Peníze štěstí nezaručí. Receptem na spokojený život je manželství, potvrzují výzkumy
Manželství – záruka šťastného života
Podle populačního průzkumu realizovaného v období mezi lety 2017 – 2018 ve Velké Británii právě manželství v seznamu faktorů, které lidé považují za stěžejní pro to, aby jejich životy byly naplněny, předstihlo i ekonomické bohatství. Přitom ještě v letech 2011 – 2012 lidé stavěli nad manželství dokonce i své zaměstnání. Pravdou ale je, že změnu v pojetí „štěstí“ zaznamenala již zpráva britské Kanceláře pro národní statistiku z loňského podzimu, ta totiž uvádí, že „rodinný stav se zdá být pro životní spokojenost důležitější než před šesti lety, zatímco naopak důležitost ekonomické aktivity poklesla“.
„Lidé se cítí dobře, když se cítí v bezpečí a milováni. To samozřejmě může poskytovat jakýkoliv typ rodinného uspořádání, ale jak shromážděná data naznačují, žít s jinou osobou, která slíbila, že bude bezpodmínečnou oporou, je tím, co je základem šťastného života,“ uvádí Harry Benson z think-tanku Marriage Foundation. Kdybychom měli být konkrétní, tak osoby žijící v manželství vykazovaly téměř o 10 % vyšší životní spokojenost než vdovy/vdovci a o 8,8 % vyšší spokojenost než lidé rozvedení.
Tato data lze zároveň považovat za jeden z možných argumentů (hned po snížení množství sebevražd napříč dospívající LGBT populací) pro uzákonění stejnohopohlavního manželství v zemích, kde jej legislativa ještě neumožňuje. Bez ohledu na pohlaví má totiž manželství evidentně lidem stále co nabídnout.
I na penězích záleží…
Přitom však platí, že peníze ke štěstí jistou měrou přispívají, ovšem velmi důležitý je způsob, jakým (a za co) jsou utráceny. Např. vyšší pocit štěstí tak vykazují lidé, kteří peníze využívají ke stravování v restauracích a pobytům v hotelech, než lidé, kteří peníze utrácí za nákup potravin či mobilní telefony. „Když porovnáváme lidi se stejnou mírou výdajů, ti, kteří utrácejí více za zážitky, jsou se svým životem obecně spokojenější než ti, kteří utrácejí za hmotné statky,“ uvádí zmiňovaný dokument.
K pocitu štěstí pak kromě rozličných zážitkových aktivit (včetně dovolených) přispívá zařizování a nákup vybavení domácnosti. „Naopak k výdajům za spotřební zboží a služby, jako je např. pojištění či průběžné platby za telefon, se obvykle pojí negativní konotace, což lidskou spokojenost snižuje,“ tvrdí Benson.
Komplexnost lidského štěstí
Kromě rodinného stavu, zdraví a peněz však nelze opomíjet ani další aspekty lidského štěstí. Ačkoliv je manželství důležité, studie také prokázaly, že single lidé, kteří mají rozsáhlejší sociální sítě, jsou obecně více fit a více benefitují z času pro sebe než manželské páry či rozvedení vrstevníci. Obecně však platí, že čím pevnější síť přátel člověka obklopuje, tím šťastnější je. Naopak lidé s menším počtem (méně než 10) blízkých přátel jsou celkově se svým životem méně spokojeni.
Z osobnostních charakteristik se jako nejdůležitější jeví věk, kdy mladší lidé uvádějí vyšší hodnoty životní spokojenosti. Pocit štěstí pak přibližně kolem 40 let věku klesá na minimální hodnotu, následně se zase zvyšuje, a to nejčastěji v době, kdy se blíží odchod do důchodu.
Pomineme-li tedy konkrétní specifika, je jasné, že kdo si života užívá plnými doušky, je jednoduše spokojenější. A to nezřídka i více než lidé topící se v penězích. Ovšem jak praví klasik, Woody Allen, přesto jsou peníze lepší než chudoba, už třeba jen z finančních důvodů…
