Myslíte, že na některé věci jste již „příliš staří"? Omyl. Na plnění snů a úspěch není nikdy pozdě, ukazují to i příběhy slavných
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Myslíte, že na některé věci jste již „příliš staří"? Omyl. Na plnění snů a úspěch není nikdy pozdě, ukazují to i příběhy slavných

Myšlenka, že v životě nikdy není pozdě na nějakou změnu či dosažení vysněného cíle, rozhodně není žádnou novinkou. Např. anglický viktoriánský romanopisec a básník George Eliot kdysi napsal, že „nikdy není pozdě být tím, čím jsme mohli být“. V různých podobách se toto poselství objevuje i v dnešní popkultuře (ostatně, stačí si vzpomenout třeba na příznačně nazvaný snímek s Diane Keaton s Jackem Nicholsonem „Lepší pozdě nežli později“), přesto jsou mnozí přesvědčeni o tom, že jim je dosažení úspěchu a jejich snů zapovězeno. Proč? Protože už je „moc pozdě“…
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
12. 9. 2024

Nikdy není pozdě

Začít s něčím novým, ať už se jedná o vzdělání, práci nebo hobby, je vždy těžké. Vykročení do neznáma a opuštění komfortní zóny množství lidí děsí. Ovšem tou největší brzdou v tom, abychom si plnili své sny, není ani tak strach z neúspěchu, jako spíše utkvělá představa, že na změnu je už jednoduše pozdě. Zkuste si to sami. Větu „Jsem příliš starý na to, abych…“ jistě dokážete doplnit celou řadou libovolných způsobů. A je to paradoxní, protože vůbec nezáleží na tom, kolik je vám právě let. Může vám být 20, 40 i 60. Tato základní mantra je v lidské mysli pevně zakořeněná. Přesto… nikdy není pozdě na to se jí vzepřít.

Pokuste se na chvíli zamyslet a upřímně odpovězte na otázky: „Skutečně žiju život svých snů?“, „Kdyby měl můj život nyní náhle skončit, byl/a bych při jeho rekapitulaci spokojen/á?“, „Dosáhl/a jsem v životě všeho, čeho jsem dosáhnout chtěl/a?“. Nebo: „Stále na něco čekám?“ či „Vím vůbec, co je pro mě důležité?“. Ačkoliv to zní jako úvod koučovacího cvičení, faktem je, že právě určitá rekapitulace vlastní situace skutečně může být pro člověka přínosná – dokáže-li objektivně nahlédnout na realitu svého života, může dospět i k výchozímu bodu ke změně. Protože nepříliš naplněný život prožívá mnoho z nás. Na tom není nic divného. Řada lidí se cítí ztracená, izolovaná, ale také demotivovaná. Prostě jako pověstný „křeček v kole“.

Ačkoliv žádné problémy nejsou nepřekonatelné, mnozí jsou přesvědčeni o tom, že kvůli nespočtu důležitých závazků (životní náklady, hypotéka, rodina ad.) nemohou v žádném směru žít život, po němž opravdu touží – a tak se svých snů vzdají a soustředí se jen na to, aby nějak přežili. Protože situace už došla tak daleko, že je pozdě… Může se to zdát praktické a pragmatické, ve skutečnosti je to všem jen a pouze o vlastním strachu. O strachu riskovat. O strachu selhat. A zase se zvednout a pokračovat. Ovšem tyto obavy pramení také z kulturně stvrzované „pravdy“, že na určité věci je člověk prostě už „příliš starý“…

Co znamená „být moc starý“?

Je to vlastně docela úsměvné, zatímco existují určitě životní milníky vymezené společností (ale třeba i biologickými funkcemi těla – což by mohlo platit pro přirozené těhotenství), vedle nich si spoustu věcí věkem vytyčujeme i my sami. Mnozí si tak stanovují za cíl do určitého věku mít děti, povýšit v práci, splatit hypotéku. Ačkoliv v tomto výčtu pak může být docela osvěžující např. cíl do určitého věku třeba objet svět, v základu platí, že ač životní cíle jsou skvělé – a jejich spojení s nějakými body v životě může být přínosné – zrovna věk by jednoduše měl přestat být určujícím kritériem. Vždyť průměrná doba dožití se stále navyšuje, lidé jsou mnohem více aktivní a díky moderní medicíně a také možnostem zdravého životního stylu více fit. Spojovat si tedy osobní cíle se společensky akceptovanými životními body je tak de facto v rozporu s moderní společností (vždyť i potomky mají dnes ženy mnohem později než třeba před dvěma dekádami!). Při použití popkulturního oslího můstku, v něm „oranžová je nová černá“, by tak bylo možné říct, že „50 je nových 30“.

Zdroj: Giphy

Věk je jen číslo

Pokud platí, že „padesát je nových třicet“, je vlastně jasné, že na tom, co stojí ve vašem rodném listě, zase tak nezáleží. Věk je jen a pouze určitým měřítkem času – nikoliv ale kritériem, jímž bychom to, co zrovna děláme, měli řídit a omezovat. Věk nijak nepopisuje to, kým jsme, a ani by neměl být překážkou v dosahování toho, po čem toužíme. Tvrzení, že na něco je už v životě prostě pozdě, pak univerzálně platí v jediný moment, tedy tehdy, když vydechneme naposled. Do té doby bychom ale měli využít každý den, hodinu a minutu.

„Maminko, kup mi make-up a krém proti vráskám,“ dožadují se již 11leté děti. Nový trend je důsledek toho, jak odmítáme stárnutí10. 9. 2024

Příklady táhnou

A protože pozitivních příkladů není nikdy dost, rozhodně stojí zato připomenout si, že dosažení vytouženého úspěchu skutečně není věkem nijak limitováno. Např. Arnold Schwarzenegger dosáhl světového věhlasu díky filmu Terminátor v době, kdy mu bylo 37 let. Mary Kay Ash již za sebou měla 45. narozeniny, když na trh uvedla svou kosmetickou značku, která se následně stala multimiliardovým byznysem. Slavný obraz Mona Lisa vznikl v době, kdy Leonardu Da Vincimu bylo 51 let. A když se na trhu objevil první díl dnes celosvětově známé ságy Pán prstenů, J. R. R. Tolkienovi bylo 62 let. To John Gleen, který se do historie vepsal jako nejstarší člověk, který se dostal do vesmíru, v té době oslavil 77. narozeniny. Na plnění snů a uskutečňování velkých věcí tedy skutečně není nikdy pozdě. A kdyby přeci jen nic nevyšlo podle plánu, vězte, že dílo Vincenta Van Gogha se celosvětově uznávaným stalo až po mnoho let po jeho relativně brzké smrti...

Zdroj: verywellmind.com, lifehack.org, bodyandsoul.com.au, psychologytoday.com, mirror.co.uk, statistikaamy.cz, splashmags.com, linkedin.com, thestrive.co

Populární
články

Nebinární Alex dává svoji identitu (mimo jiné) do kontextu s neurodivergentním mozkem. Věří, že mu striktní kolonky muž/žena nedávají smysl také proto, že je na autistickém spektru
LIDÉ

„V tramvaji mě paní seřvala, že nemám oholené nohy.“ Alex v Česku nezapadá mezi ženy ani muže. „Kluci po mně během rande házeli kameny”

Autor: Veronika Košťálková
„Že jsem adoptovaný, jsem se dozvěděl ve čtrnácti, kdy jsem mamce předložil několik důkazů,“ vypráví Victor, který prošel tranzicí
LIDÉ

„Že jsem adoptovaný, jsem se dozvěděl ve čtrnácti, kdy jsem mamce předložil několik důkazů,“ vypráví Victor, který prošel tranzicí

Autor: Irena Piloušková
Na první pohled se Natron neliší od jiných jezer, ale zkuste si do něj na chvíli strčit ruku...
CESTOVÁNÍ

Jezero, které mění zvířata v kámen. Natron v Tanzánii je jedno z nejkrásnějších a zároveň nejsmrtelnějších míst na světě

Autor: Michal Černý
LUI BUSINESS

„Zdravotnictví je jen byznys, znovu chodit jsem začala jen díky své vůli. Ke změně života mi pomohl pobyt v buddhistickém klášteře,“ vzpomíná Eliška

Autor: Jan Witek Witek
Výsledky nejnovějšího průzkumu o situaci v LGBTQ+ komunitě nejsou nikterak příznivé
AKTUALITY

Násilí vůči LGBT lidem v Česku rychle roste a důvěra v politiky ještě rychleji klesá, ukazuje exkluzivní průzkum se smutnými výsledky

Autor: Michal Černý
Proces šedivění se dá urychlit stresem, zvolnění tempa ale bohužel opačný efekt nemá. I tak ale můžete pro svoji kštici leccos udělat
TĚLO & MYSL

Dá se zvrátit šedivění vlasů? Nebo aspoň zastavit řídnutí? „Dejte pozor na oleje a přehnané masírování,“ radí vlasová odbornice

Autor: Veronika Košťálková
V dnešní době již cukrovka nebývá jakkoliv limitující
TĚLO & MYSL

„Abych zhubnul, přestal jsem si píchat inzulín,“ vzpomíná diabetik Ivan na svůj boj s diabulimií, nemocí, o které se nemluví

Autor: Mirka Dobešová
Volba vhodného oblečení je v byznysu třeba
LUI BUSINESS

Úspěšní muži vědí, jak se správně obléknout: Zásadní módní pravidla, která by měl znát každý, kdo touží po kariéře a vyšším výdělku

Autor: Mirka Dobešová
Nick Vujicic je jednou z nejvýraznějších osobností nejen na poli motivačních řečníků, ale i křesťanských kazatelů
LIDÉ

Nemá ruce ani nohy, přesto pomáhá milionům lidí po celém světě: Příběh Nicka Vujicice, jednoho z nejlepších motivátorů současnosti

Autor: Michal Černý
Daniel Black, který sám sebe označuje za „detrans aktivistu“, ochotně chodí do médií jako pomyslný „odstrašující příklad“, k čemu může tranzice vést
AKTUALITY

Komu skutečně pomáhá „detrans aktivista“ Daniel Black? „Zmatení“ cis teenageři to nebudou

Autor: Veronika Košťálková

E-Shop