„Ženy mě nechtějí, proto si zaslouží trest.“ Nenávist vybraných skupin mužů vůči ženám roste, odborníci varují před jejich radikalizací
Kdo nenávidí ženy?
V prvé řadě je nutné jasně říci, kteří muži vlastně ženy nenávidí, jedná se totiž o velmi specifickou skupinu, o níž již mnozí hovoří také jako o subkultuře, jež se formuje zejména online. Incelové. Kdo to je? Jedná se o zkratkové slovo pocházející z anglického „involuntary celibates“ a odkazující k mužům, kteří žijí v „nedobrovolném celibátu“. Pokud by vás zajímalo, jak tato „nedobrovolnost“ souvisí se ženami (a nenávistí směrem k nim), tak vězte, že pověstným jádrem pudla je jednoduše obviňování žen z této osamělosti. Ženy se tedy provinily tím, že konkrétně o tyto muže nemají zájem. A tak muži dospěli k závěru, že by to ženám měli vrátit – začali se tedy sdružovat v online sféře a z anonymního bezpečí svých obrazovek se vzájemně utvrzují v tom, že ženy jsou zavrženíhodná stvoření. Již toto samo o sobě je poměrně bizarní, v různých chatovacích fórech (mnohá z nich jsou průběžně servery, na nichž hostují, odstraňována – právě kvůli nenávistným obsahům) totiž padají na adresu žen hodně silná slova. Jenže jak známo, od slov k činům zrovna daleko není…
„Všechny vás potrestám!“
Byť BDSM může být za určitých podmínek příjemnou kratochvílí, faktem je, že když incelové mluví o trestech, rozhodně nemají na mysli jen tak nějaké laškovné švihnutí bičíkem. Např. jeden z členů incelské subkultury, Elliot Roger, zavraždil šest lidí poté, co zveřejnil svůj videoblog o tom, jak „zabije každou blonďatou dě*ku,“ která s ním nechtěla chodit. „Nevím, proč mě, holky, nechcete, ale všechny vás za to potrestám,“ uvedl také 22letý mladík. Ten se v „Den odplaty“ rozhodl pomstít celé společnosti za to, že mu odpírá lásku a sex. Zaměřil se ale na dívčí spolek na jeho vysoké škole, tedy na dívky, po kterých dle vlastních slov vždy toužil, ale nikdy je nemohl mít… A tak je prostě zastřelil. Stejně jako náhodné kolemjdoucí muže. Sám sebe přitom ve svém manifestu označil za oběť a pro incelskou subkulturu se stal hrdinou (k dispozici byla dokonce i oslavná trička s jeho podobiznou). Roger přitom rozhodně není jediný incel, který se rozhodl svou frustraci vybít na druhých. Za desetinásobnou vraždu byl již odsouzen Alek Minassian. Také on se hlásil k incelům – a autem najel do 26 lidí, z nichž právě deset nepřežilo. Není tedy divu, že odborníci bijí na poplach.
Drsná (a nebezpečná) realita
Pokud byste si říkali, že nějaké incelská subkultura (prostředí, v němž se sdružuje, bývá označováno také jako „manosféra“) je stejně úplně bezvýznamná, docela zásadně byste se spletli. Dle aktuálních dat je totiž na incelských fórech denně zaznamenáno okolo tisícovky odkazů na misogynii (tedy nenávist k ženám) a s ní související násilné akce. Podle analýzy incelského hnutí jsou tedy online zmínky o páchání násilí a extrémně ponižující vyjádření směrem k ženám aktuálně osmkrát vyšší než v roce 2016, kdy se vědci na misogynii na internetu poprvé zaměřili.
V rámci dlouhodobé studie bylo totiž v roce 2016 denně zaznamenáno v průměru 112 odkazů obsahující extrémně misogynní termíny ve spojení s výrazy jako „udeřit“, „bodnout“, „zastřelit“ a „zaútočit“. A tato čísla zjevně rostou, aktuálně totiž průměrný denní počet podobných formulací dosáhl k 849 odkazům. To tedy vyvolává logicky obavy ze směřování celého incelského hnutí, a to i vzhledem k řadě souvisejících útoků, které byly označeny jako teroristické. Velmi varující je ovšem také zjištění, že stoupenci incelského hnutí jsou zároveň nezřídka příznivci krajní pravice.
Jen krůček k terorismu?
Aktuálně je na incely v zahraniční nahlíženo jako na násilné extremisty a např. britská vládní antiradikalizační strategie Prevent o nich tvrdí, že jejich ideologie je smíšená, nestabilní či nejasná. „Incelosféra rozhodně roste a také se diverzifikuje, postupně se také zvyšuje toxicita jejích diskusí,“ shrnul pak odborník na datovou analýzu Lewys Brace, který zároveň stál i u vzniku zmiňované časosběrné studie. Není tedy divu, že dle závěrů odborníků znamená nárůst incelského hnutí (či přímo „ideologie mužské rasy“) skutečnou hrozbu, a to i vzhledem k tomu, že od r. 2014 bylo již zdokumentováno více než 50 případů násilných činů, jež měly s incely přímou souvislost.
Podle údajů shromážděných policejními orgány se navíc různě radikalizují stále mladší lidé, tedy i ti pod 18 let (ačkoliv v tomto případě ještě nebylo přímo mapováno spojení s incely). Hranice mezi extremismem a terorismem jsou nicméně tenké a jejich vymezení je samozřejmě problematické. Přesto – i vzhledem k narůstajícímu počtu násilných trestných činů, jež právě z incelské ideologie vyplývají – není divu, že frustrovaní muži žijící v nedobrovolném celibátu jsou již považováni za potenciální tikající bombu...
