„Nevěděla jsem, co s ním je. Bála jsem se, aby si neublížil nebo aby třeba neutekl,“ vypráví maminka o strachu o náctiletého syna
Rozhovor
Zdroj: Adobe Stock
<Path>

„Nevěděla jsem, co s ním je. Bála jsem se, aby si neublížil nebo aby třeba neutekl,“ vypráví maminka o strachu o náctiletého syna

Rozhovor nám tentokrát poskytli hned dva respondenti – maminka a její zatím ještě nikoli dospělý syn. Ti mají za sebou složitou rodinnou situaci, jež vyústila ve výbuch, který ovšem věci spíše urovnal, než rozdělil. Jak říká maminka: Upřímnost někdy bolí, ale je potřeba.
Irena Piloušková Irena Piloušková Autor
23. 1. 2023

Sedíme spolu na videohovoru a zdáte se velmi semknutí, smějete se nejen velmi podobně fyziognomicky, ale i ve stejných momentech. Líbí se mi, jaké ve vás vidím propojení. Cítíte to taky tak?

Maminka: Vždycky jsem byla pyšná na to, jakého kluka jsem vychovala. Když byl malý, byl moc hodný. Nikdy nezlobil a nedělal problémy. Nepral se. Vždycky mi všechno říkal.

Syn: A pak to začalo být horší… (smích)

Maminka: Pak začalo to tvoje složitější období (k synovi – pozn. red.), a to se přiznám, že jsem nevěděla, co s ním mám dělat.

<Path> „Táta mi řekl, že být gay je nepřirozené. Ale že mě má rád, a tak o tom nebudeme mluvit,“ odtáhli se rodiče osmnáctiletého LukášeZdroj: Lukáš, redakce

Kdy se tohle složitější období začalo projevovat?

Maminka: To bylo kolem začátku covidu. Myslela jsem si, že je to prostě covidem, že jsme všichni naštvaní. Byli jsme spolu doma, i táta (manžel, synův otec – pozn. red.) byl s námi, protože nemohl do práce. To byla doba, kdy jsem si říkala, že se doma snad pozabíjíme. (smích) Myslela jsem si, že proto je syn takový divný. Že taky má dost toho, jak má kolem sebe jenom trapné rodiče a nikoho jiného.

Jak se to projevovalo? Hádkami, nebo naopak tichem? Vzdorem?

Právě, že na vzdor bylo už celkem pozdě. Máme ještě staršího syna, který už bydlí se svou přítelkyní a taková ta nejtvrdší puberta ve smyslu odmlouvání, odsekávání, kňourání a divokosti, jako by měl ADHD, s ním proběhla nějak kolem dvanácti-třinácti let. Pak už nabral rozum a ano, občas s námi válčil a měl jiné názory, ale už se s ním pak dalo mluvit. Tady mladší syn měl tehdy na jaře 2020 skoro patnáct a najednou, jako když mávnete magickou hůlkou, se z fakt fajn kluka stal protivný morous.

Syn: Já jsem nechtěl moc mluvit, no. Byl jsem hodně ve svém pokoji. A rodiče mě pořád něčím štvali, lezli mi tam, nenechali mě být…

Maminka: Jsi můj syn. Nenechám tě být nikdy. (smích)

Došlo na nějaké větší výstupy?

Maminka: Několik situací bylo hodně nepříjemných. Pamatuješ tu rozbitou vázu? (na syna – pozn. red.) To tak vzteky hodil ovladačem, protože jsme mu s manželem chtěli přepnout program a trefil se hodně špatně.

Syn: Byl jsem naštvaný, ale nechtěl jsem trefit vás, tak jsem prostě hodil vedle. Nechtěl jsem nic rozbít. Byl jsem jen prostě hodně naštvaný.

Proč jsi vůbec měl potřebu něčím hodit? Byla nějak vyhrocená situace?

Syn: Já jsem v té době fakt byl hodně frustrovaný a všechno mě štvalo. Měl jsem pocit, že jsem naštvaný neustále. Nebylo si to kde vybít. Nemohl jsem chodit s kámošema. Mamka na to hodně dbala, protože s námi bydlí babička a všichni jsme se o ni báli. Já teda taky, takže vlastně chápu, proč to tak bylo, ale bylo to pro mě špatný načasování.

Rozhovor pro LUI jsi vyvolal ty. Jelikož ti není osmnáct let, souhlasila jsem pouze pod podmínkou, že se bude jednat o rozhovor s někým dospělým z rodiny – a šla do toho s tebou nakonec maminka. Proč jsi cítil, že je tvůj příběh vhodný pro web LUI?

Syn: Já jsem si tehdy vlastně v tom prosinci (2019 – pozn. red.), kdy ještě bylo všechno normální, jenom jsme slyšeli, že se něco děje v Číně, někoho našel. A samo o sobě to pro mě bylo složité. Vídali jsme se tajně, i když jsme vlastně byli spolužáci. Bylo to hodně v začátcích, ale bylo to pro mě náročné, protože asi tušíte, že ten spolužák je spolužák, ne spolužačka. O něm se „to“ vědělo, ale o mně ne a já sám jsem si nějak nebyl jistý.

<Path> „Náš syn má tři tatínky, šťastnější dítě neznám,“ chlubí se spokojený otec. Co chlapečkovi radí s první dětskou láskou?Zdroj: Anonymní respondent, redakce

Ovlivňovalo tvoje chování to randění samotné – že ses nemohl tolik vídat, s kým jsi chtěl, anebo to zmatení?

Syn: Obojí. Chtěl jsem ho vidět a zároveň mě štvalo, že vůbec chci. (smích) Měl jsem hodně černé myšlenky, o kterých před mamkou moc mluvit nechci, ale byly tam. Pořád jsem na to myslel, i ve spánku jsem měl hrozné sny. Nevěděl jsem, jak na to zareagují rodiče nebo lidi ve škole, kdyby se na to přišlo. Bál jsem se a nesnášel jsem sám sebe za to, co se mi děje.

Maminka: To nemyslíš vážně…

Syn: Nemyslím to tak, že byste mě vyhodili nebo tak, ale nevěděl jsem, jak o tom začít. Prostě bylo pro mě hodně náročné si to představit. Navíc ve škole ne že by se tomu spolužákovi smáli ve smyslu šikany, ale blbý kecy někdo občas měl. Nebo se o něm třeba někdy mluvilo, když u toho nebyl, a tak. Když se mě to začalo týkat, nechtěl jsem, abych to taky tak měl. Aby se na mě koukali nějak divně nebo aby mě pomlouvali. Bydlíme na Moravě, na vesnici. Nechtěl jsem ani, aby si sousedi něco mysleli nebo aby se v tom šťouralo.

Teď už o tvojí orientaci všichni vědí?

Syn: Napřed jsem to řekl našim a pak i ve škole. A nakonec to vědí všichni.

Maminka: Ještěže ses odhodlal, jinak bych tě musela zabít, jak s tebou bylo k nevydržení! (smích; k synovi – pozn. red.)

Z vašeho pohledu maminky, byl ten rozdíl v chování, když vám syn tajil něco pro něj tak zásadního, markantní?

Maminka: Hlavně mě mrzelo a bolelo, že se děje něco, co nechápu. Časem nám to začalo přerůstat přes hlavu a já jsem si hodně vyčítala, že jsem jako máma asi někde selhala. Syn s námi úplně přestal mluvit, a to přitom, jak vidíte, je někdy až dost komunikativní a ukecaný. (smích)

Když se vaše dítě takhle změní, je to děsivé. Bojíte se, aby si třeba neublížil, aby neutekl z domova… Už jsem viděla různé scénáře. V noci jsem nemohla spát a chodila jsem nakukovat do jeho pokoje, jestli spí. Manžel taky nemohl spát, bál se, jak to bude s penězi a s prací. Jak jsme byli nevyspalí, tak jsme se hádali ještě spolu… Bylo to peklo.

<Path> „Hledání důvodů je ztracený čas,“ hodnotí nešťastná matka své chyby, kterých se dopustila na synovi. Že je gay, si dávala za vinuZdroj: Anonymní respondentka, redakce

Jak jste to řešila?

Snažila jsem se to nějakou dobu prostě nechat být. Doufala jsem, že se z toho všichni nějak dostaneme, až covid skončí. Ale on pořád ne, a ne skončit. Byla tam i situace, kdy jsem syna našla hystericky plakat, ale nechtěl mi říct, co se děje. Vyhodil mě z pokoje. Pamatuješ? (na syna – pozn. red.) To jsem nesla hodně špatně. Když vidíte, že se vaše dítě takhle trápí, ale nechce vám nic říct, to je pro rodiče strašné.

Nakonec zaúřadoval manžel. Asi trochu víc, než by měl… Ale pomohlo to.

Syn: O hodně víc! (smích)

Maminka: Ano, teď se tomu smějeme, ale manžel měl tou dobou opravdu už všeho dost. Nemohl pracovat, k tomu já jsem pořád chodila od ničeho k ničemu a řešila kluka, syn byl na zabití… Manžel měl prostě všeho plné zuby, až nakonec vybouchl.

Druhou polovinu rozhovoru o coming outu rodičům a širokému okolí si můžete přečíst na LUI ve středu 25.1.2023.

Zdroj: Anonymní respondenti, redakce

Populární
články

Tomáš Rajchl ve své denní rutině nezačíná meetingy, ale meditací. „Vstávám v pět, cvičím, držím půsty. Ta struktura mi dává klid i energii tvořit.“
LIDÉ

„Každé pondělí nejím. A večer už většinou nezvedám telefon.“ Tomáš Rajchl o vnitřní hygieně a balancu mezi světem a sebou

Autor: Šimon Hauser
Blízkost mezi dvěma muži nemusí být nutně romantická – může jít o přátelství, které přesahuje běžné definice a zvládne i zamilování bez opětování.
LIDÉ

„Chtěl jsem ho jako partnera, on mě jen jako přítele. A přesto to funguje.“ I jednostranná láska může být začátkem, ne koncem, ukazuje příběh Vojtěcha

Autor: Šimon Hauser
Alan Watts s nadhledem rozebírá lidské vnímání reality, času a našeho místa ve světě. Jeho hlas, plný humoru i jemného vzdoru, zůstává inspirací i dlouho po jeho smrti.
TĚLO & MYSL

Cítíš se v životě ztracený/á? Cesta ven je jednodušší, než se může zdát. „Pokud se vám všechno sype, měli byste být vděční,“ říká známý filozof a nabízí mnoho dalších rad

Autor: Šimon Hauser
Helena Valtrová se do vedení hotelu Emblem dostala nezvykle klikatou cestou. Vystudovala práva na prestižní univerzitě ve Velké Británii, několik let působila na ministerstvu životního prostředí, kde měla na starosti evropské dotace. Její život ale postupně nasměroval do hotelnictví – a dnes je už téměř patnáct let ředitelkou nezávislého butikového hotelu v centru Prahy. Emblem pomáhala otevírat v roce 2013 a od té doby stojí za jeho vizí i každodenním chodem. Její přístup je postavený na důvěře, empatii, osobním kontaktu a důrazu na detail. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak těžké je skloubit vedení rodinné značky s mateřstvím, i o tom, proč luxus už dávno není o pozlátku, ale o lidech.
LIDÉ

„Luxus už není jen o posteli a mramoru. Host chce zážitek,“ říká Helena Valtrová, která řídí jeden z nejstylovějších hotelů v Praze

Autor: Šimon Hauser
Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Emocionální blízkost, která vzniká mimo tradiční vztahové rámce, často skrze digitální komunikaci.
TRENDY

Zamilovaní, ale bez vztahu. Proč Gen Z častěji volí situationship než partnerství?

Autor: Šimon Hauser
Víra a identita se nemusí vylučovat – místo v lavici je pro každého.
LIVING

Co Bible opravdu říká o homosexualitě? Méně, než by si homofobové přáli

Autor: Šimon Hauser
Účastník Ice Bucket Challenge 2025 v momentě, kdy si na hlavu vylévá vědro ledové vody. Nová verze virální výzvy upozorňuje na důležitost duševního zdraví a šíří se především mezi mladými lidmi na TikToku a Instagramu pod hashtagem #SpeakYourMIND.
TRENDY

TikTok opět zaplavují videa s ledovou sprchou. Ice Bucket Challenge se vrací, tentokrát kvůli duševnímu zdraví

Autor: Šimon Hauser
Mozkové dráhy pod vlivem psychedelik? Výzkum naznačuje, že změny přetrvávají déle, než se dosud myslelo.
TĚLO & MYSL

Týdny po tripu. Vědci potvrdili, že psychedelika mění mozek i dlouho po odeznění účinku

Autor: Šimon Hauser
Každý den nás obklopují momenty, kterým často nevěnujeme pozornost — a přitom právě v nich se skrývá skutečná krása společného soužití.
LIVING

Nejen bouřka. Pro psy je peklo i smích, kýchání a vysavač

Autor: Šimon Hauser

E-Shop