úbytek vhodné zemědělské půdy, její rozloha by se dokonce v důsledky klimatických změn měla do roku 2070 zdvojnásobit (vlastně není divu, banány teplo milují…). Tím, co bude fatální, bude nedostatek vody v tropických oblastech – a s tímto nedostatkem související houbové infekce způsobující kompletní dehydrataci rostlin. Změna stravovacích návyků pak hrozí i mileniálům – zejména ti si totiž oblíbili avokádo. To je však obecně poměrně náročně na pěstování, a to nejen vzhledem ke klimatickým podmínkám, ale i kvůli docela velké potřebě vody. Podle odborníků pak hrozí, že rostlina do roku 2050 kompletně vyhyne, nebo se stane nežádoucí kvůli neudržitelnosti.
Zdroj: Giphy
Děsí vás podobné představy a raději byste si dali skleničku vína? Dejte si, dokud můžete. Minimálně některé odrůdy citlivé na různé teplotní výkyvy jsou totiž také ohrožené – i ta nejmenší změna v teplotě se totiž projevuje v chuti. Vinaři tak již začínají zvažovat, že vinice budou muset posunout do vyšších nadmořských výšek, aby jejich produkce kompletně neskončila. A mimochodem, dle studie z roku 2013 se objem životaschopné půdy k pěstování vinných hroznů do roku 2050 může snížit až o 73 %. Tak na zdraví…
Maso a velké bum…
Na to, stát se luxusní potravinou, ale aspiruje i maso – které minimálně zatím patří prakticky do každodenního jídelníčku mnoha lidí. I v tomto případě může změnu ovlivnit klima, ovšem trošku jinak – jak upozorňují odborníci, řada konzumentů se dnes masa vzdává také proto, aby snížili svou uhlíkovou stopu. Existují tak názory, že časem se konzumace masa stane společensky nepřijatelnou – podobně jako se proměnily postoje společnosti ke kouření. „Situace může dojít do bodu, kdy jíst hamburger nebude zrovna skvělá náplň trávení času s přáteli,“ tvrdí pak Peter Alexander, výzkumník z univerzity v Edinburgu. A tímto prizmatem hrozí, že při onom setkání budeme vděční i za obyčejnou sklenici s vodou…